Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2019

Přikázání štěstí

Stál na vrcholku hory, kde přivítal východ Slunce. Dav se shromáždil u úpatí hory ochoten naslouchat. Pověz nám: KDO JSME ? Lehce se pousmál a pravil. Přikazuji vám štěstí: Jste světlo světa. Jste hvězdy. Jste chrám pravdy. V každém z vás je vesmír. Podřiďte rozum srdci, ptejte se svého srdce, poslouchejte skrze sebe. "Jak štěstí, najdeme a udržíme?" ptáme se. Šťastní jsou ti, kdo jsou vděční. Šťastní jsou ti, kdo jsou klidní. Šťastní jsou ti, kdo našli ráj v sobě samém. Šťastní jsou ti, kdo přijímají dary s radostí. Šťastní jsou ti, kdo hledají. Šťastní jsou ti, kdo naslouchají. Šťastní jsou ti, kdo naplňují své poslání. Šťastní jsou ti, kdo žijí v poklidu, v harmonii se sebou samým a s Vesmírem. Šťastní jsou ti, kdo vidí krásu světa. Šťastní jsou ti, kdo se otevřeli slunci. Šťastní jsou ti, kdo plynou jako řeky. Šťastní jsou ti, kdo jsou připraveni přijmout štěstí. Šťastní jsou ti, kdo jsou moudří. Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují sami sebe. Šťastní jsou ti, kdo milují a v

Upír Dave a Bůh 7. pokračování

Ahoj, kamaráde, mám tě rád a musím ti něco říct. Tvá bývalá manželka zemřela a Dave je ve vězení. Jenom chci, abys ho navštívil. Ale víš, kdo to je. Stejně ti to řeknu. Právě teď. Je to ten, který ti to píše. A proto tě chci poprosit, ať přijdeš do věznice. Ale neboj. Jsem zavřený neprávem. Ještě ti musím říct, že Dave zjistil, že život nemá smysl a spáchá sebevraždu. Ale neboj, počká si na tvoji návštěvu. Čau kámoši. A ještě něco. Je mi to líto, že jsi na vozíčku kvůli tvé pochroumané páteři. Měj se. S pozdravem Upír Dave Tak teda čau. A ještě jednou. Je mi to líto. Vložil dopis do obálky a předal ho policii. A usedavě se rozplakal. Falešní policajti ho těšili. "Nebul, Dave. Víme, že to byl Lilius. Je to jenom barva, která je upravena, aby vypadala jako krev. A krystal máme. Je zakletý. Samozřejmě když zemřeš. Nebudeš duch krystalu a nebude celý Dave. Krystal vyhodí do povětří všechny planety a celý vesmír. Z magie se vytvoří město - a mnohem lepší. Máme tě zabít. Když to neudělá

Upír Dave a Bůh - 6. pokračování

1. kapitola Vražda prvního druha - vlkodlaka "Co se děje?" skočil mu do toho a Bůh odpověděl: "Nefunguje to. A pak Dave řekl: "Ona se při té hře určitě zamilovala. Jenom má strach, že skončí celý svět. "Ale vlastně je to jedno, Dave," řekl Bůh. "Lehni si na ten mrak. Nerozpustí se, protože jsi anděl. Akorát upíří." Pak ještě dodal: "Upíří andělé nemají křídla. Vypadají, jako vypadali předtím." Mezitím Dave usnul a zdál se mu zlý sen. "Nechte toho!" Ale pak to zmizelo a oni mu nadávali. "Kde to je? Dělej! Řekni!" "Nevím." "Jak to, že žiješ? Bůh, Lilius, co? Navíc to nechápeš. Ani nevíš, kolik je 1 000 000 + 1 000. Je to 1 000 1 000." "To si děláš srandu," skočil mu do toho. "Jo, dělám. Vím, že to nejde z hlavy." Pak se ptali, proč u toho tak křičí. Odpověděl, že to dělá jeho vztek. Ale zničehonic mu píchli injekci. Davovi najednou začala praskat hlava, oči a prostě všechno. Pod

Upír Dave a Bůh - 5. pokračování

Dave zatím uvažoval. "To je zvláštní znak. Koule červená jako její krev. Ten panáček stupidně udělaný. Jako ježibaba a oko. Jako vidina dědy." Pak zařval z plných plic: "Ne! Pusťte ho. Tebe, Dave." "Ha, ha, ha," zasmáli se. A ještě dodali: "Mám tě rád. Stojíš mi jenom v cestě. Máš je rád, Dave. Jdi si je oplakávat. Lidi jsou zlí. Zabíjejí nás." "Ne!" vykřikl Dave, "vy je napadáte. Proto mají strach z vás. Co se týká toho krystalu - zabíjí naše lidi. Zabije i vás! Všechno to zničí!" "Věříme ti, Dave," řekli ironicky a pokračovali: "Musíme zabít boha. Je zlej. To ti udělal ten bůh. Jmenuje se Zeus. Ty tvoje lidi, ta tvoje láska," ušklíbli se. Dave jim zase skočil do řeči. "Zmlkněte!" "Jsi jenom parchant! Ty nic nechápeš. Navíc jsi mi lhal." Po těch slovech se hlasy znovu ozvaly: "Zabij ho." "S radostí," řekl si pro sebe a taky to chtěl udělat. Pak si ale v duchu říkal,

Upír Dave a Bůh - 4. pokračování

"Ne, Edvarde! Je tam moje rodina! Máš smůlu, holčičko," řekl jí Edvard. Svojí mocí zabil vojáky a šestiletá holka na něj vykřikla: "Proč jsi zařídil, aby prohráli válku?" Edvard řekl: "Dělám to kvůli penězům. Mám tě taky zabít? Je přece rok 1990. To je středověk. Tak to uděláme. Hej …." Skočila mu do řeči a řekla zaklínadlo. Skoro všichni zlí zemřeli. Edvard ji nezabil, ale smrtelně zranil. Umírala a plakala. Byla totiž ve vesnici, do které ji vyhnal kouzlem. Naneštěstí nějaký člověk zavolal sanitku. Vyléčili ji za dva roky. A pak přestala vzpomínat. "Hele, Barboro," vyhrkl Dave strachy. "Nemáme moc času. Musíš překonat strach. Je skoro den. Jsi určitě unavená. Ale mysli na to, jak jsme se ve dvanácti letech líbali v mém domě a nebyli tam mí rodiče. Dovolili to včera. Vzpomeň si na to. Věř si. Víra dělá hodně. Zavři oči, Barboro. Mysli na to a taky to udělej." "Dobře," odpověděla a zavřela oči. Líbali se. Kolem nich byla magie

Upír Dave a Bůh - 3. pokračování

"Prosím slitování!" šeptal Dave. "Budeš žít ty. Ten děj si říkej pro sebe." "Mám tě rád, tati. Ty taky, ne?" Potom se táta nadechl a řekl: "Teď už ne." Hodně se naštval. "Tebe …," přerušil ho táta. "Ano, synu. A taky vím, že pláčeš. Počkat, počkat. Promiň, synu." "Měl jsi vztek," skončil mu Dave do řeči. "Ano," řekl táta. Dave po tátově slovu zakřičel: "Tati!" Pak si řekl ach jo a začal plakat. Ve skutečnosti se děje něco jiného a kluka to vysává ven ze vzpomínky a dává Davovi ve skutečnosti znak z krve. Ve znaku je čitelný nápis - DRZEJ. Najednou ten krvavý znak zářil. Díky tomu Dave říkal: "Ne nechci ji zabít! Ano, chci. Musím zabít všechny lidi. Ne, nechci!" Co to říkám za blbosti? Ach, jo. Všechno se mi zjevuje, když vzpomínám na svoje dětství. Je to divné. Bojím se, že ji zabiji. A znak mne proměňuje v pravého upíra. Ale potom zase začal svítit. Opět říkal blbosti. Uviděl mlhu, ve k

Upír Dave a Bůh - 2. pokračování

"Byla jednou jedna ženská, která se rozvedla. Řešila to celé hodiny v práci s kamarádkami. Jednou se seznámila s mladíkem. Ten se jí představil, ona taky. Pozval jí do restaurace s názvem U dvou koťat. Jmenovalo se to podle toho, že tam visela dvě mrtvá koťata. K nim se vztahovala pověst, že zachránili lidi. Jsou totiž boží. Jenže umřeli. V současné moderní době je viděli v lese mrtvé. A to byla právě ta boží koťata. Tak je pověsili v restauraci. To se stalo ve vesnici, která je tajně schovaná. Tak teď ti dva sedí v restauraci a povídají si. Ale žena se tomu chlapovi ztratila. Někdo ji unesl do lesa. Zamilovali se a žili spolu hodně dlouho. Když se políbí v zakletém lese, jejich duše kvůli lásce vyletí až do oblak. To je tajná zbraň. Oni spadnou a ta zbraň vymaže zlo ze světa. Nazývá se to láska duše . Teď ale ji ten muž šel hledat. Slyšel, jak jí ubližují. Najednou se zatemnilo a začala bouřka temna. Objevila se taky mlha, nebylo vidět ani na krok. Ani zem. Chlápek na ni volal: &

Proč píšu?

Tento blog jsem vytvořila proto, abych dala prostor Lukášovi pro jeho povídky. Odmala snil o tom, že bude spisovatelem. Má nedostatek komunikačních schopností. To, co nemůže vyjádřit ústně, dává na papír. Chci ho v jeho zálibě psát, podporovat. Vzhledem k tomu, že ještě nesplňuje věkový limit, vedu tento blok s jeho výslovným svolením a souhlasem zákonných zástupců já. Budete-li mít chviličku, podívejte se na mém blogu na rubriku povídky. Uvítám jakýkoliv comment. Bude-li vás bavit, vracejte se k ní. Dělám to i z maličko osobních důvodů. Psát mě baví. Mimoto mám možnost na tomto blogu se seznámit s názory jiných lidí a vidět svět trochu jinak. Vidím, že to není jenom o psaní, ale i schopnosti vytvořit si vlastní webové stránky, přitáhnout lidi. Možná mnoho zajímavých věcí, které je zde prezentováno, mi zatím uniká, ale věřím, že postupně se k nim dopracuji. I když jsem počítačový nemotora. Chaty mě neuspokojují, protože mi to připadá jako vzájemné osočování. Pokud se projeví rozumné st

Upír Dave a Bůh - 1. pokračování

"To ne!!! Nikoho nezabiju. Stačila smrt mé mámy. Nenávidím tě! Nemůžu jít ven a k tomu musím vyvraždit školu. Hele, hele! Na! Ne, ne …" a po těch slovech rychle utíkal. Táta ho ale dohnal, dal mu to a řekl: "Vyvraždíš všechny! Jsi příšernej!" Šel a práskl dveřmi. Ve škole se podíval smutně na žáky. Ale spíše než na ně, na Barboru. Jiní žáci byli hloupější v chování. Propadl v páté třídě a ona taky. Navíc ji miluje. Tak zakřičel tohle zaklínadlo: "Barbora všich! " Divné zaklínadlo. "Chybí písmena u jednoho slova," řekl si. Poté utíkal za tátou, vyndal rychle tu magii, dal mu ji a řekl: "Ožij všechny ve škole a zabij se," táta začal zářit a proměnil se v člověka. Říkal: "Hele, Lukáši. Každý je hrdinou a nevadí, že jsi zabil mne," pokračoval ve své řeči. "Za to nemůžeš ty. Na. Tady máš lahvičku. Musíš se zabít. Napij se a tím se zabiješ. Budeš vypadat a chovat se jako dospělý a budeš upírem. Tvoje jméno bude Dave. A budeš ne

Upír Dave a Bůh

Napsal 12letý Lukáš, fanda do psaní - prvotina. Upír Dave chtěl v Říši lidí navštívit kamaráda. Šel do hotelu a objednal si pokoj na jeden den. Vstoupil do bazénu a u něho si popovídal s kamarádem. Druhý den v noci jeho kamarád našel jeho rakev. Upír Dave byl zamilován do jedné dívky, které se zeptal: "Chceš jít na kávu?" "Ano," odpověděla. Bohužel tam vtrhl její manžel. "Nemůžeš s ním jít na kávu!" řval. "Už tě nemiluju," odpověděla. Ale manžel jí skočil do řeči. "Je to upír," říkal jí. "Ne, vypadni!" křičela na něho manželka. Zatím upír objednal kávu a pili. Upír Dave se zamračil, jak se napil. "Můžu ti dát pusu?" "Ne," odpověděl. A ona řekla. "Ty mne nemiluješ a nejsi můj přítel." "Ano, miluju tě," odpověděl. "Tak proč ??? …" "Protože proto," odpověděl a odešel do své říše. Ve skutečnosti si to zamířil do hospody. Kamarád také. Říkal mu: "Tvůj otec zemřel, Dav

Osud našeho světa

Zadání mi připadá velice zvláštní. Pravda, člověk si myslí, že je pánem světa, že má všechno pod kontrolou. Cítí se vládcem. Nejvyvinutější živočich na této planetě. Nicméně dospěli jsme k závěru, že nerostné zdroje nejsou nevyčerpatelné, drancováním přírody nedosáhneme kýžených výsledků, žijeme na úkor našich dětí, mnohdy nesmyslně vymírají zvířata zásluhou člověka, technické vymoženosti a ekonomický růst způsobují ekologické katastrofy, nemluvě o hrubých zásazích do přírody. Slovo ekologie se skloňuje ve všech pádech, ale na úkor našeho blahobytu se pro ni nachází málo finančních prostředků. Rozhodně ne tolik, abychom škody, způsobené lidskými zásahy, odstranily a získali nejenom vysoký životní standard, ale i zdravé životní prostředí. Dalo by se říci, že kam člověk šlápne, sto let tráva neroste. Civilizace si vybírá svoji daň. Eckart Tolle shledává lidskou mysl velmi inteligentní. V inteligenci se schovává i šílenství. Lidstvo vytvořilo úžasná díla v oblasti hudby, architektury, lit