KDYBYCHOM MĚLI KŘÍDLA

Kdybychom měli křídla, mohli bychom létat. Touha létat provází lidstvo od pradávna. Je známa pověst o Daidalovi a Ikarovi. Daidalos se chtěl vrátit do své země, tak pro sebe a Ikara sestrojil křídla podobná křídlům ptáků, která umožňovala létat. Svého syna Ikara varoval: "Neleť ke slunci. Křídla by se ti mohla roztavit. A nelétej ani příliš nízko, moře by ti křídla namočila, byl bys těžký a vlny by tě smetly." Ikarus, radostí, že může létat, letěl ke slunci, křídla se roztavila a Ikarus se zřítil do moře. Když ho moře vyvrhlo na břeh ostrova, zdrcený Daidalos ho pohřbil. Ten ostrov se jmenuje Ikaria.

Nevím, jak by to osobně zamávalo s námi, kdybychom mohli létat pomocí křídel, představuji si, že pomocí rukou. Také bychom určitě chtěli vzlétnout až do nebes. Zatím nám k létání slouží letadlo, dříve balon nebo vzducholoď. Francouzský spisovatel Jules Verne napsal knihu Ukradená vzducholoď. Na motivy tohoto románu natočil režisér Karel Zeman v roce 1967 vědeckofantastický film. Už Jules Verne měl představu, že lidstvo bude létat. Stalo se.

Když jsem byla malá, snila jsem, že létat umím. Neměla jsem sice křídla, ale na ruce náramek, který jeho zapnutím mi umožňoval, abych se odpoutala od země a vyletěla jakkoliv vysoko a kamkoliv. K dýchání ve vesmíru mi sloužila ampulka, jejímž vstříknutím jsem mohla dýchat i v jiných galaxiích. Tak jsem létala po celém světě. Ruce jsem měla vystrčené vpřed, podobně jako Spiderman a používala jsem je jako při plavání. Rychlost byla větší než rychlost světla, protože jsem se přemístila jen pomyšlením.

A k čemu mi létání sloužilo? Ani k tomu, abych měla pěkný rozhled, viděla hezké a cizí krajiny, věděla, co můj milý dělá, ale k tomu, abych se mohla pozdravit a svobodně zazpívat mezi ptáky a mohla zabránit veškeré nespravedlnosti tohoto světa. Byla jsem takový bojovník za lidská práva. Proletěla jsem oknem, roztrhla útočníky, agresora vyhodila ven, spíše snesla na zem, aby bídně nezahynul. Pohybovala jsem se po stropě, po stěnách, vzduchem. Prošla jsem jakýmkoliv povrchem - střechou, zdí, betonem. Zjevila jsem se, jak slovo boží. Po urovnání jakýchkoliv konfliktů jsem zase odletěla. Kde se dělo nějaké příkoří, přiletěla jsem já, krabička poslední záchrany.