Přeskočit na hlavní obsah

RÝMOVÁNÍ JEN TAK

 

 

Jsem ráda,

že se zas umím smát,

radovat se, milovat,

srdce zlomené, duše ztrápená,

kdo ví, co to znamená.

 

Vrásky ve tváři,

přesto zazáří

hvězda, která má mě ráda

a naději do srdce vkládá.

 


 

 


 

Komentáře

  1. Odpovědi
    1. Děkuji, sentiment. A také poznání, že v tom člověk nebývá sám.

      Vymazat
  2. Fredy Kruger

    " Mám výročí !..... ani jsem nevěděla,
    co k němu jsem dostala od manžela...

    Ježíši " nebo snad od manželky ?
    Rychle se podívám do kabelky !"
    Osoba krajně je rozčilena :

    " Teď nevím, zda muž jsem.... nebo snad žena ?
    vidím, že nemám na vybrání
    musím se uchýlit do ústraní,
    tam rychle se podrobím kontrole !!"

    ..... z křoví se ozvalo : " Ty wole !
    jsem muž !" ( zní řev Oldy Pekelce )
    Již běží to povědět manželce !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaké to poznání. Ve Sněmovně prošel Olda prvním čtením. 😀😁

      Vymazat
  3. Tak to je dobře, vyplavené endorfíny…dělají z života pohodu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Viděla jsem kometu, nad hlavou letěla, pár přáníček, vtiskla mi do těla. 🙂

      Vymazat
  4. Smích je to nejlepší koření života.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Po dovolené zpět. Nehořelo, nikdo se neutopil, záchod nesplachoval, vlny byly velké. 🤣😂

      Vymazat
  5. Tak hlavně, že se naděje vrací :) snad to tak zůstane. Báseň je pěkná, já ty optimistické psát neumím. Taky, když jsem byla nejšťastnější, přestala jsem úplně psát. Evidentně jak nemám depresi, nemám ten správný inkoust. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lépe se píše, když je člověk v nesnázích. Ale musí vidět východisko. Jinak jak říká Bible. Marnost nad marnost, všechno je marnost.

      Vymazat
  6. Hezké!
    Přeji příjemnou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Heli. Tobě taky hezkou neděli. 🙂 Si připadnu, že život je jeden velký mejdan. Včera jsem byla na Svatováclavském festu, dnes jsme pozváni k zeťovi.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...