Přeskočit na hlavní obsah

Osud našeho světa

Zadání mi připadá velice zvláštní.
Pravda, člověk si myslí, že je pánem světa, že má všechno pod kontrolou. Cítí se vládcem. Nejvyvinutější živočich na této planetě. Nicméně dospěli jsme k závěru, že nerostné zdroje nejsou nevyčerpatelné, drancováním přírody nedosáhneme kýžených výsledků, žijeme na úkor našich dětí, mnohdy nesmyslně vymírají zvířata zásluhou člověka, technické vymoženosti a ekonomický růst způsobují ekologické katastrofy, nemluvě o hrubých zásazích do přírody. Slovo ekologie se skloňuje ve všech pádech, ale na úkor našeho blahobytu se pro ni nachází málo finančních prostředků. Rozhodně ne tolik, abychom škody, způsobené lidskými zásahy, odstranily a získali nejenom vysoký životní standard, ale i zdravé životní prostředí.
Dalo by se říci, že kam člověk šlápne, sto let tráva neroste. Civilizace si vybírá svoji daň.
Eckart Tolle shledává lidskou mysl velmi inteligentní. V inteligenci se schovává i šílenství. Lidstvo vytvořilo úžasná díla v oblasti hudby, architektury, literatury. V oblasti vědy a techniky s sebou přinesl rozvoj zásadní změny ve způsobu života, ulehčil práci a umožnil věci, které bychom ještě před 100 až 200 lety považovali za zázrak. S rozvojem vědy a techniky jen zesílil ničivý dopad na tento svět, zvířata, rostlinstvo, živočišstvo, dokonce i samotné lidstvo.
Vezměme si jen 20. století. Války, kruté a ničivé, poháněné strachem, chamtivostí a touhou po moci byly v dějinách lidstva běžným obrazem. Stejně jako mučení, otroctví a různé jiné násilí páchané ve službách náboženských a politických fanatiků. Přírodní katastrofy přinesly méně zkázy a utrpení, než kolik si lidé způsobily samy. A to nemluvím o masových vyhlazovacích čistkách a genocidách.
I ve dvacátém prvním století nepolevuje násilí, které pácháme na ostatních živých tvorech a na tomto světě. Kácíme pralesy a stromy poskytující kyslík, vybíjíme a vytlačujeme různé druhy rostlin a živočichů, krutě zacházíme se zvířaty ve velkochovech, znečišťujeme řeky, oceány a vzduch. Pokud se budeme takhle bezohledně chovat, nejenom že můžeme zdegenerovat, ale zničit i sami sebe.
Osud našeho světa nám předurčuje bible.
Buďte si jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy. Lidé budou milovat jen sami sebe a své peníze; budou vychloubační, arogantní, urážliví, vzpurní k rodičům, nevděční bezbožní, bezcitní, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, bezuzdní, nepřátelé dobra, zrádci, lehkomyslní, domýšliví, milovníci rozkoše. (2. Timoteus 3:1-5)
A protože se rozšíří špatnost, láska mnohých vychladne. (Matouš 24:12)
Přestoupení již dosáhlo svých hranic. Zmatek naplňuje svět a zakrátko lidstvo překvapí velká hrůza. Konec je velmi blízko. (Události doby konce; 8T.28)
Jak často slýcháme o zemětřeseních a vichřicích, o zkázách způsobených požáry a zátopami, při nichž dochází k velkým ztrátám na životech a na majetku' Tyto pohromy jsou jen zdánlivě způsobovány náhodným uvolněním neuspořádaných a neovládaných přírodních sil, ve všem tom však můžeme spatřovat záměr Boží. Pohromy patří k prostředkům, jimiž se Bůh snaží vyburcovat lidi, aby si uvědomili, že jim hrozí nebezpečí. (Události doby konce; PK.277) Tyto věci jsou výsledkem padajících kapek z kalichu Božího hněvu na zem, a jsou jen nepatrnou předpovědí toho, co nastane v blízké budoucnosti. (Události doby konce; 3SM.391)
Vrátím se ale k úvaze o Osudu našeho světa. Mohli bychom vidět katastrofální vize, nebo naopak skvělou budoucnost této planety.
To, co ovlivňuje náš svět je nejenom člověk. Je potřeba si uvědomit, že to, že existuje tato planeta, je způsobeno sluncem, které se otáčí kolem naší země, vzduchem, který dýcháme, kyslíkem, dusíkem, kysličníkem uhličitým, který používají rostliny pro svůj růst. Existují hvězdy, měsíc, červení a bílí trpaslíci, černé díry, příroda, fauna a flóra. Jsme součástí vesmíru. Jak náš svět vznikl, tak také může zaniknout - pokud věřím na teorii velkého třesku.
Nic jsme byli a nic budeme, stejně jako zářící nebo vyhaslé hvězdy. To, že jsme tady, nechci tvrdit, že je mája - iluze. Když jsme tady, máme koukat, abychom žili v přítomném okamžiku.
Svět nezávisle na nás bude žít svým vlastním životem. A život mu budou podrývat nejenom lidé, ale i okolní činitelé, kteří mají na něho vliv.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ PRO VĚK 12 A VÍCE

To by člověk nevěřil, co dělá stínování a vhodná volba tužek a pastelek. Zaznamenat dynamiku a světlo je v kreslení docela problém. Musím si ještě obstarat blender pro zesvětlování a thunder pro tmavá místa na kresbě pro získání tmavého efektu. Existuje i pastelka pro plynulý přechod barev, může se hodit. Maluji zatím do sešitu, skicáky zatím nepoužívám. Začnu tehdy až si budu myslet, že kresba získá na kvalitě. Na ten pel mel co zkouším, je sešit vhodný a vleze se do něho více kreseb, i nepovedených. Papír to skousne a já budu vidět, kde se stala chyba. A prvních pár začátečnických obrázků pro dospívající mládež a starší: Obr. 1: Dívka, panda Obr. 2: Dívka s deštníkem Obr. 3: Dívka s flétnou Obr. 4: Chlapec, země, skála Obr. 5: Kříž s andělskými křídly Obr. 6: Matka s dítětem Obr. 7: Dvě slečny a Ježíš Obr. 8: Most s krajinou Obr. 9: Silnice s alejí Obr. 10: Oslava kostlivce Obr. 11: Pistole, hlava koně Obr. 12: Tygr Tak to je vzorek mých prvních...

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

OD PODZIMNÍ DOVOLENÉ K VÁNOČNÍ ZDRAVICI

Od poloviny září jsme ještě proskakovali vlny ve Středozemním moři v Turecku. Minimalistický pokojík v hotelu Sun Beach Park v malebném městečku Side, tentokrát bez balkónu, nám poskytoval tento výhled. Obr. 1: Pohled ze Sun Beach Park V přízemí byla dostatečně velká recepce, obývaná i zvířecími hlídači, kteří byli na každém kroku – kočky. Obr. 2: Kočka z recepce Když turisté odešli a písečné pláže zely prázdnotou, hlídala na vyhlídce kočka. Bystrým okem kontrolovala, zda neuvidí něco k snědku, nebo sledovala dění kolem.  Obr.: 3: Kočka u moře Cestou k Apolonovu chrámu jsme potkali v podvečerních hodinách kočku a ježka. Chtěli jsme zachytit jejich hrátky, ale jakmile jsme se přiblížili s fotoaparátem, ježek se schoulil do klubíčka.                                 ...