Přeskočit na hlavní obsah

NOVÝ ZAČÁTEK


Tak začínám na blogspotu. Přešla jsem z platformy blog.cz. Tímto bych chtěla poděkovat Veruce a Martinovi Rybenským, kteří mi pomohli převést blog.cz v únoru 2020 svým programem. Zbývající měsíce jsem ručně kopírovala a doufám, že články, včetně obrázků, nezmiznou. Pak bych musela těch několik měsíců zazálohovat z wordu. Jsem technický, počítačový antitalent, tudíž pro mne je to výzva. Ještě chvíli potrvá, než se tu dokonale zabydlím a poznám všechny možnosti, nastavení a používání blogspotu.

Jsem členkou Klubu blogerů - zde je odkaz:
 
  https://klub-blog.blogspot.com/

Ale ke mně. Spíše k mé práci na blogu. Najdete zde všechno možné, o co se zajímám. Něco z psychologie, sociálních vztahů, osobního růstu, cestování, kultury, politiky, něco z duchovního života a také překlady článků a povídek z anglického, německého a italského jazyka. Občas napíšu něco ze života nebo poezii. Témata jsou veselá i smutná, lehce erotická, depresivní. Podle chuti a podle nálady. 

Věřím, že se vám bude na mých stránkách líbit a najdete zde vždy něco k přečtení pro pozvednutí vaší nálady, pobavení nebo naopak ke smutnému zamyšlení.





Komentáře

  1. Říkává se, že každý začátek je těžký, ale já si spíš myslím, že každý začátek je dobrý. Tak ať opravdu je a držím palce ať se ti v novém blogovém domě líbí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Důležitý je dobrý konec, česky hepyjend.

      Vymazat
    2. Každý začátek je těžký. Jde to, ale dře to. Konec dobrý, všechno dobré. Ať se nám daří!!! 😀

      Vymazat
  2. Mě zajímají hlavně překlady Ungarettiho, mého oblíbeného válčícího básníka!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nem tudom magyarom! Podívám se na egyptského Itala! 😉

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...