Přeskočit na hlavní obsah

RÝMOVÁNÍ JEN TAK

 

 

Jsem ráda,

že se zas umím smát,

radovat se, milovat,

srdce zlomené, duše ztrápená,

kdo ví, co to znamená.

 

Vrásky ve tváři,

přesto zazáří

hvězda, která má mě ráda

a naději do srdce vkládá.

 


 

 


 

Komentáře

  1. Odpovědi
    1. Děkuji, sentiment. A také poznání, že v tom člověk nebývá sám.

      Vymazat
  2. Fredy Kruger

    " Mám výročí !..... ani jsem nevěděla,
    co k němu jsem dostala od manžela...

    Ježíši " nebo snad od manželky ?
    Rychle se podívám do kabelky !"
    Osoba krajně je rozčilena :

    " Teď nevím, zda muž jsem.... nebo snad žena ?
    vidím, že nemám na vybrání
    musím se uchýlit do ústraní,
    tam rychle se podrobím kontrole !!"

    ..... z křoví se ozvalo : " Ty wole !
    jsem muž !" ( zní řev Oldy Pekelce )
    Již běží to povědět manželce !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaké to poznání. Ve Sněmovně prošel Olda prvním čtením. 😀😁

      Vymazat
  3. Tak to je dobře, vyplavené endorfíny…dělají z života pohodu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Viděla jsem kometu, nad hlavou letěla, pár přáníček, vtiskla mi do těla. 🙂

      Vymazat
  4. Smích je to nejlepší koření života.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Po dovolené zpět. Nehořelo, nikdo se neutopil, záchod nesplachoval, vlny byly velké. 🤣😂

      Vymazat
  5. Tak hlavně, že se naděje vrací :) snad to tak zůstane. Báseň je pěkná, já ty optimistické psát neumím. Taky, když jsem byla nejšťastnější, přestala jsem úplně psát. Evidentně jak nemám depresi, nemám ten správný inkoust. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lépe se píše, když je člověk v nesnázích. Ale musí vidět východisko. Jinak jak říká Bible. Marnost nad marnost, všechno je marnost.

      Vymazat
  6. Hezké!
    Přeji příjemnou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Heli. Tobě taky hezkou neděli. 🙂 Si připadnu, že život je jeden velký mejdan. Včera jsem byla na Svatováclavském festu, dnes jsme pozváni k zeťovi.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn