O životě

Každý pivo, víno zná, kdo tvrdí, že ne, ten nepřizná, že na dně sklenky pravda je skrytá, ale ráno za hlavu se chytá. Alkohol je metla lidstva, podívej, co na nás chystá. rozum bere, ba i cit, zbývá se jen oběsit. Tam u politých (pobl..ých) stolů, uhýbám vlastním trampotám, abych však shořela v alkoholu. Nohy potácí, slova motá, odvyknout mu, toť rachota. Jen pij holka, ztratíš zábrany, mezi věřícími i mezi pohany. Jedna sklenka na stojku a pomýšlíš hned na trojku. Trpké i sladké, jaká slast, nenech se vůní vína zmást. Bujaré veselí s přáteli, tohle nám alkohol nadělí. Když láhev na stůl se postaví, připijme si všichni na zdraví. Radost i žal, mnoho bolu, vyléčíš v kapce alkoholu nebo vitriolu.

Jak jsou krásné řepky lány, žlutá barva na vše strany. Babiš s řepkou (Řepkou) pikle kují, po dotacích pokukují. Řepka obhlíží celičkú krajinu a nepomýšlí na jinú, Babiš coby velký mág, vzkvétá mu, na kterú jen sáh. Půlka národa vyje, Babiš, to je zmije. Druhá půlka jásá, Babiš, to je klasa.

Ve firmě "Cyberlife" (kybernetický život) v Cambridge se podařilo vyvinout bytosti jménem "Norn", které přestože jsou velmi jednoduché, vykazují známky "inteligence". Původně byly Nornové postavičky počítačové hry "Creatures". Ve skutečnosti je Norn komplikovaný program, který "zapadá" do životního prostředí, které pro něj bylo vytvořeno. Tyto postavičky mají naprogramovány smysly jako lidé, to znamená, že ve svém prostředí vidí, slyší a cítí. Mají naprogramovány i základní pudy jako je strach a hlad. Jejich mozek je tvořen jednoduchou neuronovou sítí, která je rozdělena do tří mozkových laloků a která zpracovává všechny informace přicházející z okolí. Vzájemné propojení neuronů v tomto mozku pak zprostředkuje vlastní chování Norna na daný podnět. Předpokládalo se, že se Nornové budou chovat "inteligentně", ale k překvapení tvůrců Nornové (Ron a Eva) měli miminko, aniž by to bylo přímo programově zakomponováno. Tento okamžik s

Využití neuronových sítí je opravdu široké a nabývá čím dál tím více na významu. Lze je použít například na: Ø Identifikaci radarových či sonarových signálů (ve vojenství) Ø Predikci chování (předpověď vývoje burzy, řízení systémů na základě událostí, které teprve přijdou …) Ø Klasifikaci, třídění (rozhodování bez přítomnosti člověka) Ø Optimalizaci (hledání např. vhodné trajektorie robota - evoluční algoritmy jsou na tento úkol lepší) Ø Filtraci (rekonstrukce poškozených) signálů. Je jasné, že neuronové sítě jsou nejen velmi všestranný algoritmus, ale také to, že jsou jedním z velmi důležitých algoritmů v rámci umělé inteligence. A to jen díky své schopnosti učit se. Jejich použití při tvorbě inteligentních strojů lze očekávat ve formě klasifikátorů či spíše umělých mozků jako takových. Ty pak budou řídit stroje všech druhů v mnoha odvětvích lidské činnosti. Použití neuronových sítí a dalších algoritmů stále více nabývá na významu a lidé se s nimi budou setkávat v běžném životě velmi

Viděla jsem na tématu týdne článek od Marionette o vztahu s rodiči. Článek mne velmi zaujal. Původně jsem si myslela, že už jsem se v tématu týdne vyjadřovala depresivní skutečnou událostí, kterou jsem si upravila k svému naturelu, a tak by to mohlo stačit. Nicméně jsem se nakonec rozhodla, že napíši něco málo o vztahu s rodiči. Nikdo z nás se na svět neprosil, ani se na tom nepodílel. Zda jsme chtěné nebo nechtěné děti, za to nemůžeme. Já jsem sice chtěné dítě, ale měla jsem být kluk. Co by táta za to dal, kdyby měl zdravého syna. Já se občas vyjadřuji, že jsem přežila své vlastní dětství. To je přece pozitivní. Mimo jiné jsem si vypěstovala schopnost ovládat se, dívat se někomu hluboko do očí a nehnout ani brvou, neplakat, protože to by mohlo vydráždit mého tátu k nepříčetnosti, snášet bolest, rány, ponižování, urážky bez sebemenšího náznaku, že se mne to nějak dotýká. Přičítám si k dobru, že jsem od školních let sama neutíkala a vždy jsme se s mamkou zachraňovaly společně. Měla jsem

Co to vlastně je umělá inteligence ? Definice se různí. Jsou to mimozemšťané, ufoni, roboti, umělí lidé, lidmi zkonstruované stroje, počítačem řízené stroje? Bude nám ku prospěchu? Bude nám sloužit nebo naopak představuje pro nás hrozbu? Tyto a podobné otázky vytanou na mysli každého člověka, který se nad umělou inteligencí zamyslí. Jisté je, že umělé bytosti jsou nám představovány v sci-fi filmech, o umělých bytostech nám podávají zprávy nejstarší pověsti z antického Řecka. Héfaistos, chromý kovář antických bohů, syn Dia a Héry údajně sestavil automatické měchy ovládané myšlenkou a automatické jezdící trojnožky. Rovněž vytvořil dvě mechanické pomocnice - ženy, které měly Héfaista podepírat při chůzi. Prý vytvořil i měděného obra Talóa, který sloužil k hlídání krétského království. Tento umělý stroj dokázal třikrát za den obejít hranice a nepřátelské lodě odháněl házením těžkých balvanů. U nás je známý pražský Golem, který byl vyroben z hlíny pražským židovským rabínem Jehudou Löwem be

Lékařská věda dodnes nemá zcela jasno, proč člověk vlastně potřebuje spánek. Jedna z hlavních teorií tvrdí, že ve spánku se uvolní paměť, neuronové buňky v mozku spustí "opravářské" práce a ráno by měl náš organismus fungovat lépe. Pokud spíme špatně, naše neurony příležitost k regeneraci organismu dlouhodobě nedostávají, vede to k neurodegeneraci, která tvoří základ Parkinsonovy nemoci či Alzheimerovy choroby, ale i k dalším problémům v organismu. Co je důležité? Důležitá je pravidelnost spánku. Nedostatek spánku, ale hlavně jeho nepravidelnost poškozuje lidské DNA, potvrdil výzkum neurologů z Hongkongu. Při nepravidelném spánku dochází k úbytku genu, který ve spánku z neuronů odbourává toxické proteiny. Pokud toxiny zůstávají v mozkových buňkách, zpomalují a narušují jejich činnost, což se projevuje ztrátou soustředění, schopností přemýšlet a řešit problémy. Mozek pomaleji zpracovává informace. Stoupá stres a intenzita negativních emocí. Pokud se tento stav opakuje pravide

Mír budiž s vámi! Žijte v míru s lidmi i se zvířaty! Žijte v míru se vším! Bhagavadgíta Říká se: Kdo vskutku ovládl své žití, prochází zemí a nemusí se vyhýbat tygru ani nosorožci. Prochází vojskem a nemusí mít štít ani zbraň … Proč to? Protože nemá smrtelného místa. Lao-c' Jen bohové dlí se Šamšem věčně, však lidem jsou sečteni dnové. Vše, co činí, jest jen vání větru … Epos o Gilgamešovi Všichni jsme puzeni k témuž konci, všichni dříve nebo později uvidíme, jak z osudí, jímž je potřásáno, je pro nás tažen lístek, jenž nás pošle osudnou lodicí do věčné smrti … Představuj si, že každý den, jenž se rozzářil, je tvůj poslední; vděčně pak přijmeš každou hodinu, se kterou tvoje naděje již nepočítala. Horatius V tomto pomíjivém světě, plném neskutečných přeludů a vidin, je jen jediné, co má smysl - a to je potěšení z rozkoší s gazelookými ženami; jen to lz přirovnat k veliké radosti poznání boha Tvůrce. Kaljá Namalla Nedopřávej klidu své touze po jídle a pití, opojení a rozkoších l

Žena chodila po pokoji sem a tam. Kdoví už kolikátý přítel ji opustil. "Parchant jeden. Ať si táhne." V hlavě jí hučelo. Přitáhla k sobě láhev kořalky a pořádně si lokla. Když si uvědomila, že je prázdná, hodila ji za sebe. Láhev se s třískotem rozbila. Natáhla se po druhé a znovu do sebe nalila opojnou tekutinu. V alkoholu najdeš zapomnění. Hlasitě si říhla. Pak ji přepadl hysterický pláč. Vzlykala, potácela se. Za hlasitého nadávání provázeného vzlyky upadla na postel. Vedle ní ležel v horečkách její pětiletý synek. Lomcoval s ní neutuchající záchvat pláče. "Maminko, neplač, mám tě rád." Překulila se na jeho stranu. "Není mi dobře," zašeptal. "Spratek jeden," ulevila si žena. Tu ji popadla neočekávaná zuřivost. Popadla polštář a tlačila ji přes synova ústa. Polevila. Jeho horečnaté skelné oči na ni zíraly a poslední slova, která vyřkl, byla. "Maminko, neboj se, já tě nikdy neopustím." Přitiskla polštář vší silou a drží. Malé tělíčko s

Šel zajíček pro vajíčka dveře otevřou se kousek, zaječice slastně přivře víčka, zježil se mu fousek. Cudně oči klopí, neví, jak má začít, zaječice hlavu skloní, stačí jen naznačit. Až přejdou svátky, přijď zajíčku zpátky, na procházku půjdem spolu, po poli běhat nahoru a dolů. P.S. Velikonoční zajíc kocoura Modroočka je mnohem lepší. Líbí se mi. denikkocouramodroocka.blog.cz

Mám rozečtenu knihu Prázdné zrcadlo od indického mystika Osho. Je to vážná, spíše duchovně-fizolofická kniha, zaměřená na osobní rozvoj, ale tato rozprava se mi velmi líbila. Dilly a Dally jsou náhodní sourozenci, dvojčata, žijící v malém městě blízko moře. Dilly je ženatý a Dally je svobodný, ale vlastní malý veslový člun. Jednoho dne Dillyho žena umře a o pár dní později se Dallyho člun potopí. Dally jde o týden později po ulici a potká tam paní Godballovou, biskupovu ženu. Paní Godballová si splete Dallyho, veslaře, s Dillym, který právě ztratil ženu. "Je mi té tvé ztráty tak líto!" říká paní Godballová. "Ó, děkuji Vám!" odvětil Dally, veslař, "ale mě to není vůbec líto. Ona byla shnilá stará bárka již od počátku. Měla ohromnou škvíru na předku a velkou díru vzadu, která se zvětšovala pokaždé, když jsem ji použil. Smrděla rybinou a měla ve zvyku pořád propouštět vodu. Její spodek byl skutečně silně poškrábán a kdykoliv nastal vítr, nebylo bezpečné být v její

Našla jsem zajímavý test o barvách. Vyzkoušejte a vyhodnoťte: https://www.youtube.com/watch?v=TSL0M5ebv60

Foto: od kamarádky e-mailem Máte rádi velikonoce? Velikonoce jsou největším svátkem pro křesťany. Výchozím bodem podle biblické zprávy je ukřižování, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jenže slavení velikonoc je mnohem starší. Podle pohanských zvyků v předkřesťanském období velikonoce symbolizovaly příchod jara, oslavoval se konec zimy a začátek nového života. Dnes jsou velikonoce směsicí obojího, i když jsou lidé, kteří ani nevědí, proč se velikonoce slaví. Rozhodně ale každého potěší, že má pracovní volno a od letošního roku i jeden den navíc - pátek. Velikonoce se neslaví v přesně stanoveném datu. Vypočítávají se podle prvního úplňku, který přijde po jarní rovnodennosti. U církve začíná příprava velikonoc popeleční středou. Až do velikonoc by se měl držet půst a provádět pokání. Co představují jednotlivé velikonoční dny? Květná neděle oznamuje příjezd Ježíše Krista na oslu do Jeruzaléma. Byl vítán kočičkami a jarními zelenými proutky, proto se i takto zdobí kostely. Na modré pondě

Při zpracování této publikace jsem řešila dilema, do jaké rubriky ji zařadit. Duchovní nauky? Jako předcházející Dianetiku a Scientologii od téhož autora? Nebo do osobního rozvoje? Kniha stanovuje určitá pravidla, nabádá k chování a jednání, které nás při dodržování povede za štěstím. A kdo by nechtěl být šťasten. Nebo do sociálních vztahů? Kniha Cesta ke štěstí řeší vztahy já a ostatní lidé, já a partner, já a životní prostředí. I zde by byl výňatek a rozbor z publikace správně zařazen. Nebo ji zařadit pouze do úvahy co by bylo, kdybych … Po usilovném přemýšlení jsem se rozhodla zařadit článek do rubriky osobní rozvoj. Kniha, jak sám podtitulek říká je průvodcem k lepšímu životu založený na zdravém rozumu. Kniha je rozčleněna do 21 kapitol a každá z nich obsahuje motto. Napíši jen hlavní body a myšlenky. 1. DBEJTE O SEBE 1.1 Jste-li nemocní, nechte se ošetřit 1.2 Udržujte své tělo v čistotě 1.3 Udržujte své zuby v dobrém stavu 1.4 Jezte zdravě 1.5 Spěte dostatečně 2. BUĎTE STŘÍDMÍ 2.1

Podle čtyř prvků - svobody, překážek, účelů a možnosti výběru - se život řídí. Dvě schopnosti jsou důležitější než tyto prvky, ale obě se k těmto prvkům vztahují. První je schopnost tvořit a ničit, druhá je schopnost činit postuláty. [1] Části člověka V Scientologii rozeznáváme tři části člověka: ducha (duševní bytí) , nazývané thetan , mysl a tělo . Thetan nemá žádnou masu, vlnovou délku, energii, čas nebo umístění v prostoru. Duch je tvůrcem věcí. Obvyklé sídlo thetana je v lebce nebo poblíž těla. Může se nacházet v jednom ze čtyř stavů. Při prvním by byl zcela odloučený od těla nebo těl nebo dokonce od tohoto vesmíru. Při druhém by byl poblíž těla a vědomě by ho kontroloval. Při třetím by byl uvnitř těla (v lebce) a při čtvrtém by byl v převráceném stavu, kdy je v důsledku nutkání mimo tělo a nemůže se k němu přiblížit. Jedním z mnoha cílů scientologických procesů je "exteriorizovat [2] " jedince a dostat ho do výše zmíněného druhého stavu. Jedinec je v tomto stavu šťas