Přeskočit na hlavní obsah

Der Untersberg

Untersberg nebo Wunderberg leží na jednu malou německou míli od města Salcburk na nepodloženém mechu, kde kdysi stálo hlavní město Helfenburg. Hora je uvnitř úplně vyhloubená a vybavená paláci, kostely, kláštery, zahradami a zlatými a stříbrnými prameny. Malí mužíci si tam schovávají poklady a často o půlnoci putují do Salcburku, aby tam konali bohoslužby.

Kromě dalších knížecích a vážených pánů sedí ve Wunderbergu císař Karel se zlatou korunou na hlavě a žezlem v ruce. Byl zakouzlen na velkém Walserfeldu[1], ale zachoval si zcela své vzezření, jaké měl na tomto světě. Jeho vousy zšedly a byly dlouhé a zcela zakrývaly zlatý pás na hrudi jeho oděvu. O svátcích a zvláštních dnech jsou vousy rozděleny na dvě části, jedna leží napravo, druhá nalevo a jsou omotány vzácnou perleťovou stuhou. Císař má ostrou a hlubokou tvář a projevuje se přátelsky a společensky ke všem podřízeným, kteří s ním chodí sem a tam po krásné louce. Proč se tam zdržuje a co tam dělá, nikdo neví a je to přikryto Božím tajemstvím.

Franz Sartori vypráví, že císař Karel V., ale podle jiných Friedrich sedí u stolu a vousy se mu zdvojnásobily. Jakmile se vousy ztrojnásobí, dorazí do posledního koutku a tento svět končí. Objeví se Antikrist, vypukne bitva na walských polích, zazní andělské polnice a přijde Soudný den.


Foto: Luckyprof: Památník na bitvu u Walserfeldu

Zdroj:

Brüder Grimm: Deutsche Sagen

Překlad: Mirijam

   



[1] U Walserfeldu (také se říká bitva u Salcburku) se odehrála bitva 12. až 14. prosince 1800 mezi spojenci Ruska, Rakouska a Velké Británie proti francouzským oddílům za vlády Napoleona Bonaparte. Bitva se odehrála na území Wals – Siezenheim – Saalachspitz. Pod vedením arcivévody Johanna dosáhli spojenci téměř vítězství, ale museli ze svých pozic ustoupit, protože do bojů zasáhly další francouzské oddíly ze severu.

 

Komentáře

  1. Ať ti lidé klidně řvou si,
    já si čechrám svoje vousy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A kdo půjde do války?
      Dost už bylo zahálky.
      A až přijde Soudný den,
      nepřítel bude vypuzen.

      Vymazat
  2. Kukulín ho klidně oholí, bude-li třeba. Má v tom už praxi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doba mu přeje. Aspoň jeden den až do rána bílého. 🙂

      Vymazat
    2. Myslíš, ten Kukulín, staré vdovy syn....)

      Vymazat
    3. Ano, toho myslím. Ten má s holením panovníků bohaté zkušenosti. Možná si otevře v Praze barber shop, jen co korona odejde.

      Vymazat
    4. Já myslela, že je to ten korona holič, co stříhal až do rána, aby si ještě přišel na své. 😁😋

      Vymazat
  3. Nejen ženy, ale i muži dělají zoufalé činy, když je k tomu nutí plukovník &spol.😞

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokládám si otázku: "Je lepší rychlý a krutý výmet nebo táhlé a kruté umírání zaživa?" A naše špička je banda, nejen fackovací panák. A na obzoru prázdno ...

      Vymazat
    2. Lidé začínají být z nejistoty a různých pokusů od zdi ke zdi unaveni a otráveni.

      Vymazat
  4. S holobrádky nám konec světa nehrozí :).

    OdpovědětVymazat
  5. Takvou legenbdu ještě neznám,a le líbí se mi, jak téměř každé místo má svou verzi toho, co bude zvěstovat konec světa. Pamatuji si na tu žábu z Českých Budějovic na kostele, jen se místní nemůžou shodnout na tom, jestli musí před koncem světa vylézt až nahoru, nebo spadnout. Ideálně asi oboje.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn