Přeskočit na hlavní obsah

INDIÁNSKÁ MOUDROST

V časopise Žena život jsem objevila indiánskou moudrost, shrnutou do 32 bodů. Na článku se podílela Lenka Brožová a Jakub Vágner.

·         Dobrý člověk vidí dobrá znamení.

·         Abys zaslechl sám sebe, potřebuješ tichý den.

·         Zjistíš-li, že jedeš na mrtvém koni, slez.

·         Kdo mlčí, ví dvakrát víc než ten, kdo žvaní.

·         Je mnoho způsobů, jimiž páchne skunk.

·         Musíme jenom umřít.

·         Než začneš soudit chyby jiných lidí, pohlédni na stopy vlastních mokasín.

·         Vlast máš tam, kde je ti dobře.

·         V každém člověku zápasí zlý vlk s dobrým. Vyhrává ten, kterého krmíš.

·         Když máš co říct, vstaň, aby tě bylo vidět.

·         Ne vždy je nepřítel nepřítelem a přítel přítelem.

·         Kdo má jednu nohu v kánoi a druhou ve člunu, spadne do řeky.

·         Všechno na světě má svou píseň.

·         Dítě je host ve tvém domě: nakrm ho, pouč a propusť.

·         S proudem dokáže plout i leklá ryba.

·         Život plyne zvnitřku ven. Drž se té myšlenky a budeš skutečným člověkem.

·         Dobře řečené slovo je účinnější než obratně hozený tomahavk.

·         Mluv s dětmi, když jedí, a řečené zůstane, i když ty odejdeš.

·         Člověk si má sám dělat své šípy.

·         Kůň přivázaný ke sloupu jen těžko získá na rychlosti.

·         Všechno na Zemi má svůj cíl, na každou nemoc je lék a každý člověk má své předurčení.

·         Žába si nevypije rybník, ve kterém žije.

·         Řekni mi a zapomenu, ukaž mi a nesvedu si pamatovat, dovol mi se zúčastnit a pochopím.

·         Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.

·         Vědění je skryto v každé z věcí. Celý svět byl kdysi knihovnou.

·         Žij svůj život tak, aby se strach ze smrti nikdy nevkradl do tvého srdce.

·         Když zabloudíš, vzpomeň si, co říkávali staří. Neztratil ses ty, ztratilo se tvé týpí.

·         Každý by měl být sám sobě vůdcem.

·         Když přineseš do vigvamu hořící větev, nestěžuj si na kouř.

·         Tvá mysl musí být jako týpí. Nech dílec u vchodu otevřený, aby čerstvý vzduch mohl dovnitř a odvál kouř zmatku.

·         Každý, jemuž se dobře daří nebo má úspěch, musel o něčem snít.

·         Až bude poražen poslední strom, až bude otrávena poslední řeka a uloven poslední pták, pak teprve pochopíte, že peníze se jíst nedají.


 Některá z těchto úsloví jsou známá. Líbí se mi třetí: Zjistíš-li, že jedeš na mrtvém koni, slez. Na druhou stranu každá cesta někam vede. I cesta do pekla je dlážděna dobrými předsevzetími. Ale nejdůležitější je, že jsme na cestě.

 

 

Komentáře

  1. Je spoustu moudrých vět, průšvich je, že je i spousta lidí, kteří nad nimi arogantně ohrnují nos

    OdpovědětVymazat
  2. Co se týče modrostí a pořekadel, tak v mé první práci byl člověk (pracovní jméno José), který takováto moudra sypával z rukávu na potkání. Na jednom podnikovém večírku ho chtěl ztrapnit jeden ze šéfů a řekl Josému, že zná jedno čínské přísloví:
    "Řečmi rýži neuvaříš."
    José zahanbeně odešel, leč vrátil se za půl hodiny a pravil.
    "Máte pravdu, zkusil jsem si to. Ale existuje i toto moudro - Neplivej nikdy do studánky, nevíš, kdy z ní budeš pít."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezké pořekadlo. Vytanul mi na mysli vtip. Číňané jsou hrozně skromní. Jim stačí zrnko rýže a jedna kachna - velká (pokud možno pekingská).

      Vymazat
    2. Podobný:
      "Kohn, prý vyráběj paštiku ze slavičích jazýčků?"
      "Nu, ano,"
      "No, ale určitě no nebudou jen čisté jazýčky, že?"
      "No, míchám to s koňským masem."
      "A v jakém poměru?"
      "Jedna ku jedné - jeden jazýček, jeden kůň."

      Vymazat
  3. Při cestě na dovolenou jsme narazili na stánek s prodejem koňského salámu. Nakonec jsme nepohrdli koňskou klobásou, ale při ceně 100,- Kč za kus se nám protočily panenky.

    OdpovědětVymazat
  4. Je tam spousta moudrých vět, jen bychom si na ně měli někdy včas vzpomenout.

    OdpovědětVymazat
  5. To si člověk připomene, když se mu v životě objeví taková nebo podobná situace.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ PRO VĚK 12 A VÍCE

To by člověk nevěřil, co dělá stínování a vhodná volba tužek a pastelek. Zaznamenat dynamiku a světlo je v kreslení docela problém. Musím si ještě obstarat blender pro zesvětlování a thunder pro tmavá místa na kresbě pro získání tmavého efektu. Existuje i pastelka pro plynulý přechod barev, může se hodit. Maluji zatím do sešitu, skicáky zatím nepoužívám. Začnu tehdy až si budu myslet, že kresba získá na kvalitě. Na ten pel mel co zkouším, je sešit vhodný a vleze se do něho více kreseb, i nepovedených. Papír to skousne a já budu vidět, kde se stala chyba. A prvních pár začátečnických obrázků pro dospívající mládež a starší: Obr. 1: Dívka, panda Obr. 2: Dívka s deštníkem Obr. 3: Dívka s flétnou Obr. 4: Chlapec, země, skála Obr. 5: Kříž s andělskými křídly Obr. 6: Matka s dítětem Obr. 7: Dvě slečny a Ježíš Obr. 8: Most s krajinou Obr. 9: Silnice s alejí Obr. 10: Oslava kostlivce Obr. 11: Pistole, hlava koně Obr. 12: Tygr Tak to je vzorek mých prvních...

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

OD PODZIMNÍ DOVOLENÉ K VÁNOČNÍ ZDRAVICI

Od poloviny září jsme ještě proskakovali vlny ve Středozemním moři v Turecku. Minimalistický pokojík v hotelu Sun Beach Park v malebném městečku Side, tentokrát bez balkónu, nám poskytoval tento výhled. Obr. 1: Pohled ze Sun Beach Park V přízemí byla dostatečně velká recepce, obývaná i zvířecími hlídači, kteří byli na každém kroku – kočky. Obr. 2: Kočka z recepce Když turisté odešli a písečné pláže zely prázdnotou, hlídala na vyhlídce kočka. Bystrým okem kontrolovala, zda neuvidí něco k snědku, nebo sledovala dění kolem.  Obr.: 3: Kočka u moře Cestou k Apolonovu chrámu jsme potkali v podvečerních hodinách kočku a ježka. Chtěli jsme zachytit jejich hrátky, ale jakmile jsme se přiblížili s fotoaparátem, ježek se schoulil do klubíčka.                                 ...