Vzdělání je základ lidstva. „Neučíme se na rok nebo na dva, ale pro život,“ říkávala babička z knihy Děvčata a řeka. Vzdělání je souhrn znalostí, schopností a dovedností, které si osvojíme během studia ve škole a své znalosti, schopnosti a dovednosti pak následně aplikujeme v praxi, tedy v práci.
Vzděláváme se celý život. Již od kolébky nás rodiče učí porozumět světu. Ve školce se učíme přípravě na školu a ve škole získáváme vědomosti, které bychom měli použít v pracovním procesu, abychom se stali platnými členy společnosti. Učíme se vlastně celý život. Vzděláváním dospělých se zabývá andragogika.
Základy pro povinnou školní docházku již položila Marie Terezie.
Wikipedia nám říká, že máme významného „učitele národů“ Jana Ámose Komenského, který je považován za zakladatele moderní pedagogiky. Z jeho pedagogických děl bych jmenovala Informatorium školy mateřské, Brána jazyků otevřena, Didactica magna, kde pojednává o vyučovacích metodách a stanovuje obecně platné zásady vyučování:
1. Učit se musí od mládí.
2. Povinná školní docházka (chytří, hloupí, chudí, bohatí, …).
3. Názorné vyučování.
4. Nutnost určitého stupně vzdělání, horlivost.
5. Přiměřenost látky k věku.
6. Vše převádět do praxe.
7. Vyučovat od jednoduššího ke složitějšímu.
8. Nutnost stálého opakování.
9. Žák má být současně učitelem.
10. Vyučování má být zábavné.
A teď v době koronavirové pandemie došlo a může dojít k zásadním změnám. Žádná povinná školní docházka, jsou-li děti v karanténě – distanční vzdělávání on-line. Nemožnost sociálního styku, nepřímá komunikace.
Vlastně dochází k porušování základních pravidel zákona, a sice že žáci jsou povinni docházet do školy, vzdělání je dostupné pro všechny.
Myslím, že s výukou na dálku se budeme muset na nějaký čas naučit žít. Děti by sice uvítaly, kdyby nemusely chodit do školy, vzdělávat se a poslouchat, ale na druhé straně škola mimo vědomostí dává dětem i sociální kontakt s vrstevníky, což je důležitou složkou ve vývoji. Především na prvním stupni je osobní styk se spolužáky a autoritou, tedy učitelem, nevyhnutelný a při distančním vzdělávání je jeho absence základním kamenem úrazu.
Za další děti v mladším věku nejsou schopny samostatně pracovat, potřebují dohled. Také ne v každé domácnosti se najdou dva až tři počítače, máme-li dvě a více dětí. Neměl by být problém dětem počítač, notebook, tablet zabezpečit, zapůjčit. Tím by bylo dosaženo alespoň rovnosti k přístupu ke vzdělání. Mladším dětem, bude-li jim znemožněno docházet do školy, budou muset pomoci rodiče.
Pro druhý stupeň by práce na PC neměla být žádným problémem. Výhodou takto prováděné výuky je, že se žáci naučí samostatnosti, práci s počítačovými technologiemi, organizovat svůj čas. Do školy by došly na přezkoušení, nebude-li možno výuku provádět ve standardních podmínkách ve třídě.
Ale základem je, aby měly nějaké kompenzum znalostí. Jsou předměty zásadní, zajímavé a okrajové. Pedagogičtí pracovníci provádějí svoji činnost podle školského zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Na středních školách, vyšších odborných školách a vysokých školách by práce on-line neměla být překážkou. Menší sociální skupiny se mohou scházet i mimo školu, třídu.
Na neočekávanou situaci je třeba reagovat, ale není neřešitelná.
Doufám, že studenti nebudou o nic méně gramotní než ti, kteří měli možnost standardně docházet do školy.
Společnost, má-li jít vpřed, potřebuje vzdělané, pracovité lidi, kteří se nebojí postavit se k jakékoliv práci.
Mládež si to neuvědomuje a jásá: „Hurá, nemusíme do školy.“ A vymýšlí ptákoviny. Je třeba, aby školy kladly důraz na kázeň, sebedisciplínu, výsledky. Kdo nepracuje, projeví se to v jeho hodnocení. K tomu všemu je třeba spolupráce škol, rodičů, žáků a všech, co jsou zapojeni do procesu vzdělávání.
Získám-li odpovídající vzdělání, mohu získat a vykonávat práci, která mne baví. Není nic horšího, než chodit každý den do práce, která mne netěší a jenom při pomyšlení na ni mám husí kůži a žaludeční vředy.
A pár citátů o vzdělání:
„Doba kráčí vpřed a svět se předhání. Už i blbci mají vyšší vzdělání.“ — Jiří Žáček český spisovatel
„Kořeny vzdělání jsou hořké, ale ovoce je sladké.“ — Aristoteles
„Vzdělání moudrému ukazuje, jak málo ví, a hloupému dává iluzi, že ví hodně.“ — Julian Tuwim polský básník
„Každé poznání vychází ze srdce, každé vzdělání ze života.“ — Christian Friedrich Hebbel německý básník a dramatik
„Vzdělání je něco, jako výhra v loterii, kterou můžete ovlivnit.“ — M. S.
„Nejdražší zábava na světě - vynaložit spoustu peněz na něčí vzdělání, abychom mu potom mohli nadávat do intelektuálů.“ — Gabriel Laub český esejista a novinář
Zdroje:
Vlastní úvaha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Amos_Komenský
Vzdělání je důležité, ostatně sám jsem prošel všemi možnými stupni. Přesto si myslím, že ta nejdůležitější část života, z hlediska osobnosti, je období předškolní, rodinné.
OdpovědětVymazatAno, základ naučit se mít rád sebe, svou rodinu, své blízké a být dobrým člověkem je to nejdůležitější.
VymazatObčas se na školách zaměňuje vzdělání s přípravou na cosi (maturitu, přijímačky, srovnávací testy, atd.), které poskytují žákům, učitelům i úřednictvu rovněž iluzi vzdělání :-).
VymazatNějak se vytrácí, že by se vzdělání mělo používat jako příprava na povolání.
VymazatKdysi jsem měl nad pracovním ceduličku:
OdpovědětVymazat"Učený z nebe nespadl, ale blbce jako kdyby shazovali!"
-------------------------------------------------------
A moje babička mi deklamovávala:
"Uč se, vole, budeš pánem
budeš jezdit tatraplánem.
Nebudeš-li se učit, ty vole
budeš jezdit jen na kole."
Dobrá cedulička, člověk má být stále v obraze. My jsme v práci razili heslo: "Nemožné dělám ihned, zázraky do třech dnů."
Vymazat----------------------------------------------------------------
Moudrá to žena.
Ano, souhlasím s tím, že vzdělání je důležité. Nemyslím si však, že by současný systém školství připravoval na budoucí život. Člověk nakonec velice brzy zjistí, že využije jen asi 10% toho, co se ve škole naučil. Což je čtení, psaní a základní počty. Co se týče přírodopisu, stejně jsem nejvíc pochytila z dokumentů o zvířatech. Houby rozeznávám podle atlasu hub. To že sbírám jenom hřibovité houby, bedly a holubinky je věc jiná. Mnoho rostlin jsem se naučila kvůli mému zájmu o bylinkářství. a další díky tomu, že se vždycky chci dozvědět, jakou květinu jsem vyfotila. Dějepis mě docela bavil. Ale dějiny se už stovky let přepisují, takže kdo ví, jak to všechno bylo doopravdy. Chemie je velmi nebezpečná věda. Co se ale týče tohoto oboru, nejvíc jsem se stejně dozvěděla až v práci, kde balíme hnojiva. I ta umělá. Člověk si prostě na Wikipedii zjistí, co je to všechno za látky. Myslím, že jsem jediná, kdo to dělá. Ráda sbírám informace o chemických zbraních. A ti blbci ještě dávají návod v podobě chemických rovnic, jak z hnojiv vyrobit chemickou zbraň. Ještě že jim většina lidí nerozumí. Ani já. Je to tak lepší. Asi mi ve škole nejvíc dal zeměpis i když mě nebavil. O ten bych se asi sama od sebe nikdy nezajímala, takže bych o něm jinak nic nevěděla. A takhle je to u mě se vším.
OdpovědětVymazatNavíc pro mě ani nebyla důležitá interakce s vrstevníky. Zhruba v páté třídě jsem pochopila, že je třeba se jim vyhýbat, protože se od nich člověk stejně nedočká ničeho dobrého. Ale třeba jsem byla vždycky jenom mimo mísu. To co může vzdělávat jednoho, druhému způsobuje utrpení. A naopak.
To je další věc, zda člověk upotřebí v životě to, co se naučil ve škole. Některé věci může člověk hned po zkoušce zapomenout, protože je v životě nebude potřebovat. Až nastoupí do zaměstnání, pozná, co je to život.
VymazatNe každý se snese se spolužáky. Ale naučí se být s nimi v jedné třídě. Stejně mu nic jiného nezbude. Ale někdy není o co stát.
Včera psali na Novinkách, že pokud bude znovu zavedena domácí výuka, bude tentokrát povinná. Nevím, jak jsou přimět studentíky, kteří jsou mnohdy leniví až běda, aby se doma vzdělávali!
OdpovědětVymazatStudovala jsem letos na střední. Když přišla domácí karanténa, více než polovina spolužáků zadané úkoly neposílala, ani přes opakované výzvy učitelů. A stejně to bylo ve výsledku jedno, protože k maturitě pustili všechny, dokonce i ti, kteří k ní nechtěli! Jakou má tedy váhu student, který se snaží, a ten, který na vše dlabe...
Když se nebudou doma vzdělávat, budou opakovat, když nic nebudou umět.
VymazatLetos v tom domácím vzdělávání byl zmatek. Učitelé úkoly kladli různě, stejně jako prezentace nebo odkazy na videa. Studenti nemohli najít látku ani úkoly. Někteří neměli přístup k PC. Časem se to srovnalo, i když na některých školách dávali tolik úkolů, že se to nedalo ani stihnout.
Nespravedlivé je, že letos maturitu udělali téměř všichni, i když nic neuměli nebo uměli žalostně málo. Tolerovalo se to zhoršenými podmínkami a přípravou na maturitu. Takže jsou studenti, kteří vlastně dostali maturitu zadarmo.
A mnohdy byli studenti donuceni zřídit si ksichtknihovej účet.
VymazatTo aby se vědělo, že u PC sedí studenti a ne jejich babička, rodiče, kamarád.
VymazatNo, asi je to potřeba... udržovat určitou úroveň vzdělaní mezi lidmi. Ale je to potřeba čím dál míň, vzhledem k tomu, kam svět směřuje. :)
OdpovědětVymazatNapadla mne jen dvě slova, kam svět směřuje. Jedno z nich je předložka. Myslíš, že se brzo vymaže z mapy? 😮
Vymazat