V sobotu jsme s kamarádkou po dlouhé době vyrazily trochu za kulturou. Obě jsme přijely tak nějak na čas, protože asi 200 metrů před kulturním domem byla automobilová nehoda. Byli tam hasiči a záchranka, dvě auta v sobě, jedno na střeše, ale zdálo se, že nikomu se nic nestalo, protože řidiči a spolujezdci postávali opodál. Diváci to pravděpodobně nebyli, protože tam není moc dobře, jak se dostat. Spěchali, až dospěchali.
Přijela jsem před představením hodinu a půl z mého rodného města, kde jsem předávala a upravovala byt k pronájmu. Přítel tapetoval, já natírala futra dveří a čistila sporák. Z bytu mi odešla podnájemnice s přítelem a dvěma dětmi, dvěma kočkami, dvěma kobrami a několika pavouky. Vypadá to, že číslo dva je její oblíbené číslo. Snad teď budu mít podnájemníky, kteří nebudou tak s hygienou na štíru, nezdemolují všechno a nebudou narušovat sousedský klid.
Zpět k muzikálu. Slavné světové muzikály představila Musica Festiva di Praga. V sopránu zpívala Ladislava Šťastná, Pavel Kloub hrál na kytaru, Eva Schwanová na příčnou flétnu a Šárka Trávníčková na housle. Na programu byly skladby Tonight, z muzikálu West Side Story; Memory z muzikálu Cats, Speak softly Love z filmu Kmotr, Time for Us z Romea a Julie, Angélique z filmu Angelika, Markýza Andělů, Anonimo Veneziano z filmu benátský anonym, Moon River z filmu Snídaně u Tiffaniho, Our here on my own z filmu Cesta za slávou, I Dreamed a Dream z muzikálu Bídníci, zpracováno na motivy románu Viktora Huga; 13 jours en France (z filmu o olympijských hrách v Grenoblu), velmi známá skladba Chtěla bych tančit jen, z muzikálu My Fair Lady; moje oblíbená Hallelujah od Leonarda Cohena; Manhá Carnaval z Black Orpheusa, píseň z muzikálu La La Land; poté I'm singing in the Rain (Zpívání v dešti) a závěrem Tři oříšky pro Popelku z naší pohádky Popelka.
Účinkující představili písně a přidali nějaké podrobnosti ze zákulisí při vzniku těchto skladeb. Moc se nám to líbilo, navíc jsme dostaly lístky do první řady, takže jsme měli soubor z oka do oka. Trochu jsem se bála kombinace housle, flétna, kytara, která mi tam nějak neseděla, ale vyšlo to úplně perfektně. I ozvučení měli bezvadně seřízené, takže nástroje nepřeřvávaly zpěvačku.
Poté jsme si řekly, že noc je ještě mladá a zapadly jsme do blízké restaurace. Kamarádka je na práškách. Chytla nějakého koka a to nebyla na Ipáku!!! Takže zpočátku dělala fóry, že alkohol nemůže, objednala si půl litr vody s citronem. Daly jsme si bramboráčky s uzeným a cibulkou, já k tomu řezané pivo. Básnila jsem o Aperolu, kdybych věděla, že ho mají, tak bych si ho určitě dala. Kamarádka vyměkla a objednala si Aperol. Řekla jsem si, když ona nemůže a já ano, tak ji v tom nenechám samotnou. Povídaly jsme až do nočních hodin, pak šly na rozjezdy s tím, že si to musíme v brzké době ještě do vánoc zopakovat.
Koko je pomoraffsky čekuláda, myslím. Nebo bonbon. Takže kamaŕaka je na sladké?
OdpovědětVymazat[1]: Čokoláda u ní moc dlouho nevydrží, ale (strepto)kok se jí drží jako klíště.
OdpovědětVymazatJá myslím, že ještě pár povyražení s Tebou, pár sklenek Aperolu a bude zdravá jak mraveneček😀😉 Hezky jste si to užily! 👍🏻
OdpovědětVymazat[3]: Jj, už máme předvánoční plány.
OdpovědětVymazatPřed lety jsem byl na adventní akci, kdy amatéři zpívali na Výstavišti písně z muzikálu. Mbyli to všechno dobří zpěváci, také pěkně..
OdpovědětVymazat[5]: Já jsem byla poprvé na takovémto druhu hudby - a jednou na gospelu. Kdo umí, ten umí.
OdpovědětVymazatDocela fajn akce. Aperol jsem si letos oblíbila na dovolené.
OdpovědětVymazatSkladba z filmu Angelika, Markýza Andělů je moje hodně srdcová záležitost🙂
[7]: Angelika je také prima, stejně jako Aperol. Já jsem si hodně oblíbila Cohena. Píseň Hallelujah si nechala hrát kamarádka na svatbě. Byla to na svatbu nestandardní skladba, ale vyzněla velmi dobře.
OdpovědětVymazat