Přeskočit na hlavní obsah

Prospěte se k lepší DNA


Lékařská věda dodnes nemá zcela jasno, proč člověk vlastně potřebuje spánek. Jedna z hlavních teorií tvrdí, že ve spánku se uvolní paměť, neuronové buňky v mozku spustí "opravářské" práce a ráno by měl náš organismus fungovat lépe. Pokud spíme špatně, naše neurony příležitost k regeneraci organismu dlouhodobě nedostávají, vede to k neurodegeneraci, která tvoří základ Parkinsonovy nemoci či Alzheimerovy choroby, ale i k dalším problémům v organismu.

Co je důležité?

Důležitá je pravidelnost spánku. Nedostatek spánku, ale hlavně jeho nepravidelnost poškozuje lidské DNA, potvrdil výzkum neurologů z Hongkongu. Při nepravidelném spánku dochází k úbytku genu, který ve spánku z neuronů odbourává toxické proteiny. Pokud toxiny zůstávají v mozkových buňkách, zpomalují a narušují jejich činnost, což se projevuje ztrátou soustředění, schopností přemýšlet a řešit problémy. Mozek pomaleji zpracovává informace. Stoupá stres a intenzita negativních emocí. Pokud se tento stav opakuje pravidelně, dochází k nevratnému poškození neuronů.

Italští neurovědci zjistili, že nepravidelnost ve spánku vede k ospalosti během dne, snižuje se fyzická aktivita a to bez ohledu na délku spánku. Lidé, kteří chodí spát nepravidelně, trpí i vyšší mírou stresu, depresí, častěji se u nich vyskytuje cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, což je spojeno s vyšším rizikem kardiovaskulárních problémů, tedy i infarktu a mozkové mrtvice. Pravidelný spánek pomáhá udržet správnou synchronizaci vnitřních biologických hodin. Tělo má na noc naprogramované změny produkce hormonů, jiný je i srdeční rytmus, mění se krevní tlak a mnoho dalších věcí. Biologické hodinky, které souvisí se světlem a tmou, mají všechny buňky v těle. Pokud není dodržován pravidelný rytmus spánku, organismus reaguje potížemi.

Nejen nedostatek spánku (u dospělého člověka v průměru méně než 6 hodin denně), ale i příliš mnoho spánku škodí. V časopisu European Heart Journal byla uveřejněna studie čínských vědců, kteří vysledovali, že lidé, kteří denně spí víc než osm hodin jsou více ohroženi onemocněním srdce i cév. U lidí, kteří spali v průměru méně než 6 hodin denně, bylo riziko kardiovaskulárních problémů vyšší o 9 %. Obráceně, lidé, kteří spali 9 - 10 hodin, pravděpodobnost problémů se srdcem a cévami vzrostla o 17 %. A u notorických spáčů, kteří spí více než 10 hodin denně, pak dokonce o 41 %.

-rč-

Spánek a zvířata
Dospělý člověk by měl spát přibližně 6 - 8 hodin denně, netopýr nebo krajta cca 20 hodin, koala 19 hodin, lev 18 hodin, tygr 15 hodin. Domácí mazlíčci kočky potřebují 12 hodin a pes více než 10 hodin spánku. Naopak mroži jsou aktivní až 84 hodin, zatímco volně žijící sloni afričtí spí jen 2 hodiny denně. Někteří vodní savci (aby se mohli vynořit a nadechnout) a ptáci (aby mohli dál letět) mají při spánku jednu hemisféru mozku v bdělém stavu. Další zvířata využívají zimní spánek.

Zdroj:
TÉMA č. 13/2019
Úprava: Mirijam

Komentáře

  1. Moc zajímavý článek. My s manželem chodíme celkem pravidelně spát do 22,00 hod. denně a vstáváme v 7,00 hod ráno. Večer fakt déle nevydržíme, to je pro nás nadlidský výkon. No, my, starší senioři, už asi toho spánku potřebujeme víc, aspoň si to myslím.

    OdpovědětVymazat
  2. Je dobré mít režim. Já když jdu spát před 22,00 hod, tak neusnu. Ráno vstávám také v 7,00 hod. Mně vyhovuje 22,30 - 23,00 hod. Ale je to hrozně individuální. Spát v průměru 6 - 8 hodin je ideální. Upřednostňuje se méně spánku, než více.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...