Přeskočit na hlavní obsah

Vyškovská minizoo

V rámci narozenin jsme se vypravili na procházku do Minizoo ve Vyškově. Počasí bylo pěkné a oslavenec spokojen.

Přikládám pár fotografií. Nijak jsem nepředpokládala, že se někam vypravíme, takže jsem měla u sebe pouze mobil. Zobrazené fotografie jsou mixem mého mobilu a přítelova fotoaparátu.


Malý oslík. Bylo tam celkem dost lidí. Dostala jsem se blízko a ten oslíkův smutný výraz. Všechny děti si ho chtěly pohladit.


A jeden z jeho rodičů v bílém provedení


Býk


Kovový kůň


Skupinka lemurů


Opalující se lemur. Ti byli nesmrtelní.


Opice. Nejsem si jista, jestli je to makak.


Papoušci


Skupinka nutrií


Nutrie


Velbloud dvouhrbý nazývaný drabař


Detail ovce


Klokan


Detail pštrosa


A dřevěná včelka ze skanzenu. Na tabulích bylo možno si přečíst něco málo o včelařství. K zapůjčení byly i včelařské obleky.


Ze skanzenu

Jen tak pro potěchu oka.


Mirijam


Komentáře

  1. pribehynaivniblondyny13. května 2019 v 13:56

    Také jsme byli, již několikrát. Kovový kůň je taky mezi mými foty😂😂😉🐎

    OdpovědětVymazat
  2. Kovový kůň je trochu rarita. Jinak vyškovská zoo patří k těm menším. Hezčí jsou na sv. Kopečku u Olomouce, ve Dvoře Králové, v Brně, Jihlavě, Praze.

    OdpovědětVymazat
  3. pribehynaivniblondyny14. května 2019 v 1:43

    [2]:Ve Dvoře Králové jsem byla naposled jako malá a v Praze hooodně dávno. Olomouc, Brno, Jihlava krásné...

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Ještě je prý pěkná ve Zlíně, ale tam jsem nedostala pozvánku.

    OdpovědětVymazat
  5. Do Zoo jsem taky hodně chodila se svými dětmi. Nyní je mi těch zvířat líto.

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Do Zoo chodí člověk hlavně kvůli dětem. I když do jihlavské zoo jsem se nechala pozvat od kamarádky.
    Líto. Takhle jsem nad tím nepřemýšlela. Žijí v nesvobodě. Snažíme se jim vytvořit, co nejpřijatelnější podmínky. Ale volnost pohybu a lovu v přírodě nemají. Zda nějaká zvířata chovem a rozmnožováním v zoo zachraňujeme, protože by jinak vyhynula, tím si nejsem jista. Zoologické zahrady existují a nějaký účel plní, jinak by zanikly.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...