Přeskočit na hlavní obsah

ČLOVĚK, CHOBOTNICE, SEROTONIN A MDMA

Serotoninu se říká "hormon štěstí a radosti", Jeho nedostatek dle vědců může vést ke špatné náladě až depresím.

Serotonin je neurotransmiter (látka, která pomáhá přenášet nervové vzruchy - impulsy) a dle některých vědců zároveň i hormon (ovlivňuje chemické procesy v těle). Překvapivě nejvíce se ho vyskytuje v trávicím ústrojí (okolo střev), dále pak v krevních destičkách a v menším množství v mozku (nejvíce v epifýze = šišince). A právě toto malé množství serotoninu v mozku ovlivňuje podle výzkumů naše nálady, emoce, chování, spánek a bdění, libido, příjem potravy, pocit nevolnosti či nucení ke zvracení, sexualitu nebo agresivní chování, spolupodílí se na snížení bolesti, napomáhá regeneraci orgánů (například jater). A dokonce prý i délku našeho života.

Porucha tvorby a odbourávání serotoninu mohou odpovídat také za určitá psychická onemocnění jako maniodepresivní psychóza, chorobná úzkost apod.

MDMA řadíme do třídy psychoaktivních látek nazývaných empatogeny nebo entaktogeny. Ty zprostředkovávají velmi emocionálně nabité zkušenosti, pocity jednoty, kolektivního pouta, emocionální otevřenosti, tedy empatie a soucitu. Tato třída látek měnících vědomí se liší od tříd halucinogenů nebo psychedelik i amfetaminů či stimulantů. Entaktogeny jsou někdy nesprávně označovány jako halucinogeny nebo stimulanty, protože mnoho z nich vykazují psychedelické nebo stimulační vlastnosti.

MDMA oblíbená droga mladých lidí, aktivní látka známé taneční drogy extáze. Na straně druhé stojí vědecký výzkum, který poukazuje na nevídané výsledky, které MDMA vykazuje při užití v rámci terapeutické intervence v psychiatrii.

MDMA v mozku působí na receptory, které uvolňují v nižších dávkách hlavně serotonin - jeden ze základních neurotransmiterů (chemických látek), jenž umožňuje komunikaci mezi jednotlivými synapsemi v mozku, a ovlivňuje tak emoce, paměť, bolest, spánek či chuť k jídlu. Při užití vyšší dávky se pak hojně produkuje i dopamin, který působí hlavně na naše emoce, pohyby a pocity radosti i bolesti.

Náš mozek obecně produkuje serotonin i dopamin ve chvílích, kdy se cítíme šťastni. A tak po užití MDMA, které podněcuje uvolňování serotoninu a dopaminu, lidé často cítí pocity štěstí, lásky, sounáležitosti či hlubokého pochopení. Problematické však je, jakmile se látka užívá příliš často, v nevhodném prostředí či bez dostatku času na potřebný odpočinek, pak se může projevit nedostatek těchto chemických látek v mozku. Obvyklé jsou příznaky jako deprese, poruchy spánku, nervozita, agresivita či poškození kognitivních funkcí.

Serotonin se v různých formách vyskytuje u pestré palety živočichů. Vědci jej dokonce objevili u rostlin, kde pomáhá regulovat růst. U člověka slouží k přenášení signálů mezi nervovými buňkami. Případné anomálie pak souvisejí s řadou psychických poruch.

Poslední výzkumy překvapivě ukázaly, že serotonin působí i na chobotnice, které jsou člověku anatomicky i způsobem života, hodně vzdáleny. O této vědeckém objevu informovali Gül Dölenová z Johns Hopkins University v Baltimoru a Eric Edsinger z Marine Biological Laboratory ve Woods Hole. Zjistili, že u člověka a chobotnice dvouskvrnné existují téměř shodné dílčí sledy "písmen" v šroubovici DNA, které zodpovídají za to, že do nervových synapsí může vstoupit další dávka hormonu.

V rámci pokusů výzkumníci podali uvedeným chobotnicím drogu MDMA, přičemž předpokládali, že by se uvedená genetická totožnost měla promítnout do podobných reakcí na danou látku.

Chobotnice dvouskvrnné jsou převážně asociální a upřednostňují samotu. Ve vypjatých situacích se dokonce navzájem zabíjejí a požírají. MDMA na ně však zapůsobila jako u lidí: Po jejím podání se více družili, a to především mezi pohlavími. Samci věnovali samičkám větší pozornost než obvykle, což tyto opětovaly a protějšků se například častěji neagresivně dotýkaly.

Z toho vědci usuzují, že pokud se sledy "písmen" DNA v konkrétním genu uchovají po 500 milionů let, musejí být velmi důležité.

Kdo by to byl řekl, že díky serotoninu v DNA, máme podobné vlastnosti jako chobotnice.



Foto: Pinterest


Zdroje:
Autor: Zdeněk Urban, 100+1, 19/2018
Úprava a doslov: Mirijam

Komentáře

  1. V tomto tvém článku na mne blikala reklama na Klub pánů z Ponožkovic (https://www.ponozkovice.cz/?gclid=EAIaIQobChMIg_j3uszc5QIVFc93Ch2rFQ1ZEAAYASAAEgL88PD_BwE) - nedalo mi to a stal jsem se členem. Zvedlo mi to hladinu serotoninu... Juchůůůůůůůů!

    OdpovědětVymazat
  2. Teplé ponožky, ty zahřejí. A ještě máš správnou hladinku ... (serotoninu).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...