Přeskočit na hlavní obsah

Až zemřu

 

Až zemřu,

Láska, pokud je to tento krutý odchod,  

nemůže pod tíhou takové bolesti ukončit můj život?

 

Jakkoli si představuji,
co říct tímto posledním pohledem,
vidím pomalý a pozdní odchod,
tak zanícené povzdechy,

jak ve mně může zůstat duše a smysly?

 

Pokud nenávidím říkat
ta poslední slova v takovém zapálení,
neztratila jsem srdce
a nemohla jsem zemřít,

kdy někdy znovu vystoupím ze života?

 

Opustím ho, krutého mučedníka,
nevydržím ta muka, vidím se zbavena života,

tak daleko od něj a přece žiji, žije!

Foto google: Veronica Gambara

Báseň Až zemřu od italské básnířky, státnice a významné političky Veronicy Gambary (1485 – 1550) volně přeložila z italštiny do češtiny Mirijam 

 

 

 

 

Komentáře

  1. Podle roku úmrtí je patrné, že ani láska nestačila, ale možná, že ještě teď se na naše hemžení dívá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Ale co když láska odchází?

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Láska je mocná čarodějka. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. Zůstává víra, naděje, láska. Z té trojice je láska největší. Když odejde, ani nevíš, jaký je to průšvih.

      Vymazat
  3. Někdy, až teprve náš blízký zemře, si uvědomíme, jak moc jsme ho milovali.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mluvíš mi z duše. A pokud žije, tak si mnohdy ani neuvědomujeme, jak moc ho milujeme a co všechno ztrácíme.

      Vymazat
    2. Zaujal mě letopočet autorky. Musím si o ní něco přečíst.
      Já mám o lásce oblíbený úryvek z Cida: Ať mě má láska jakkoli pod svým jhem, jdu za svou povinností a jejím příkazem. Jdu tam, kam velí mi má čest, a nedbám nic svých citů.

      Vymazat
    3. To je hezké. Možná znáš úryvek z Něco o lásce od Dobeše: Převrhněte stůl, opusťte dům, fíkusy rozdejte sousedům, nechte vanu vanou, ať si přeteče. Na světě není větší víra, pro žádnou z nich se tolik neumírá, ani v žádné jiné zemi na světě.

      Vymazat
    4. Tak to je krásné i pro drsnou duši.

      Vymazat
  4. Kdybych byl u tvé smrtelné postele, tvůj pramen vlasů by byl můj!

    OdpovědětVymazat
  5. Vidět tě s nůžkami u mé smrtelné postele - to by probralo i mrtvého! 😁😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemyslela by sis ale, že tě chce nůžkami dorazit, že ne?

      Vymazat
    2. Dobrý pocit bych neměla. 😉

      Vymazat
  6. Odpovědi
    1. Pravda. A opakem lásky je nenávist. Já tak silné pocity nemám.

      Vymazat
    2. Nenávist není opakem lásky. V nenávist láska tuhne.

      Vymazat
    3. Aha, to je nad mé chápání. Aby láska vytuhla v nenávist, musíš tam přidat aspoň prášek do pečiva, ne? 😉

      Vymazat
  7. Opravdovou lásku a nenávist spojuje, rozpaluje anebo spaluje jediná spolecná věc, a tou je vášeň. Bez ní jsou takové vegetarianské:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda. I láska nebo nenávist se musí něčím okořenit - vášní. Vášnivě milovat nebo vášnivě nenávidět, to zní dobře. Upřednostňuji to prvé, i když klidu duše mi to nepřipadá. 😉

      Vymazat
  8. Ovšem pokud je těch vášní mnoho nebo lépe řečeno je ve vztahu vášeň ve všem končí to i rozchodem plným vášní. Měla jsem takový vztah. Láska i nenávist tedy musí být jen lehounce pikantní.

    OdpovědětVymazat
  9. Nevíme dne ani hodiny...Jak říká tuším Montaigne..Nestarejte se o to, jak Umírat.Prirods to za vás udělá naprosto spolehlivé, žádnou starost s tím nebudete mít..

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ PRO VĚK 12 A VÍCE

To by člověk nevěřil, co dělá stínování a vhodná volba tužek a pastelek. Zaznamenat dynamiku a světlo je v kreslení docela problém. Musím si ještě obstarat blender pro zesvětlování a thunder pro tmavá místa na kresbě pro získání tmavého efektu. Existuje i pastelka pro plynulý přechod barev, může se hodit. Maluji zatím do sešitu, skicáky zatím nepoužívám. Začnu tehdy až si budu myslet, že kresba získá na kvalitě. Na ten pel mel co zkouším, je sešit vhodný a vleze se do něho více kreseb, i nepovedených. Papír to skousne a já budu vidět, kde se stala chyba. A prvních pár začátečnických obrázků pro dospívající mládež a starší: Obr. 1: Dívka, panda Obr. 2: Dívka s deštníkem Obr. 3: Dívka s flétnou Obr. 4: Chlapec, země, skála Obr. 5: Kříž s andělskými křídly Obr. 6: Matka s dítětem Obr. 7: Dvě slečny a Ježíš Obr. 8: Most s krajinou Obr. 9: Silnice s alejí Obr. 10: Oslava kostlivce Obr. 11: Pistole, hlava koně Obr. 12: Tygr Tak to je vzorek mých prvních...

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

OD PODZIMNÍ DOVOLENÉ K VÁNOČNÍ ZDRAVICI

Od poloviny září jsme ještě proskakovali vlny ve Středozemním moři v Turecku. Minimalistický pokojík v hotelu Sun Beach Park v malebném městečku Side, tentokrát bez balkónu, nám poskytoval tento výhled. Obr. 1: Pohled ze Sun Beach Park V přízemí byla dostatečně velká recepce, obývaná i zvířecími hlídači, kteří byli na každém kroku – kočky. Obr. 2: Kočka z recepce Když turisté odešli a písečné pláže zely prázdnotou, hlídala na vyhlídce kočka. Bystrým okem kontrolovala, zda neuvidí něco k snědku, nebo sledovala dění kolem.  Obr.: 3: Kočka u moře Cestou k Apolonovu chrámu jsme potkali v podvečerních hodinách kočku a ježka. Chtěli jsme zachytit jejich hrátky, ale jakmile jsme se přiblížili s fotoaparátem, ježek se schoulil do klubíčka.                                 ...