Přeskočit na hlavní obsah

Paní Holla se toulá okolo

O Vánocích se paní Holla začala potulovat kolem a děvečky nově nasazovaly své kolovrátky, navíjely na ně spoustu koudele nebo lnu a nechaly je tam přes noc. Když to paní Holla vidí, je šťastná a říká:

"Hodně příze, hodně dobrý rok.“ 

Takto to udržuje až do nového Nového roku, tedy až ke Třem svatým králům, kdy se musí zase vrátit; cestou uvidí len na skále, naštve se a říká: 

"Hodně příze, hodně špatný rok." 

Proto všechny děvečky před svatvečerem pečlivě odtrhávají vše ze skal, co by se dalo navinout, aby na nich nic nezůstalo a jim se nezačalo vést špatně. Ale ještě lepší je, když se jim podaří spříst veškerou koudel, která byla navinuta.

Lidový slovník.cz nám říká, že koudel je:

-         (všeslov. od kudrna, kadeř, chundel) nekvalitní krátká vlákna lnu, konopí a juty odpadlá při česání/ vochlování

-         užívala se k předení příze na plátna, plachty, pytle ap. pomocí gracky/ hřebenu a přeslice
výplň polštář./ polstr. výrobků

-         z koudele a pazdeří se dělaly i provazy a matrace

-         "česáním"" se ucpávají spáry, instalatéři jej užívají k utěsnění závitů

-         koudelník = obchodník s koudelí. Známá lidová píseň: Já jsem z Kutné Hory, z Kutné Hory koudelníkův syn. Já mám v Praze tři domy, až je koupím budou mý, já jsem z Kutné Hory Kutné Hory koudelníkův syn.

-         hoří mu koudel za zády = hrozí nebezpečí

-         souvisí se slovy: kolovrat, pazderna, přeslen.

 

Brüder Grimm: Frau Holla zieht umher (z Německých pověstí)

Překlad a doslov: Mirijam

 

Komentáře

  1. Koudelí se čistí zbraně, to ví každý myslivec.

    OdpovědětVymazat
  2. Fredy Kruger

    " My na WC bednu koudele máme !
    a pouze koudelí vytíráme !
    ... hebounkou, příjemnou koudelí
    těch zadnic co jsme už vytřeli !

    Když vytírám, veselou náladu mívám,
    zvlášť pro to, že koudele neubývá !

    Však závistiví jsou sousedi !
    Proč neubývá, to nevědí ,
    řka : " Cožpak z vás někdo je kouzelníkem ???"

    " Kdežpak ! náš otec jest koudelníkem !
    takto já sousedům odpovím !!"

    ... hovoří koudelníkův syn
    ( bydlejí v okraji KUTNÉ HORY )
    ... ve kůlně mají tam koudele hory !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta báseň k tématu sedí,
      říká koudelník a na přízi hledí,
      rozjímá, jak z koudele utkat blůzičku
      a svésti milovanou Aničku.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...