Přeskočit na hlavní obsah

SLAVNÉ SVĚTOVÉ MUZIKÁLY

V sobotu jsme s kamarádkou po dlouhé době vyrazily trochu za kulturou. Obě jsme přijely tak nějak na čas, protože asi 200 metrů před kulturním domem byla automobilová nehoda. Byli tam hasiči a záchranka, dvě auta v sobě, jedno na střeše, ale zdálo se, že nikomu se nic nestalo, protože řidiči a spolujezdci postávali opodál. Diváci to pravděpodobně nebyli, protože tam není moc dobře, jak se dostat. Spěchali, až dospěchali.

Přijela jsem před představením hodinu a půl z mého rodného města, kde jsem předávala a upravovala byt k pronájmu. Přítel tapetoval, já natírala futra dveří a čistila sporák. Z bytu mi odešla podnájemnice s přítelem a dvěma dětmi, dvěma kočkami, dvěma kobrami a několika pavouky. Vypadá to, že číslo dva je její oblíbené číslo. Snad teď budu mít podnájemníky, kteří nebudou tak s hygienou na štíru, nezdemolují všechno a nebudou narušovat sousedský klid.

Zpět k muzikálu. Slavné světové muzikály představila Musica Festiva di Praga. V sopránu zpívala Ladislava Šťastná, Pavel Kloub hrál na kytaru, Eva Schwanová na příčnou flétnu a Šárka Trávníčková na housle. Na programu byly skladby Tonight, z muzikálu West Side Story; Memory z muzikálu Cats, Speak softly Love z filmu Kmotr, Time for Us z Romea a Julie, Angélique z filmu Angelika, Markýza Andělů, Anonimo Veneziano z filmu benátský anonym, Moon River z filmu Snídaně u Tiffaniho, Our here on my own z filmu Cesta za slávou, I Dreamed a Dream z muzikálu Bídníci, zpracováno na motivy románu Viktora Huga; 13 jours en France (z filmu o olympijských hrách v Grenoblu), velmi známá skladba Chtěla bych tančit jen, z muzikálu My Fair Lady; moje oblíbená Hallelujah od Leonarda Cohena; Manhá Carnaval z Black Orpheusa, píseň z muzikálu La La Land; poté I'm singing in the Rain (Zpívání v dešti) a závěrem Tři oříšky pro Popelku z naší pohádky Popelka.

Účinkující představili písně a přidali nějaké podrobnosti ze zákulisí při vzniku těchto skladeb. Moc se nám to líbilo, navíc jsme dostaly lístky do první řady, takže jsme měli soubor z oka do oka. Trochu jsem se bála kombinace housle, flétna, kytara, která mi tam nějak neseděla, ale vyšlo to úplně perfektně. I ozvučení měli bezvadně seřízené, takže nástroje nepřeřvávaly zpěvačku.

Poté jsme si řekly, že noc je ještě mladá a zapadly jsme do blízké restaurace. Kamarádka je na práškách. Chytla nějakého koka a to nebyla na Ipáku!!! Takže zpočátku dělala fóry, že alkohol nemůže, objednala si půl litr vody s citronem. Daly jsme si bramboráčky s uzeným a cibulkou, já k tomu řezané pivo. Básnila jsem o Aperolu, kdybych věděla, že ho mají, tak bych si ho určitě dala. Kamarádka vyměkla a objednala si Aperol. Řekla jsem si, když ona nemůže a já ano, tak ji v tom nenechám samotnou. Povídaly jsme až do nočních hodin, pak šly na rozjezdy s tím, že si to musíme v brzké době ještě do vánoc zopakovat.

Komentáře

  1. Koko je pomoraffsky čekuláda, myslím. Nebo bonbon. Takže kamaŕaka je na sladké?

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Čokoláda u ní moc dlouho nevydrží, ale (strepto)kok se jí drží jako klíště.

    OdpovědětVymazat
  3. pribehynaivniblondyny21. listopadu 2019 v 0:11

    Já myslím, že ještě pár povyražení s Tebou, pár sklenek Aperolu a bude zdravá jak mraveneček😀😉 Hezky jste si to užily! 👍🏻

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Jj, už máme předvánoční plány.

    OdpovědětVymazat
  5. Před lety jsem byl na adventní akci, kdy amatéři zpívali na Výstavišti písně z muzikálu. Mbyli to všechno dobří zpěváci, také pěkně..

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Já jsem byla poprvé na takovémto druhu hudby - a jednou na gospelu. Kdo umí, ten umí.

    OdpovědětVymazat
  7. Docela fajn akce. Aperol jsem si letos oblíbila na dovolené.
    Skladba z filmu Angelika, Markýza Andělů je moje hodně srdcová záležitost🙂

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Angelika je také prima, stejně jako Aperol. Já jsem si hodně oblíbila Cohena. Píseň Hallelujah si nechala hrát kamarádka na svatbě. Byla to na svatbu nestandardní skladba, ale vyzněla velmi dobře.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ PRO VĚK 12 A VÍCE

To by člověk nevěřil, co dělá stínování a vhodná volba tužek a pastelek. Zaznamenat dynamiku a světlo je v kreslení docela problém. Musím si ještě obstarat blender pro zesvětlování a thunder pro tmavá místa na kresbě pro získání tmavého efektu. Existuje i pastelka pro plynulý přechod barev, může se hodit. Maluji zatím do sešitu, skicáky zatím nepoužívám. Začnu tehdy až si budu myslet, že kresba získá na kvalitě. Na ten pel mel co zkouším, je sešit vhodný a vleze se do něho více kreseb, i nepovedených. Papír to skousne a já budu vidět, kde se stala chyba. A prvních pár začátečnických obrázků pro dospívající mládež a starší: Obr. 1: Dívka, panda Obr. 2: Dívka s deštníkem Obr. 3: Dívka s flétnou Obr. 4: Chlapec, země, skála Obr. 5: Kříž s andělskými křídly Obr. 6: Matka s dítětem Obr. 7: Dvě slečny a Ježíš Obr. 8: Most s krajinou Obr. 9: Silnice s alejí Obr. 10: Oslava kostlivce Obr. 11: Pistole, hlava koně Obr. 12: Tygr Tak to je vzorek mých prvních...

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

OD PODZIMNÍ DOVOLENÉ K VÁNOČNÍ ZDRAVICI

Od poloviny září jsme ještě proskakovali vlny ve Středozemním moři v Turecku. Minimalistický pokojík v hotelu Sun Beach Park v malebném městečku Side, tentokrát bez balkónu, nám poskytoval tento výhled. Obr. 1: Pohled ze Sun Beach Park V přízemí byla dostatečně velká recepce, obývaná i zvířecími hlídači, kteří byli na každém kroku – kočky. Obr. 2: Kočka z recepce Když turisté odešli a písečné pláže zely prázdnotou, hlídala na vyhlídce kočka. Bystrým okem kontrolovala, zda neuvidí něco k snědku, nebo sledovala dění kolem.  Obr.: 3: Kočka u moře Cestou k Apolonovu chrámu jsme potkali v podvečerních hodinách kočku a ježka. Chtěli jsme zachytit jejich hrátky, ale jakmile jsme se přiblížili s fotoaparátem, ježek se schoulil do klubíčka.                                 ...