VELIKONOCE

Foto: od kamarádky e-mailem

Máte rádi velikonoce?

Velikonoce jsou největším svátkem pro křesťany. Výchozím bodem podle biblické zprávy je ukřižování, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jenže slavení velikonoc je mnohem starší. Podle pohanských zvyků v předkřesťanském období velikonoce symbolizovaly příchod jara, oslavoval se konec zimy a začátek nového života. Dnes jsou velikonoce směsicí obojího, i když jsou lidé, kteří ani nevědí, proč se velikonoce slaví. Rozhodně ale každého potěší, že má pracovní volno a od letošního roku i jeden den navíc - pátek.

Velikonoce se neslaví v přesně stanoveném datu. Vypočítávají se podle prvního úplňku, který přijde po jarní rovnodennosti. U církve začíná příprava velikonoc popeleční středou. Až do velikonoc by se měl držet půst a provádět pokání.

Co představují jednotlivé velikonoční dny?

Květná neděle oznamuje příjezd Ježíše Krista na oslu do Jeruzaléma. Byl vítán kočičkami a jarními zelenými proutky, proto se i takto zdobí kostely.

Na modré pondělí dětem a studentům začínaly prázdniny a nikdo by neměl pracovat. Kostely se zdobí modrou látkou.

Na šedivé úterý hospodyňky začaly uklízet a vymetat. Odtud název šedivé úterý, protože při úklidu se zvedá šedivý prach.

Škaredá středa symbolizuje Jidáše, který zradil Ježíše Krista. Nikdo by se neměl mračit, škaredit, aby mu to nezůstalo.

Na zelený čtvrtek utichají zvony. Dnes již jen na vesnicích se začíná řehtat řehtačkami. Zelený čtvrtek připomíná poslední večeři. V hospodách se točí zelené pivo.

O velkém pátku byl Ježíš Kristus ukřižován. Má se držet půst a traduje se, že se otvírají skryté poklady.

Bílá sobota podle křesťanství je druhý den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Je to den vzpomínání, rozjímání. Nekonají se žádné obřady. Pečou se mazance a beránci. Chlapci si připravují pomlázku z vrbového proutí.

Boží hod velikonoční, tj. neděle, je den, kdy vstal Kristus z mrtvých (ze soboty na neděli, ne v pondělí). V tento den chodí křesťané do kostela, světí připravené jídlo a hodují.

Velikonoční pondělí již nepatří křesťanské tradici, ale tradici, kdy chlapci za odříkávání koled pomlázkami vyšlehávají děvčata, aby z nich zahnaly lenost, aby neuschly, aby byly plodné a zachovaly si mladost. Děvčata jim na oplátku za vyšlehání nabízí velikonoční vejce, kraslice, bonbony představující velikonoce, něco k snědku, peníze, dospělým alkohol. Tradiční je něco tvrdšího, například slivovice. Někde se dodržuje, že chlapci, co přijdou po dvanácté hodině, jsou politi vodou nebo voňavkou. Moje maminka říkala, že dívky v úterý mohly chlapce vymrskat vařečkami.

Typická koledovací básnička je: Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, však vám slípka snese jiný. Za kamnama v koutku na zeleným proutku, proutek se ohýbá, všem děvčatům našvihá. Byla jsem v pondělí se svěřencem v kroužku. Shodou okolností tam byl jediný kluk, tak si udělal přípravu na ty pravé velikonoce. Za zpívání této koledy, vymrskával všechna děvčata a všechny tety, které seděly v kroužku. Druhou sloku, co u mne začíná Za kamnama v koutku … jsme se učily jinak, ale tu neznám. Já si ji pamatuji v této podobě. Hodně si to užíval. Mrskal s citem, má teprve 3 roky.

Ze zajímavosti, jak se slaví velikonoce jinde:

V Německu chodí v neděli, na Boží hod velikonoční, velikonoční zajíček, který schovává vejce, mohou být i čokoládová, na zahradě nebo v lese. To je schovávačka a hledání hlavně pro děti. Další z tradic je, že vejce se hází přes střechu domu. Na druhé straně ho musí někdo chytit, aby dům byl ochráněn před bleskem.

Ve Velké Británii je to podobné jako v Německu. Známé jsou v tomto velikonočním období palačinkové závody, kdy lidé běhají s palačinkami na pánvičkách, vyhazují je, aby je obrátily; a nesmí jim žádná spadnout.

V severských zemích, v Norsku je to podobné jako v Německu a Velké Británii, kdy děti hledají čokoládová vejce, ale po západu slunce vystoupají se svými rodinami na vrcholky hor, aby zjistily, jaké bude pro celý další rok počasí.

Ve Švédsku a Finsku spíše slaví příchod jara než by ctili křesťanskou tradici. Děti se převlékají za čarodějnice. Velikonoce jsou spojeny se spoustou dobrého jídla, malují se kraslice, na výzdobu se používají březové větve. Ve Finsku nadto se zapalují velké ohně, které mají vyhnat čarodějnice a zlé duchy.

Ale abych se vrátila k otázce na začátku. Máte rádi velikonoce?

Pro mne přes, jakýmsi způsobem, sváteční náladu, nepředstavují až takovou radost - mimo to, že člověk nemusí do práce nebo dříve do školy. Co jsem začala chodit do školy, jsem se na ně netěšila. Asi to bylo způsobeno tím, že jsme bydleli v bývalých koňských stájích, které pak byly uzpůsobeny k bydlení. Předsíň, kuchyň ve tvaru nudle, pokoj a dvorek. Dvorek sestával z hýbající kadibudky, močůvky, přístřeškem, kde se sekalo dříví a bylo uskladněno uhlí a kanálkem, na který se chodilo čůrat, když jsme po cihlové cestičce nedorazili až ke kadibudce. Když jsem byla malá, bála jsem se, že se kadibudky zřítí a já se utopím v exkrementech. Do dneška se divím, že jsem se neutopila v močůvce. Ale nejspíš byla natolik zapáchající, že jsem se jí obloukem vyhýbala. V předsíni jsme měli v zemi poklop na háček. Poté, co se otevřel a zachytil na skobě ve zdi, se dalo sestoupit do sklepa. Naštěstí se za mnou nikdy nezaklopil, protože to bych musela volat o pomoc. Zevnitř by to šlo v dětských letech těžko nadzvednout. Stručně řečeno jsem se za naše bydlení styděla.

Ani jsem neměla chuť zvát spolužáky a kamarády, aby mne přišli vymrskat. Nejspíš to vycítili i oni, takže nechodili. I když jsem v mládí byla samý kluk. Mne se ale opravdu nelíbil a nelíbí ten zvyk, že do domu vtrhne celá banda, a když otevřete, tak vás vymrská, mnohdy dost nevybíravě. Až to bolelo nebo vám naskákala jelita. Nebo vás začnou honit po domě. Nadělá se přitom kraválu, měla by to být legrace, ale mně ani mým dětem se tahle tradice nezamlouvala. Nevím, jestli jsem to na ně nepřenesla. Já jsem raději čekala, až bude odpoledne a vyrazím s kamarádkami do města, na výlet nebo si půjdu s kluky zahrát tenis. Vajíčka jsme sice připravovali, ale když děti odešly z domu, tak i od této tradice jsem upustila. Kdo má potom jíst vymrskaných uvařených, obarvených 30 vajec a ještě další, která zbyla? Ještě dobře, že se začaly dávat peníze, kindervajíčka, čokoládoví zajíčci a vajíčka a bonbóny. Jinak by si člověk uhnal vajíčkovou koliku.

Teď si užívám volna a připomenu si velikonoční tradice. Alespoň v mysli. A jak jste na tom vy?

HEZKÉ VELIKONOCE!!!

Mirijam