Přeskočit na hlavní obsah

INDIÁNSKÁ MOUDROST

V časopise Žena život jsem objevila indiánskou moudrost, shrnutou do 32 bodů. Na článku se podílela Lenka Brožová a Jakub Vágner.

·         Dobrý člověk vidí dobrá znamení.

·         Abys zaslechl sám sebe, potřebuješ tichý den.

·         Zjistíš-li, že jedeš na mrtvém koni, slez.

·         Kdo mlčí, ví dvakrát víc než ten, kdo žvaní.

·         Je mnoho způsobů, jimiž páchne skunk.

·         Musíme jenom umřít.

·         Než začneš soudit chyby jiných lidí, pohlédni na stopy vlastních mokasín.

·         Vlast máš tam, kde je ti dobře.

·         V každém člověku zápasí zlý vlk s dobrým. Vyhrává ten, kterého krmíš.

·         Když máš co říct, vstaň, aby tě bylo vidět.

·         Ne vždy je nepřítel nepřítelem a přítel přítelem.

·         Kdo má jednu nohu v kánoi a druhou ve člunu, spadne do řeky.

·         Všechno na světě má svou píseň.

·         Dítě je host ve tvém domě: nakrm ho, pouč a propusť.

·         S proudem dokáže plout i leklá ryba.

·         Život plyne zvnitřku ven. Drž se té myšlenky a budeš skutečným člověkem.

·         Dobře řečené slovo je účinnější než obratně hozený tomahavk.

·         Mluv s dětmi, když jedí, a řečené zůstane, i když ty odejdeš.

·         Člověk si má sám dělat své šípy.

·         Kůň přivázaný ke sloupu jen těžko získá na rychlosti.

·         Všechno na Zemi má svůj cíl, na každou nemoc je lék a každý člověk má své předurčení.

·         Žába si nevypije rybník, ve kterém žije.

·         Řekni mi a zapomenu, ukaž mi a nesvedu si pamatovat, dovol mi se zúčastnit a pochopím.

·         Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.

·         Vědění je skryto v každé z věcí. Celý svět byl kdysi knihovnou.

·         Žij svůj život tak, aby se strach ze smrti nikdy nevkradl do tvého srdce.

·         Když zabloudíš, vzpomeň si, co říkávali staří. Neztratil ses ty, ztratilo se tvé týpí.

·         Každý by měl být sám sobě vůdcem.

·         Když přineseš do vigvamu hořící větev, nestěžuj si na kouř.

·         Tvá mysl musí být jako týpí. Nech dílec u vchodu otevřený, aby čerstvý vzduch mohl dovnitř a odvál kouř zmatku.

·         Každý, jemuž se dobře daří nebo má úspěch, musel o něčem snít.

·         Až bude poražen poslední strom, až bude otrávena poslední řeka a uloven poslední pták, pak teprve pochopíte, že peníze se jíst nedají.


 Některá z těchto úsloví jsou známá. Líbí se mi třetí: Zjistíš-li, že jedeš na mrtvém koni, slez. Na druhou stranu každá cesta někam vede. I cesta do pekla je dlážděna dobrými předsevzetími. Ale nejdůležitější je, že jsme na cestě.

 

 

Komentáře

  1. Je spoustu moudrých vět, průšvich je, že je i spousta lidí, kteří nad nimi arogantně ohrnují nos

    OdpovědětVymazat
  2. Co se týče modrostí a pořekadel, tak v mé první práci byl člověk (pracovní jméno José), který takováto moudra sypával z rukávu na potkání. Na jednom podnikovém večírku ho chtěl ztrapnit jeden ze šéfů a řekl Josému, že zná jedno čínské přísloví:
    "Řečmi rýži neuvaříš."
    José zahanbeně odešel, leč vrátil se za půl hodiny a pravil.
    "Máte pravdu, zkusil jsem si to. Ale existuje i toto moudro - Neplivej nikdy do studánky, nevíš, kdy z ní budeš pít."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezké pořekadlo. Vytanul mi na mysli vtip. Číňané jsou hrozně skromní. Jim stačí zrnko rýže a jedna kachna - velká (pokud možno pekingská).

      Vymazat
    2. Podobný:
      "Kohn, prý vyráběj paštiku ze slavičích jazýčků?"
      "Nu, ano,"
      "No, ale určitě no nebudou jen čisté jazýčky, že?"
      "No, míchám to s koňským masem."
      "A v jakém poměru?"
      "Jedna ku jedné - jeden jazýček, jeden kůň."

      Vymazat
  3. Při cestě na dovolenou jsme narazili na stánek s prodejem koňského salámu. Nakonec jsme nepohrdli koňskou klobásou, ale při ceně 100,- Kč za kus se nám protočily panenky.

    OdpovědětVymazat
  4. Je tam spousta moudrých vět, jen bychom si na ně měli někdy včas vzpomenout.

    OdpovědětVymazat
  5. To si člověk připomene, když se mu v životě objeví taková nebo podobná situace.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...