Lékařská věda dodnes nemá zcela jasno, proč člověk vlastně potřebuje spánek. Jedna z hlavních teorií tvrdí, že ve spánku se uvolní paměť, neuronové buňky v mozku spustí "opravářské" práce a ráno by měl náš organismus fungovat lépe. Pokud spíme špatně, naše neurony příležitost k regeneraci organismu dlouhodobě nedostávají, vede to k neurodegeneraci, která tvoří základ Parkinsonovy nemoci či Alzheimerovy choroby, ale i k dalším problémům v organismu.
Co je důležité?
Důležitá je pravidelnost spánku. Nedostatek spánku, ale hlavně jeho nepravidelnost poškozuje lidské DNA, potvrdil výzkum neurologů z Hongkongu. Při nepravidelném spánku dochází k úbytku genu, který ve spánku z neuronů odbourává toxické proteiny. Pokud toxiny zůstávají v mozkových buňkách, zpomalují a narušují jejich činnost, což se projevuje ztrátou soustředění, schopností přemýšlet a řešit problémy. Mozek pomaleji zpracovává informace. Stoupá stres a intenzita negativních emocí. Pokud se tento stav opakuje pravidelně, dochází k nevratnému poškození neuronů.
Italští neurovědci zjistili, že nepravidelnost ve spánku vede k ospalosti během dne, snižuje se fyzická aktivita a to bez ohledu na délku spánku. Lidé, kteří chodí spát nepravidelně, trpí i vyšší mírou stresu, depresí, častěji se u nich vyskytuje cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, což je spojeno s vyšším rizikem kardiovaskulárních problémů, tedy i infarktu a mozkové mrtvice. Pravidelný spánek pomáhá udržet správnou synchronizaci vnitřních biologických hodin. Tělo má na noc naprogramované změny produkce hormonů, jiný je i srdeční rytmus, mění se krevní tlak a mnoho dalších věcí. Biologické hodinky, které souvisí se světlem a tmou, mají všechny buňky v těle. Pokud není dodržován pravidelný rytmus spánku, organismus reaguje potížemi.
Nejen nedostatek spánku (u dospělého člověka v průměru méně než 6 hodin denně), ale i příliš mnoho spánku škodí. V časopisu European Heart Journal byla uveřejněna studie čínských vědců, kteří vysledovali, že lidé, kteří denně spí víc než osm hodin jsou více ohroženi onemocněním srdce i cév. U lidí, kteří spali v průměru méně než 6 hodin denně, bylo riziko kardiovaskulárních problémů vyšší o 9 %. Obráceně, lidé, kteří spali 9 - 10 hodin, pravděpodobnost problémů se srdcem a cévami vzrostla o 17 %. A u notorických spáčů, kteří spí více než 10 hodin denně, pak dokonce o 41 %.
-rč-
Spánek a zvířata
Dospělý člověk by měl spát přibližně 6 - 8 hodin denně, netopýr nebo krajta cca 20 hodin, koala 19 hodin, lev 18 hodin, tygr 15 hodin. Domácí mazlíčci kočky potřebují 12 hodin a pes více než 10 hodin spánku. Naopak mroži jsou aktivní až 84 hodin, zatímco volně žijící sloni afričtí spí jen 2 hodiny denně. Někteří vodní savci (aby se mohli vynořit a nadechnout) a ptáci (aby mohli dál letět) mají při spánku jednu hemisféru mozku v bdělém stavu. Další zvířata využívají zimní spánek.
Zdroj:
TÉMA č. 13/2019
Úprava: Mirijam
Moc zajímavý článek. My s manželem chodíme celkem pravidelně spát do 22,00 hod. denně a vstáváme v 7,00 hod ráno. Večer fakt déle nevydržíme, to je pro nás nadlidský výkon. No, my, starší senioři, už asi toho spánku potřebujeme víc, aspoň si to myslím.
OdpovědětVymazatJe dobré mít režim. Já když jdu spát před 22,00 hod, tak neusnu. Ráno vstávám také v 7,00 hod. Mně vyhovuje 22,30 - 23,00 hod. Ale je to hrozně individuální. Spát v průměru 6 - 8 hodin je ideální. Upřednostňuje se méně spánku, než více.
OdpovědětVymazat