Přeskočit na hlavní obsah

INTERIÉR ZÁMKU BŘEZNICE

Zámek Březnice v příbramském okrese, o kterém jsem psala v minulém článku, spojuje více uměleckých slohů. Dochovaly se části gotických stavebních prvků, jako jsou kamenné lomené oblouky ze 70. let 13. století nebo fragmenty původního renesančního sgrafita z poloviny 16. století. I další umělecké slohy, např. biedermeier nebo empír, jsou zastoupeny v jednotlivých zámeckých interiérech.

Co vám padne do oka, jsou hodiny. Téměř v každé místnosti v prostorách, kde se smělo fotit. Majiteli zámku byli Buzicové, Zmrzlíkové ze Svojšína, Malovcové z Malovic, Lokšané, Jeníškové z Újezda, Kolovratové a Pálffyové. Renesanční styl získal zámek za říšského místokancléře Jiřího z Lokšan. Hodiny dominují. 

    
Chloubou zámku je vyřezávaný lustr.

 

V interiéru kromě rodových obrazů naleznete také zbrojnici, mimo jiné i africké trofeje, sbírku zbraní a loveckých pušek Hanuše z Kolovrat.


Na zámku nalezneme i Lokšanskou knihovnu z roku 1558 – nejstarší dochovanou renesanční zámeckou knihovnu v Čechách.

V prostorách zámecké kaple Neposkvrněného početí Panny Marie nalezneme téměř všechny vývojových fáze baroka od raně barokních stavebních prvků z první poloviny 17. století, včetně portálu z červeného sliveneckého mramoru, přes cenný vrcholně barokní inventář z poloviny 18. století, až po funkční rokokové varhany z roku 1796.

Vybavení zámku je původní po předcházejících majitelích. Tímto způsobem přiblíží člověku život na zámku. Interiéry i venkovní prostory jsou pěkné. Hezké bydlení. Dokázala bych si představit život na zámku a hlavně v zámecké zahradě. Majitelé zámek opustili v roce 1945, takže mnoho prvků je na zámku moderních. Kamna mě uvádějí do časů našich babiček a maminek. 

Jeden z menších, pěkně vybavených zámků, který stojí za zhlédnutí.  

Mirijam

 

Komentáře

  1. Odpovědi
    1. Tuhle Lokšanskou tak vychvalovali, ale viděla jsem lepší.

      Vymazat
  2. Nebydlím na zámku, ale knihovnu mám lepší. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Určitě máš i větší. 😋😊

    OdpovědětVymazat
  4. Na hodinách si lidé vždy dávali záležet.
    I když neměli čas, na hodiny si ho udělali.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak by mě zajímalo, kdy hodiny vznikly. Myslím takové ty klasické v domácnosti, ne sluneční hodiny, kostelní nebo orloj.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...