Přeskočit na hlavní obsah

Paní Holla se toulá okolo

O Vánocích se paní Holla začala potulovat kolem a děvečky nově nasazovaly své kolovrátky, navíjely na ně spoustu koudele nebo lnu a nechaly je tam přes noc. Když to paní Holla vidí, je šťastná a říká:

"Hodně příze, hodně dobrý rok.“ 

Takto to udržuje až do nového Nového roku, tedy až ke Třem svatým králům, kdy se musí zase vrátit; cestou uvidí len na skále, naštve se a říká: 

"Hodně příze, hodně špatný rok." 

Proto všechny děvečky před svatvečerem pečlivě odtrhávají vše ze skal, co by se dalo navinout, aby na nich nic nezůstalo a jim se nezačalo vést špatně. Ale ještě lepší je, když se jim podaří spříst veškerou koudel, která byla navinuta.

Lidový slovník.cz nám říká, že koudel je:

-         (všeslov. od kudrna, kadeř, chundel) nekvalitní krátká vlákna lnu, konopí a juty odpadlá při česání/ vochlování

-         užívala se k předení příze na plátna, plachty, pytle ap. pomocí gracky/ hřebenu a přeslice
výplň polštář./ polstr. výrobků

-         z koudele a pazdeří se dělaly i provazy a matrace

-         "česáním"" se ucpávají spáry, instalatéři jej užívají k utěsnění závitů

-         koudelník = obchodník s koudelí. Známá lidová píseň: Já jsem z Kutné Hory, z Kutné Hory koudelníkův syn. Já mám v Praze tři domy, až je koupím budou mý, já jsem z Kutné Hory Kutné Hory koudelníkův syn.

-         hoří mu koudel za zády = hrozí nebezpečí

-         souvisí se slovy: kolovrat, pazderna, přeslen.

 

Brüder Grimm: Frau Holla zieht umher (z Německých pověstí)

Překlad a doslov: Mirijam

 

Komentáře

  1. Koudelí se čistí zbraně, to ví každý myslivec.

    OdpovědětVymazat
  2. Fredy Kruger

    " My na WC bednu koudele máme !
    a pouze koudelí vytíráme !
    ... hebounkou, příjemnou koudelí
    těch zadnic co jsme už vytřeli !

    Když vytírám, veselou náladu mívám,
    zvlášť pro to, že koudele neubývá !

    Však závistiví jsou sousedi !
    Proč neubývá, to nevědí ,
    řka : " Cožpak z vás někdo je kouzelníkem ???"

    " Kdežpak ! náš otec jest koudelníkem !
    takto já sousedům odpovím !!"

    ... hovoří koudelníkův syn
    ( bydlejí v okraji KUTNÉ HORY )
    ... ve kůlně mají tam koudele hory !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta báseň k tématu sedí,
      říká koudelník a na přízi hledí,
      rozjímá, jak z koudele utkat blůzičku
      a svésti milovanou Aničku.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...