Není cesty zpět. Co se stalo, nelze odestát. To krásné, co člověk prožil, nelze prožít znova, to, co člověk vyřknul, nelze vzít zpět, k tomu špatnému, co člověk prožil nebo vykonal, se také nelze vrátit - pouze v naší mysli. Z chyb a omylů se můžete poučit do přítomnosti a budoucnosti, ale vzít je zpět nemůžete.
Pořád je to ta stejná písnička, vrátit se v čase, kdyby … I to příjemné, krásné, stejně jako nepříjemné, zlé, nelze vrátit zpět. To koluje jen v našich myšlenkách.
Vrátíte-li se do míst, kde jste něco zažili, vytane vám to v mysli znovu. Takže v mysli se můžete ocitnout kdekoliv a kdykoliv. To ale není skutečnost. Existuje-li však něco, co vás váže, spojuje, limituje i v tomto okamžiku, je možno situaci přehodnotit. Jsou-li to nějaké chyby, kterých jste se dopustili, je možno se nad nimi zamyslet a začít problém řešit od začátku. V tom případě jste se vrátili, ale už jste v současných podmínkách. I to krásné již jste si užili a nejde to zopakovat, ale můžete si to připomenout.
Ale jak říká Hérakleitos "Nevstoupíš dvakrát do téže řeky." "Vše plyne." "Věčná je jenom změna."
Oproti tomu Aristotelés tvrdí "O všem je nutno pochybovat." (De omnibus dubitandum (est)).
Z hérakleitových slov vyplývá, že všechno je v neustálém běhu. Řeka plyne, život plyne. Nic se nedá přesně opakovat a i když budeme věci revidovat je to totéž a přitom to není totéž. Vrátili jsme se, ale nemůžeme začít přesně v tom bodě, kde jsme přestali nebo kam se chceme vrátit. Mezitím uplynulo spoustu času. I řeka je pořád stejná řeka, ale protekla jí už voda a voda teď není tatáž jako předtím, ani koryto řeky.
Připomíná mi to příběh, kdy před soudcem stanuli dva sousedé. Jeden ukradl jablko, které bylo předloženo jako předmět doličný. Žalovaný soused utrhl ze sousedova stromu krásné, červené, šťavnaté jablko. Soudce zahřměl: "Je to tohle jablko?" Navrhovatel sporu se podíval na jablko a řekl: "Ano, je to jablko z mé zahrádky. Ale to mé jablko bylo krásné, červené a šťavnaté. Tohle je jen scvrklé, seschlé jablko. Vůbec není k zakousnutí." Vidíte. Je to totéž a přitom to není totéž. Byla to krádež, ale přitom to nebyla tatáž krádež. Vzal krásné jablko a teď se díval, že je vlastně ošklivé. Vše se pohybuje. Všechno je změna.
I Aristotelovo tvrzení, že o všem je nutno pochybovat, se zakládá na pravdě. Co se vám kdysi zdálo, že byl chybný krok, který nelze vrátit, se časem může projevit jako to nejlepší, co se mohlo v životě udát nebo co jste mohli udělat.
To máš naprosto pravdu
OdpovědětVymazatTaké souhlasím. Moc hezky si to napsala👍🏻😉 Holt vše je, jak má být 😉
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji za komentář
OdpovědětVymazat[2]: Důležité je teď. Minulost se změnit nedá a budoucnost si můžeme malovat. A ukáže se.
OdpovědětVymazatVše se odvíjí od úhlu pohledu.
OdpovědětVymazat[5]: A co když je tam křivka? Co potom?
OdpovědětVymazat[6]: Prostorové úhly jsou můj koníček..,
OdpovědětVymazat[7]: Já a matematika, speciálně geometrie, to nejde dohromady. A tvoje rébusy s benzeovým jádrem - aldehyd, alkohol, kyselina mravenčí, octová, alkahol nebo co to je, ty mi nejdou k duhu ...
OdpovědětVymazatTu mi uletel dlhý komentár(!) - skrátene teraz len: V Curychu máme najväčšiu a najnovšiu loď menom "Panta reï" - teda "všetko plynie", "alles fliesst"...
OdpovědětVymazat(Sranda je len, že práve táto loď nemohla plávať, ale to už je iná dlhá story.)
[8]: To je vanilin.
OdpovědětVymazat[9]: Proč nemůže plavat? Nedostala certifikát nebo má hluboký ponor? 😯😲🌞
OdpovědětVymazat[10]: To je jiná věc. Jak se doplazím domů, podívám se na rébus. 🌞💩
OdpovědětVymazat[12]: Ji jsem v Mikulově na oslavě. Píšu z mobilu za zvuku cimbálovky...
OdpovědětVymazat[11]: vraj bola prilis tazka a robila velke vlny, takze tie ostatne "skořápky" museli zostat v pristave. Opravili ju potom za tretinu novej ceny, cize dobre draha lod...
OdpovědětVymazatMluvíś mi z duše
OdpovědětVymazatLíbí se věta na začátku:" To krásné, co člověk prožil....To je fakt, pohled na jednu krásnou příhodu ve věku 17, 30 a 50 může být naprosto, ale naprosto odlišný
OdpovědětVymazatMoc pěkná úvaha s historickými citáty.
OdpovědětVymazat[13]: Doufám, že sis to užil.
OdpovědětVymazatJá taky. Natírala jsem futra dveří.
[15]: Děkuji za komentář.
OdpovědětVymazat[14]: Ale když říční loď může vyvolat vlny jako na moři, to je téměř zázrak!
OdpovědětVymazat[16]: Přesně tak.
OdpovědětVymazat[17]: Děkuji za komentář. A cože nespíš? Já jsem dnes vstala v 7 hod. a jsem jak přejeta parním válcem.
OdpovědětVymazat[19]: pre Rakušanov to najlahšie - pri ich "láske" k Švačiarom!
OdpovědětVymazat[23]: To vyzerá skoro na bratrovražedný boj.
OdpovědětVymazat[24]: to aj po starocia tak je...Habsburgovia zcali s ceou dynastiou par kilometrov od Curychu...
OdpovědětVymazatAsi si museli Švýcaři neutralitu dobýt. Veď ti Švýcaři nevědí, jak by mluvili. Schwyzerdeutsch, francúzky, italsky lebo rétorománsky? Kde k té rétorománštině přišli?
OdpovědětVymazat