Přeskočit na hlavní obsah

Upír Dave a Bůh - 1. pokračování


"To ne!!! Nikoho nezabiju. Stačila smrt mé mámy. Nenávidím tě! Nemůžu jít ven a k tomu musím vyvraždit školu. Hele, hele! Na! Ne, ne …" a po těch slovech rychle utíkal. Táta ho ale dohnal, dal mu to a řekl: "Vyvraždíš všechny! Jsi příšernej!" Šel a práskl dveřmi.

Ve škole se podíval smutně na žáky. Ale spíše než na ně, na Barboru. Jiní žáci byli hloupější v chování. Propadl v páté třídě a ona taky. Navíc ji miluje. Tak zakřičel tohle zaklínadlo: "Barbora všich!" Divné zaklínadlo. "Chybí písmena u jednoho slova," řekl si. Poté utíkal
za tátou, vyndal rychle tu magii, dal mu ji a řekl: "Ožij všechny ve škole a zabij se," táta začal zářit a proměnil se v člověka. Říkal: "Hele, Lukáši. Každý je hrdinou a nevadí, že jsi zabil mne," pokračoval ve své řeči. "Za to nemůžeš ty. Na. Tady máš lahvičku. Musíš se zabít. Napij se a tím se zabiješ. Budeš vypadat a chovat se jako dospělý a budeš upírem. Tvoje jméno bude Dave. A budeš nejcitlivější upír ze všech. Jasně." odpověděl si sám sobě.
A Lukáš rychle dodal: "Nejsou živí, tati, že jo?" Odvětil: "Jsou živí kvůli magii ze zářícího světla. Ale ještě ti musím říct tohle. Tvoje matka byla dobrá žena. Měla zajímavou práci. Byla spisovatelkou. A víš co psala? Nevíš, co? Tak ti to řeknu. Román, který se jmenoval "Láska duše". Byl výborný a pravdivý. A ty ho musíš znát Dave. Řeknu ti děj, který je důležitý a začíná takhle." pokračování příště


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ PRO VĚK 12 A VÍCE

To by člověk nevěřil, co dělá stínování a vhodná volba tužek a pastelek. Zaznamenat dynamiku a světlo je v kreslení docela problém. Musím si ještě obstarat blender pro zesvětlování a thunder pro tmavá místa na kresbě pro získání tmavého efektu. Existuje i pastelka pro plynulý přechod barev, může se hodit. Maluji zatím do sešitu, skicáky zatím nepoužívám. Začnu tehdy až si budu myslet, že kresba získá na kvalitě. Na ten pel mel co zkouším, je sešit vhodný a vleze se do něho více kreseb, i nepovedených. Papír to skousne a já budu vidět, kde se stala chyba. A prvních pár začátečnických obrázků pro dospívající mládež a starší: Obr. 1: Dívka, panda Obr. 2: Dívka s deštníkem Obr. 3: Dívka s flétnou Obr. 4: Chlapec, země, skála Obr. 5: Kříž s andělskými křídly Obr. 6: Matka s dítětem Obr. 7: Dvě slečny a Ježíš Obr. 8: Most s krajinou Obr. 9: Silnice s alejí Obr. 10: Oslava kostlivce Obr. 11: Pistole, hlava koně Obr. 12: Tygr Tak to je vzorek mých prvních...

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

OD PODZIMNÍ DOVOLENÉ K VÁNOČNÍ ZDRAVICI

Od poloviny září jsme ještě proskakovali vlny ve Středozemním moři v Turecku. Minimalistický pokojík v hotelu Sun Beach Park v malebném městečku Side, tentokrát bez balkónu, nám poskytoval tento výhled. Obr. 1: Pohled ze Sun Beach Park V přízemí byla dostatečně velká recepce, obývaná i zvířecími hlídači, kteří byli na každém kroku – kočky. Obr. 2: Kočka z recepce Když turisté odešli a písečné pláže zely prázdnotou, hlídala na vyhlídce kočka. Bystrým okem kontrolovala, zda neuvidí něco k snědku, nebo sledovala dění kolem.  Obr.: 3: Kočka u moře Cestou k Apolonovu chrámu jsme potkali v podvečerních hodinách kočku a ježka. Chtěli jsme zachytit jejich hrátky, ale jakmile jsme se přiblížili s fotoaparátem, ježek se schoulil do klubíčka.                                 ...