Přeskočit na hlavní obsah

Až zemřu

 

Až zemřu,

Láska, pokud je to tento krutý odchod,  

nemůže pod tíhou takové bolesti ukončit můj život?

 

Jakkoli si představuji,
co říct tímto posledním pohledem,
vidím pomalý a pozdní odchod,
tak zanícené povzdechy,

jak ve mně může zůstat duše a smysly?

 

Pokud nenávidím říkat
ta poslední slova v takovém zapálení,
neztratila jsem srdce
a nemohla jsem zemřít,

kdy někdy znovu vystoupím ze života?

 

Opustím ho, krutého mučedníka,
nevydržím ta muka, vidím se zbavena života,

tak daleko od něj a přece žiji, žije!

Foto google: Veronica Gambara

Báseň Až zemřu od italské básnířky, státnice a významné političky Veronicy Gambary (1485 – 1550) volně přeložila z italštiny do češtiny Mirijam 

 

 

 

 

Komentáře

  1. Podle roku úmrtí je patrné, že ani láska nestačila, ale možná, že ještě teď se na naše hemžení dívá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Ale co když láska odchází?

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Láska je mocná čarodějka. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. Zůstává víra, naděje, láska. Z té trojice je láska největší. Když odejde, ani nevíš, jaký je to průšvih.

      Vymazat
  3. Někdy, až teprve náš blízký zemře, si uvědomíme, jak moc jsme ho milovali.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mluvíš mi z duše. A pokud žije, tak si mnohdy ani neuvědomujeme, jak moc ho milujeme a co všechno ztrácíme.

      Vymazat
    2. Zaujal mě letopočet autorky. Musím si o ní něco přečíst.
      Já mám o lásce oblíbený úryvek z Cida: Ať mě má láska jakkoli pod svým jhem, jdu za svou povinností a jejím příkazem. Jdu tam, kam velí mi má čest, a nedbám nic svých citů.

      Vymazat
    3. To je hezké. Možná znáš úryvek z Něco o lásce od Dobeše: Převrhněte stůl, opusťte dům, fíkusy rozdejte sousedům, nechte vanu vanou, ať si přeteče. Na světě není větší víra, pro žádnou z nich se tolik neumírá, ani v žádné jiné zemi na světě.

      Vymazat
    4. Tak to je krásné i pro drsnou duši.

      Vymazat
  4. Kdybych byl u tvé smrtelné postele, tvůj pramen vlasů by byl můj!

    OdpovědětVymazat
  5. Vidět tě s nůžkami u mé smrtelné postele - to by probralo i mrtvého! 😁😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemyslela by sis ale, že tě chce nůžkami dorazit, že ne?

      Vymazat
    2. Dobrý pocit bych neměla. 😉

      Vymazat
  6. Odpovědi
    1. Pravda. A opakem lásky je nenávist. Já tak silné pocity nemám.

      Vymazat
    2. Nenávist není opakem lásky. V nenávist láska tuhne.

      Vymazat
    3. Aha, to je nad mé chápání. Aby láska vytuhla v nenávist, musíš tam přidat aspoň prášek do pečiva, ne? 😉

      Vymazat
  7. Opravdovou lásku a nenávist spojuje, rozpaluje anebo spaluje jediná spolecná věc, a tou je vášeň. Bez ní jsou takové vegetarianské:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda. I láska nebo nenávist se musí něčím okořenit - vášní. Vášnivě milovat nebo vášnivě nenávidět, to zní dobře. Upřednostňuji to prvé, i když klidu duše mi to nepřipadá. 😉

      Vymazat
  8. Ovšem pokud je těch vášní mnoho nebo lépe řečeno je ve vztahu vášeň ve všem končí to i rozchodem plným vášní. Měla jsem takový vztah. Láska i nenávist tedy musí být jen lehounce pikantní.

    OdpovědětVymazat
  9. Nevíme dne ani hodiny...Jak říká tuším Montaigne..Nestarejte se o to, jak Umírat.Prirods to za vás udělá naprosto spolehlivé, žádnou starost s tím nebudete mít..

    OdpovědětVymazat

Okomentovat