Přeskočit na hlavní obsah

DEPRESE

19 připomenutí, která vám pomohou s vaší depresí


Četla jsem článek o 19 připomenutích, které vám pomohou s vaší depresí. Příspěvek zveřejnil Mark De Nicola 28. ledna 2020 na stránkách https://www.collective-evolution.com.



Ve stručnosti:

Fakta:
  • 9 z těchto tvrzení se vztahuje na každého z nás
Přemýšlejte:
  • Nikdo nebude odpovídat všem těmto tvrzením, ale můžeme pokračovat ve sdílení informací a myšlenek, které nám pomohly v našem vlastním životě a doufat, že mohou pomoci i jiným.
Život nepochybně představuje spravedlivý podíl na utrpení. A vzhledem k síle a náhlé rychlosti, se kterými nás může zasáhnout, může být snadné zaměřit se více na negativní stránky naší existence než na pozitivní.

Ale bez ohledu na to, kdo jste nebo jaká je vaše současná situace, vždy existují věci, za které byste měli být vděční a ocenit je v životě. Ve snaze vám připomenout, jak úžasný byl váš život a bude to i nadále, jsem sestavil seznam 19 vět, připomínek, které podle mého názoru mohou být pro všechny prospěšné.

Opravdu věřím, že všech 19 těchto tvrzení se vztahuje na každého z nás, ale i když jen několik z nich odpovídá vám, nechte se jimi inspirovat, abyste posílili lásku k tomuto požehnání, které nazýváme životem.

1. Už jste toho hodně prožili a stále jste tady.
2. Být odlišným je požehnáním, ne prokletím.
3. Jste teď tak mladý, jak budete vždycky v daném čase.
4. Jste svým největším životním kritikem.
5. Vždy musíte mít alespoň 10 věcí, za které jste v životě okamžitě vděční.
6. Máte mnoho dovedností a talentů, které si ostatní přejí, aby je ovládali.
7. Už jste se mnohokrát usmál a smál.
8. Vztahy jsou rozšířením vašeho štěstí, nikoli jeho základem.
9. Jste milovaní a obdivováni.
10. Každý den přicházíte, abyste lépe a lépe rozuměli sobě a starali jste se stále méně o to, zda to někdo schválí.
11. Naučili jste se něco z každého selhání ve vašem životě.
12. Máte tolik úžasných vzpomínek a vytvoříte jich ještě více.
13. Možná nebudete moci ovládat, co se vám přihodí, ale vždy můžete kontrolovat svou reakci na to, co se vám stane.
14. Mnoho největších věcí v našem životě přišlo z našich největších výzev.
15. Jste největší věc, která vám brání v plnění svých snů.
16. Zajímáte se o svůj osobní rozvoj.
17. Máte a jste spojeni s tolika lidmi na tomto světě.
18. Máte odvahu dělat tolik věcí, které se ostatní bojí udělat.
19. Aktivně vyhledáváte pozitivní připomenutí života.

Dostali jste se na konec tohoto seznamu! To jasně naznačuje, že nejenže hluboko víte, že život je krásný, ale aktivně se snažíte tuto skutečnost si připomínat.

Stručně shrnuto, znamená to pozitivně myslet ať se děje, co se děje. Není to mnohdy jednoduché. V tom případě si stojí za to připomenout upomínku číslo 13, že jsou věci, které nemůžeme ovlivnit nebo jim zabránit, ale můžeme mít pod kontrolou reakci na takovéto příhody.

Deprese není smutek nebo zklamání z neúspěchu. Deprese bývá trvalého charakteru a vymyká se kontrole. Lze k ní dojít dlouhotrvajícími problémy v osobním nebo pracovním životě. Deprese je závažné dlouhotrvající psychické onemocnění. Projevuje se neschopností jedince prožívat radost, dostavuje se pokleslá nálada a osoba prožívá patologický smutek, někdy má sebevražedné sklony. Deprese se léčí antidepresivy. V těžkých případech dochází jedinec na ambulantní psychoterapii.

Zkrácený překlad a doslov: Mirijam



Komentáře

  1. Dodatek 20: Pták Fénix taky zažil syndrom vyhoření, ale povstal znovu.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Ten se s tím dokázal poprat. To bude tím, že má křídla.

    OdpovědětVymazat
  3. Dobře na běžné spliny... Ale skutečná klinická deprese se nedá zvládnout jenom s dobrými radami..

    OdpovědětVymazat
  4. Na těžké deprese je nutno vyhledat pomoc odborníka - psychiatra. Rady nepomáhají, máš pravdu.

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Zrovna jako deprese hospodářského cyklu...

    OdpovědětVymazat
  6. " Což je to platno, že  čtyři  mám  ruce,
    když zrovna teď, míří  k nám  exekuce !... jdou  sem  tři  dědkové  a  ňáká  paní!... hoch svěsil  ruce, -
    ... své  dva  páry  dlaní...Řve  matka :  "   Vždyť jest  to  požehnání !
    pomůže  nám  to  k fackování !!
    zavolám ještě  na  Frantu !!"( Howní, jsou  rodinou  mutantů )... František přiskákal  na  ruce !
    brat  Zdenála, má  pouze  tři  ruce,
    ( jedna  mu  chybí  do  páru )... však... bůh  dal  pět  nohou  Frantálu !
    řka :  " Bratře, je  fackuj !... jáá... už  je  kopu !!"Exekutoři  na  ústupu !Bratři  řvou :  " Což  prachy ? ( pa  růsky  děňky " )Mužové  s  ženou  sežrali  směnky
    fackováni  jsouc  po  hlavě
    a  útíkají pryč  bezhlavě !

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Ale na provaz to není. Peníze ještě nepadly a jak to tak vypadá, tak se ani v brzké době nezruší.

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Z ekonomiky se nepodělat. To chce klídek.
    Nějak bylo, nějak bude
    a po nás, co zbude?
    Možná ekologická Gréta,
    která vymetá všechny konce světa.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...