Přeskočit na hlavní obsah

PŘÍBĚH THRYMA I.

Překlad příběhu Thryma od Chris Rose – ze severské mytologie

Jednoho rána se Thor probudil a nemohl najít své kladivo Mjollnir. Mjollnir byl pro Thora velmi důležitý. Kladivem tvořil hrom a blesk. Kladivo Mjollnir činilo Thora stejně silným jako sto mužů.

Thor se podíval pod postel, ale tam to nebylo. Podíval se do místnosti, kde měl meče, sekery a přilby, ale tam také nebylo. Podíval se do každé z pěti stovek pokojů svého paláce Bilskimiru, ale nebylo tam. Po Mjollnirovi, jeho kouzelném kladivu, jako by se zem slehla. 

Zpočátku si Thor nedělal starosti. Thor nebyl typ boha, který by si dělal starosti. Místo toho se Thor rychle rozzlobil. A když nemohl najít Mjollnira, velmi rychle se rozzlobil. „Kde je?“ křičel. "Kde je Mjollnir?" 

Bez Mjollnira nemohl Thor dělat hromy a blesky. Bez Mjollnira nebyl Thor nejsilnější z bohů.

Pak mu pomalu vytanul v mysli nápad: Loki! Loki vždycky dělal triky a vtipy na ostatní bohy. "Vím, co se přihodilo!" pomyslel si pro sebe. "Jsem si jistý, že Loki vzal žertemmoje kladivo!" A teď už do něho opravdu vjela velká zlost.

"Loki!" zařval. „Kde jsi? A co jsi udělal s mým kladivem?“

Loki se objevil. „Nemám o něm ani tušení!“ řekl.

"Nevěřím ti," řekl Thor. "Zkoušíš na mne ty své vtípky, že? Kde je moje kladivo Mjollnir? Jestli mi to neřekneš, já ...“

Thor však neměl čas dokončit svou větu. Lokimu se nelíbilo, když se Thor zlobil. 
"Přísahám, že nevím!" řekl Loki rychle. „To jsem nebyl já! Tentokrát nežertuji!“ 

"Pak je to velmi vážné," řekl Thor. "Pokud obři získali Mjollnir, mohou se dostat do Asgardu a zaútočit na naše město bohů!" 

"Máš pravdu," řekl Loki. "Musíme něco udělat." A Loki se vytasil s plánem. 

„Už vím, co udělám,“ řekl, „půjčím si Freyjinu sokolí kůži a díky tomu můžu předstírat, že jsem pták! Poletím po celém světě a budu hledat kladivo.“

"Dobře," řekl Thor. "Jdi - a pospěš si!" 

Loki vzal bohyni kouzelnou sokolí kůži a když si ji oblékl, stal se z něj pták - velký sokol. Letěl kolem Asgardu a Midgardu a hledal kladivo. Ale nic nenašel. Potom šel do Jotunheimu, kde obři žili, a tam uviděl krále obrů - Thryma. Thrym vypadal velmi šťastně. Usmíval se a popěvoval si písničku.

Loki sundal kůži sokola a znovu se stal sám sebou. "Takže," zeptal se Loki obra. „Kde je to?“ 

"Kde je co?" odpověděl Thrym. 

"Víš, o čem mluvím," řekl Loki. "Kde je Mjollnir, kouzelné kladivo, které jsi vzal Thorovi!"

Obr řekl pravdu. "Ha!" zasmál se. „Ano! To je pravda. Vzal jsem kladivo Thorovi, zatímco on tvrdě spal! Neviděl nic! Na boha není moc chytrý, že?“

„To je naše!“ řekl Loki: „Vrať nám to! Právě teď!“ 
„V žádném případě!“ odpověděl Thrym. 

"Pokud nám ho okamžitě nedáš, bohové na tebe zaútočí!" řekl vztekle Loki.

"Víš, že proti mně nemůžete bojovat, pokud mám kladivo Mjollnir!" řekl Thrym. "Budu mnohem silnější - vyhraji!" 

Loki nic neřekl. Věděl, že Thrym měl pravdu. "Dobrá tedy," řekl. 'Mám nápad. Poslouchej, když ti dáme něco jiného, ​​pak nám dáš Mjollnir?“ 

„Hmmm ...“ řekl Thrym. "To není špatný nápad. Koneckonců to není Mjollnir, co chci ...“ 

„Ne?“ zeptal se Loki. "Co tedy chceš?"

„Bohyni Freyu! Je to nejkrásnější žena, jakou jsem kdy viděl, “řekl Thrym. "Chci se oženit s bohyní Freyjou!"

"Takže," řekl Loki, "jestliže se oženíš s Freyjou, dáš nám kladivo?" 
„Přesně tak!“ řekl Thrym. 
"Uvidím, co se dá dělat," řekl Loki a odletěl, aby se vrátil do Asgardu. 

„To ne!“ řekla Freya. „V žádném případě!“

„Prosím!“ řekl Loki a všichni ostatní bohové se přimlouvali. "Pokud se oženíš s Thrymem, dá nám kladivo a obři na Asgard nezaútočí." 

Ale Freya o tom nechtěla ani slyšet. "Neexistuje, abych se provdala za ošklivého starého obra, jen abych vás všechny potěšila," řvala z plných plic.  

To bylo nemožné. I když bohové prosili, žebrali, Freya se jednoduše odmítla provdat za obra Thryma. 

"Má pravdu," řekl Odin po dlouhé době. "Budeme muset vymyslet jiný plán." Co můžeme udělat?“

Bohové dlouho, dlouho přemýšleli, dokud Loki nedostal nápad. „Už vím!“ zvolal. "Proč si Thor nevezme Thryma?" navrhl. 

„Co!?“ řekli všichni ostatní bohové. „O čem to mluvíš?“ 

"Obr Thrym se chce oženit s nejkrásnější ženou, která existuje - ne s velkým mužem s vousy jako Thor!" řekl Odin. 

Foto z Mýtů a bájí: Thor

Thor se prohání oblohou ve svém voze a vrhá kladivem po všech obrech, na které narazí

 

 

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

Komentáře

  1. Já tuhle Thora s kladivem potkal na zdi (viz článek https://tlustjoch2.blogspot.com/2020/11/tk004.html)

    OdpovědětVymazat
  2. Občas hledám kladivo a najdu šroubovák, který jsem hledal minule,

    OdpovědětVymazat
  3. Bez kladiva to není ono. To věděli už Laurel Hardy při svých demoličních scénách :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná je Thor schovaný bolševik. Chybí mu jen srp. 😀

      Vymazat
  4. Freya je nejkrásnější pod sluncem!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je. Našla jsem dobrý tip. Sice je málo valkýrská, ale zato romantická duše.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...