Přeskočit na hlavní obsah

Pielberg

V Annabergu v Míšni je před městem vysoká hora, která se nazývá Pielberg, kde v dávných dobách prý byla upálena a prokleta krásná dívka. Stále se tam v poledne často objevuje – s pěkným tělem, jak ukazuje své nádherné, žluté vlasy, vlající za ní. Proto tam nikdo nesmí, aby ji nespatřil. 

 

Zdroj:

Brüder Grimm: Deutsche Sagen

Překlad: Mirijam

 

Komentáře

  1. Míšeň. Ta holka bude z porcelánu!

    OdpovědětVymazat
  2. Panenky s porcelánovýma hlavičkama. To je hit!

    OdpovědětVymazat
  3. Do Pielu jezdí jen špílmachři.

    OdpovědětVymazat
  4. A v levé ruce nese "prokletého básníka".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prokleté básníky mám ráda. Umí vyjádřit svůj žal.

      Vymazat
  5. Mě by zajímalo, co se stane s tím, kdo tuto dívku uvidí ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Taky by mne zajímalo, co se s takovým člověkem stane!

    OdpovědětVymazat
  7. Tu dlouhověkost a neuvadající krásu ji můžeme jen závidět, škoda, že se neukáže :).

    OdpovědětVymazat
  8. Fredy Kruger

    " Ríkal mi otec : " Víš-li,
    že v Annabergu, tam v Míšni
    Jest Pielberg, velice vysoká hora
    tam dívka chodívá od pasu holá...

    ... jest hladká ! né jako orang - utang ! ! "

    .... " Co jsem měl říci ? Zařval jsem : ,,Jdu tam,, !"

    " Tady máš mapu a prostuduj cestu,
    přiveď jí domů k nám za nevěstu !!
    ... půjč si mé holínky ! " ..... " Pás ??" ,.... " Taky !!
    též půjčím ti své nové tepláky !"

    Bill Hounno kráčel přes hory, doly
    a za dva dny stál již v úpatí hory...

    .... ( ? ) Na kraji lesa jest sehnuta žena !
    " To bude ona ! snad něco hledá ?
    ... jak vidět, je částečně obnažena
    vlasy jí splývají pod kolena !"

    Bill Houno vykřikl : " Óó ! .... Madonna !
    to bude ona ! to bude ona !

    ... snad pláče ? mokro tam od slziček ! "
    ..... hoch onuce vytáh´ : " Ber kapesníček !
    vezmu tě domů k nám.... pro štěstí !!"

    Byla to bába !! šla na klestí !
    vstala a vykřikla : " To budu ráda !!"

    .... chlapec je zděšen ! má hrozný hlas baba !
    Z rypáku v onuci zatroubila
    a pak jí za sebe zahodila !

    Jak příšerná je, když se otočila !

    .... hoch vzpírá se, kopá a těžce dýše,
    jak žena jej táhne do svojí chýše,
    řvouc : " Švédskou trojku si uděláme !!"

    ... marně Bill funí a trhá se bábě....

    " K čemus ´ jej přivedla ???"

    " Na cožpak asi ?"

    ( děd s ,,trojkou,, zpočátku nesouhlasí )

    ... když popřemýšlel, je rozrušený !
    pak v okamžiku jsou vysvlečeni !

    " Jááá... v hlavě měl na půl dne zatemnění !
    vytrhl jsem se těm darebákům "....

    "Jsi bez holinek a bez tepláků !!
    a ničeho domů jsi nepřines ty !!
    Jsi napolo nahý a bez nevěsty !!"

    řve otec : "Slyš, to ti zaručím,
    že tepláky nikdy ti nepůjčím !
    ... na tohle Bille wisrat se !
    jak zítra mám jíti do práce ???? "

    " Muži ! na nové vyděláme,
    hlavně že hocha zdravého máme !
    ..... zítra ti já.... starší tepláky půjčím !!"


    Všichni si padli pak do náručí !!!!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...