O životě

Sny jsou přirozeným produkty nevědomé psychické činnosti. Mezi nevědomými procesy a činností vědomého rozumu existuje biologický vztah. Tento vztah se nazývá kompenzace, což znamená, že nedostatek ve vědomí je adekvátním způsobem vyrovnáván nějakým nevědomým procesem. Celosvětový chaos a nepořádek odrážejí podobný stav v duchu jednotlivce. Pokud nebudou symboly, které mají kolektivní povahu a reprezentují sílu řádu a symetrické uspořádání (hovoříme o mandalách, které představují řád a záblesk naděje), pojaty do vědomí, budou je vyvolávající síly seskupovat v síly ničení a chaosu. Integrace nevědomých obsahů je individuálním aktem uskutečnění, pochopení a mravního hodnocení. Psychologická masová davová masáž má dalekosáhlý vliv. Dojem individua, že je slabé, že neexistuje, je vykompenzován výbuchem dosud neznámých mocenských tužeb. Projeví se nenasytná lačnost těch, kdo nic nemají. Takovýmito zvláštními podivuhodnými prostředky nutí nevědomí člověka, aby si uvědomil sám sebe. V nevědomé

Život je energetický proces. Každý energetický proces je v zásadě ireverzibilní, nezvratný. Každý proces je jen počáteční porucha takříkajíc věčného stavu klidu, který neustále usiluje o znovunastolení. Živnou půdou duše je přirozený život. Kdo se jím nedá vést, zůstává viset ve vzduchu a ustrne. Proto taková spousta lidí ve zralém věku zkostnatí, hledí zpět a lpí na minulosti, v srdci tajnou hrůzu ze smrti. Vyhýbají se procesu života přinejmenším psychologicky, a zůstávají proto stát jako solné sloupy vzpomínek, které si sice ještě živě vzpomínají na dobu svého mládí, ale nemohou najít živoucí poměr k přítomnosti. Počínaje středem života zůstává živoucí jen ten, kdo chce s životem zemřít. Neboť to, k čemu dochází v tajemné hodině životního cyklu, je obrat o sto osmdesát stupňů, zrození smrti . Život druhé poloviny života neznamená vzestup, rozvoj, rozmnožení, životní rozmach, nýbrž smrt, neboť jeho cílem je konec. Nechtít svůj životní vrchol je totéž jako nechtít svůj konec. Obojí zna

Jan Dvorský, známý jako mesiáš Parsifal Imanuel, vůdce sekty imanuelitů Po roce 1989 si Jan Dvorský uvědomil, že je reinkarnovaný mesiáš Parsifal Imanuel. V roce 1993 vydal knihu Syn člověka, podle které je každý člověk muž ženou a žena mužem. Založil hned několik komunit, jejichž členové přerušili styky s rodinami a děti neposílali do škol. Strádali, pracovali, postupně byli ve zbědovaném stavu vylučováni, snažili se zemřít hladem, protože v případě sebevraždy by se nedostali do Tisícileté říše. Často končili na psychiatrii. Jan Dvorský, známý jako mesiáš Parsifal Imanuel, vůdce sekty imanuelitů, se musel léta skrývat i před policií, neboť na něj soud vydal zatykač. Dvorský a několik jeho členů bylo odsouzeno za ohrožení mravní výchovy dětí. V roce 1993 Parsifal Imanuel v jednom rozhovoru říkal: "Víte, sekty jsou fakt nebezpečné. A měli byste s tím něco dělat. Ale my přece nejsme žádná sekta!" V tomtéž roce se imanuelité dostali do nebezpečné situace. Lidé, které mesiáš Pars

Diana, snad pojmenovaná po princezně z Walesu, která také ráda chodila tam, kde jsou nášlapné miny, si dává pozor. I když vkročí sebeopatrněji do kanceláře, ocitne se nejen v minovém poli, ale i v minové palbě. Diana, která má ojedinělou nestandardní oční vadu a špatně vidí, ne nadarmo má průkazku ZTP (zdravotně a tělesně postižená), měla jednoho dne takovou radost, že odchází z práce včas, že se rozběhla za trolejbusem, aby byla brzy doma. Opatrnost, neopatrnost, Diana viděla trolejbus, ladným skokem přeskočila přes chodník. Ten den pršelo a všechno bylo kluzké. Na štěrku, který následoval za ostrým okrajem obrubníku, Diana uklouzla a spadla. Ani neví, jak se dostala do dopravního prostředku. Měla mžitky před očima, bílá jako stěna se marně přes rozervané rifle snažila zastavit krvácení tampony, které měla v kabelce. Jeden mladý muž ji úkosem pozoroval, nabídl jí místo k sezení a ptal se, jestli nechce pomoci. Diana zavolala manželovi a na půli cesty se s ním setkala. Rána byla natoli

Kandidáti na místo po Mayové jdou do boje. Jejich počet roste. Po oznámení o rezignaci britské premiérky Terezy Mayové se již mnozí konzervativci uchází o kandidaturu po ní a hodili svoji rukavici do ringu. Ministr zdravotnictví Matt Hancock oznámil v sobotu svou účast ve vícestupňovém výběrovém řízení o místo předsedy Konzervativní strany. Byl již pátý, který oficiálně požádal o nejvyšší místo ve straně a tím i funkci šéfa vlády. Za favorita mezi kandidáty je považován bývalý ministr zahraničí Boris Johnson. 54letý Johnson se okamžitě ucházel o místo a hrozil, že opustí EU bez dohody. Na konferenci ve Švýcarsku, podle reportérů řekl přímo na místě: "Samozřejmě, že se ucházím o postavení premiéra." A dále: "Chcete-li získat dobrý obchod, musíte se připravit na ne-dohodu. Abyste něčeho dosáhli, musíte být připraveni nechat jít jiné." Dále vyloučil další prodloužení lhůty pro brexit. Brusel okamžitě oznámil, že smlouvu o brexitu, uzavřená Mayovou, která byla třikrát z

Hovořit o problémech věkových stadií člověka je velmi náročný úkol. Duševní život kulturního člověka má problematický ráz. Naše duševní procesy jsou z velké části úvahy, pochybnosti, experimenty. Za existencí těchto problémů vděčíme růstu vědomí. Odchýlení od instinktu a postavení do protikladu vůči instinktu vytváří vědomí. Instinkt je příroda a chce přírodu. Vědomí naproti tomu může chtít jen kulturu nebo její negaci. Všechno, co je v nás ještě přírodou, se problému vědomí - kultury hrozí, neboť problém lze nazvat pochyba. Odtud je krátká cesta ke strachu. Zhostí se nás lidský strach, že vědomí to přece jen nakonec nebude umět tak jako příroda. Problém nás zavádí do osamělosti, kde není otec ani matka, do opuštěnosti bez přírody, kde jsme nuceni pouze k uvědomění. Musíme dělat vědomá rozhodnutí a řešení místo přírodního dění. Každý problém, tj. vědomí - kultura je nucení k tomu, abychom se rozloučili se vším, co je v nás nevědomé, dětské a přírodní. Toto nucení je tak nekonečně závaž

Úklid v domácnosti je jednou z každodenních činností v domácnosti. Norští vědci zkoumali přes dvacet let plíce více než šesti tisíc mužů a žen, kteří pravidelně přicházeli do styku s domácími čisticími prostředky. Zjistili, že zatímco na plíce mužů nemá vdechování chemických výparů výrazný vliv, u žen došlo k nápadnému snížení plicní kapacity. Za zvlášť rizikové se považují preparáty s obsahem bělicích složek nebo amoniaku. Za účinný prostředek pro zlepšení duševního zdraví je považována práce a fyzická námaha. Pokud sportu neholdujete, nebo zdraví vám již nedovoluje aktivně sportovat, londýnští vědci přinesli zprávu, že pravidelný úklid domácnosti (stačí dvacet minut týdně) snižuje o pětinu riziko vzniku depresí. Primárně ženy pečují o domácnost, ale muži jim v současné době vydatně pomáhají. Ať již domácí práce vykonávají z jakýchkoliv důvodů, myslím, že každou ženu potěší, když muž přiloží ruku k dílu. Předpokládám, že dělení prací na mužské a ženské, je již dalekou minulostí, i kdy

Co je to osobnost ? Psychologie nám říká, že je to komplexní, celistvá individualita konkrétního člověka, který je zaměřený k uskutečnění svých životních cílů a rozvinutí svých možností ve společnosti. Je to soubor biologických, sociálních a psychologických aspektů. Projevuje se vždy jako celek a je tvořen vztahy k sobě, ke společnosti, k prostředí, k ostatním. Psychická struktura osobnosti je tvořena psychickými vlastnostmi a rysy osobnosti, které se projevují v jejím jednání. Psychické vlastnosti osobnosti jsou relativně stálé a pro danou osobnost charakteristické. Ovlivňují prožívání, myšlení, jednání. Na základě psychických vlastností osobnosti se dá určit, jak bude člověk jednat, či jak se zachová v konkrétní situaci. Důležité pro vznik kvalitní osobnosti je dětství. Často dochází k těžkým celoživotním poškozením způsobených nesmyslnou výchovou v rodině a ve škole. Pokud chceme těmto destrukcím zabránit, musíme začít přímo u kořene a položme si otázku: Čím to bylo a pořád ještě je

V rámci vtipného glosování Zdenka Hledače v mém tématu týdne Já a 7 miliard lidí, jsme se dostali k dětským nemocem. Větou zkráceně Evropa vymírá, protože děti jsou přítěží, jsme rozjeli diskusi. Zdeněk: "Já mám děti dvě, a ještě něco možná pobíhá po republice, o čem nevím, já se snažím pořád... to vy ostatní místo dětí opečováváte smradlavou kočku, nebo vláčíte po sídlišti zablešeného čokla... pořiďte si dítě, vši ze školky vám přitáhne taky!" Mirijam: "Mám své děti dobře spočítané. Ze školy, když čteme v deníčku "Rodiče, prohlédněte svým dětem hlavy. Ve třídě se rozmnožily vši." tak zjistíme, že je nás o několik stovek tvorů hned víc. Zrovna nepatřím k tomu rozdělení já a vy. Jsem součástí 7 miliard jako ty a zvířata uctivě zdravím. Sousedovic prase mne prohání po dvorku, husy na mne štěbetají. Sousedův pes mi leze až do kuchyně v domnění, že najde něco k jídlu ..." Zdeněk: "Vešky jsou príma,my teď máme ve školce na plakátku pestrý výběr, nabízejí:

Nějaký filozof řekl: "Kdyby nebe nebylo a pekla, vytvořil by si je člověk sám." Lidstvo po celé věky hledá nebe. Lidé nemění sebe, upínají své naděje k nebi, ale svou činností mohou stvořit pouze peklo. Oni jsou tím peklem. Není možné najít kdesi nebe. Dokud ho nemáte sami v sobě, tak ho prostě nemůžete najít. K tomu existuje jeden krásný příběh: Kdysi jsem znala muže, který vyhrál luxusní zájezdy do nebe i do pekla. Ptali se ho, kam by se chtěl podívat dříve. "Nejprve bych chtěl navštívit peklo," odpověděl. A stalo se. Po příjezdu do pekla se jeho očím naskytla báječná podívaná. Ocitl se v obrovské místnosti, kde se stoly prohýbaly těmi nejvybranějšími jídly, jaká si jen člověk dokáže představit. U stolů seděli lidé, vidličkami si nabírají pokrmy, které kouzelně voněly a naplňovaly prostor lákavou vůní, ale nikdo z nich nejedl. Muž byl tím zaskočen, ale když se podíval pozorněji, všiml si, že všichni ti lidé trpí podivnou paralýzou lokte. Ať se snažili sebevíc, ned

Mohu zodpovědně prohlásit, že většinu z těch 7 miliard lidí neznám a ani je nepoznám. Trápit se tím nehodlám. Za prvé se ani s 1 miliardou ani se 7 miliardami nesetkám, za druhé se nedomluvíme a vzájemné setkání, společné zážitky a komunikace, ať již verbální nebo neverbální je základem vztahu. A to nemluvím o multikulturnosti, hodnotách. I když to lidské, je společné všem. Téma by se dalo pojmout z pohledu přelidněnosti. Sedm miliard lidí, kteří stále něco budují, využívají přírodní zdroje, které nejsou nevyčerpatelné. "Kulturní" národy, především západní Evropa dochází k názoru, že z hlediska konzumu a ekonomiky jsou děti přítěží. Jak regulovat uměle obyvatelstvo nám ukázala Čína, kde bylo povoleno jedno dítě. Další děti již neměly podporu, takže počet obyvatel se ustálil, i když Číňané stále mohou zaplavit celý svět. Tak zvané "kulturní" národy vymřou a místa jako Afrika, Indie a podobně, kde se potýkají s podvýživou a nízkou životní úrovní, suchem, špatnými živo

Manželka jednoho vznětlivého Irčana, Maureen, byla ráno s velkým spěchem odvezena do porodnice. Po devíti měsících konečně nastala ta slavná chvíle a ona porodila nádherné holčičky, dvojčata. Irčan se tedy po namáhavé práci na staveništi toho chladného podzimního nevlídného večera sbalil a jel do porodnice svou manželku navštívit. "Ahoj, ty moje zlatíčko," zahalekal na svou Maureen, přistoupil k posteli se zábleskem zvědavosti v pravém oku a zahlédl dvě prťavá miminka, která sestra právě přivážela na pokoj. "Mně se narodily dvě děti, drahoušku," řekla Maureen. A ten Irčan seděl celých dlouhých deset minut zaraženě na posteli. Nevěděl, jak si to má přebrat. "Sákriš!" procedil mezi zuby, když odcházel dlouhou chodbou. "Jestli toho druhýho hajzla najdu, tak ho zabiju." Bhagwan Shree Rajneesh: Diamantová sútra Úprava: Mirijam

Spousta i těch nezkušenějších obchodníků je ovlivněno mýty, předsudky a představami o automatickém obchodování, ke kterému přistupují buď skepticky s předsudky, nebo naopak nezdravě optimisticky. Existují mýty o automatických obchodních systémech (AOS), které lze shrnout takto: Mýtus první: "AOSy nevydělávají a dlouhodobě nefungují" Ano i ne. Zda AOS bude fungovat a vydělávat závisí na několika již předem daných faktorech. Prvním z nich je, jak v systému obchodujeme. Pokud máme systém již vytvořený a jako takový v něm dlouhodobě obchodujeme ročně a se ziskem, je málo pravděpodobné, že nám přestane po nějakém čase fungovat. Systém funguje, pokud si jej přesně tak naprogramujeme i s případnými nastavitelnými parametry, které jsme za tu dobu, co systém používáme, museli měnit nebo poupravit. V tomto případě je mýtus vyvrácen. Ve složitější situaci se ocitneme, pokud systém používáme krátkou dobu, navrhujeme jej a stále upravujeme. Pak je rozhodným faktorem naše psychika, tj. j

Ve starších dobách existoval názor, že duše je podstatou života, těla, že je dechem života, jakousi životní silou, která během těhotenství, porodu nebo plození vstupuje do fyzického těla, do prostorovosti a s posledním dechem opět opouští umírající tělo. Duše je sama o sobě neprostorovou bytostí, a protože existuje před tělesným bytím a po něm, je také bezčasová a prakticky nesmrtelná. Tento názor, je-li posuzován z hlediska moderní vědecké psychologie, je nesmysl, pouhopouhá iluze. Odkud pochází slovo duše? Duše (Seele, německy), stejně jako anglicky soul, gótsky saiwala, starogermánsky saiwalo, je etymologicky uváděna do souvislosti s řeckým "aiolos", což znamená pohyblivý, pestrý, měňavý. Řecké slovo psyche také znamená motýl. Saiwalo se ale také dává do souvislosti se staroslovanským sila. - Tyto vztahy tedy osvětlují prapůvodní význam slova Seele: je hybnou silou, tedy životní silou. Latinské slovo animus - duch a anima - duše je totožné s řeckým anemos, to znamená vítr.

Výzkum a vývoj umělé inteligence probíhá přibližně od 50. let 20. století, kdy se začínalo používat pojmu umělá inteligence. Alan Turing se tehdy domníval, že v roce 2000 bude k dispozici systém umělé inteligence, který bude odpovídat jeho vlastní definici inteligentního chování. Po euforii, která se projevila v 50. letech, přišlo vystřízlivění a zklamání, i když v současné době existují úspěšné aplikace umělé inteligence. Pokrok lze zaznamenat v oblasti rozpoznávání vzorů, která bude předmětem této publikace. Například detekce obličeje nebo úsměvu v obraze, která se dnes běžně používá v kompaktních digitálních fotoaparátech. Na druhou stranu musíme konstatovat, že mezery jsou v oblasti rozpoznávání řeči nebo textu. Spousty starých rukopisů čekají v archivech na svou digitalizaci. Systémy pro rozpoznání psaného textu, které by mohly nahradit klávesnice počítačů, fungují jen částečně. Nedochází k jejich masovému použití. Chtěla bych zde představit vytvořené metodiky pro analýzu a rozpoz

Katolická církev čelí stále větší kritice a je obviňována ze sexuálního zneužívání dětí, mládeže a žen, píše Jan Brodníček. Před současným papežem Františkem stojí nelehký úkol. Stal se oblíbený díky své skromnosti. Bydlí ve dvoupokojovém bytě, nemává z papamobilu, jezdí obyčejnými auty, přispívá k urovnávání světových konfliktů, podporuje mezinárodní dialog. Dokáže napravit poškozenou image kněží? Dalo by se říci, a světová média zdůrazňují rozbroje v katolické církvi, kdy proti sobě stojí tradicionalisté a liberálové, kteří kladou důraz na toleranci a vstřícnost i vůči jiným náboženstvím. Jakým způsobem přistupovat k sexuálním útokům a homosexualitě v církvi nemají klerikové jasno. Ve světě vřou případy George Pella z Austrálie, třetí nejvýznamnější osoby Vatikánu, který byl obviněn a shledán vinným ze zneužití dvou hochů ve věku dvanáct a třináct let. Pontifex František připustil znásilňování a sexuální zotročování jeptišek i homosexualitu. Propuštěn ze své služby byl washingtonský

Pojem ontologie byla převzata z filozofie. Ve filozofii představuje disciplínu, která se zabývá nejobecnějšími otázkami jsoucna a bytí. Existuje úzká souvislost mezi výzkumem informačních a znalostních technologií a filozofickými teoriemi ontologie. V souvislosti s informačními technologiemi a počítačovými systémy je důležité filozofické ontologické rozlišení na kategorie, jak nám je představil již Aristotelés. Problematika ontologie se týká mnoha vědních oborů: filozofie, lingvistiky, logiky, informatiky, umělou inteligenci nevyjímaje. Tyto a další vědní obory se promítají do mnoha oblastí běžného života. Katalogy obchodních domů, programy, kterými se na internetu rezervujeme letenky, auta v půjčovnách, místa v hotelích, koupě zboží. To všechno jsou aplikace, které běžně používáme. Kromě nich existují složité aplikace v řízení systémů v oblasti technologie, zdravotnictví, samosprávy apod. rozsáhlé ontologie a sémantické lexikony, jako Wordnet nebo Unified Medical Language Systém (UML