Serotoninu se říká "hormon štěstí a radosti", Jeho nedostatek dle vědců může vést ke špatné náladě až depresím.
Serotonin je neurotransmiter (látka, která pomáhá přenášet nervové vzruchy - impulsy) a dle některých vědců zároveň i hormon (ovlivňuje chemické procesy v těle). Překvapivě nejvíce se ho vyskytuje v trávicím ústrojí (okolo střev), dále pak v krevních destičkách a v menším množství v mozku (nejvíce v epifýze = šišince). A právě toto malé množství serotoninu v mozku ovlivňuje podle výzkumů naše nálady, emoce, chování, spánek a bdění, libido, příjem potravy, pocit nevolnosti či nucení ke zvracení, sexualitu nebo agresivní chování, spolupodílí se na snížení bolesti, napomáhá regeneraci orgánů (například jater). A dokonce prý i délku našeho života.
Serotonin je neurotransmiter (látka, která pomáhá přenášet nervové vzruchy - impulsy) a dle některých vědců zároveň i hormon (ovlivňuje chemické procesy v těle). Překvapivě nejvíce se ho vyskytuje v trávicím ústrojí (okolo střev), dále pak v krevních destičkách a v menším množství v mozku (nejvíce v epifýze = šišince). A právě toto malé množství serotoninu v mozku ovlivňuje podle výzkumů naše nálady, emoce, chování, spánek a bdění, libido, příjem potravy, pocit nevolnosti či nucení ke zvracení, sexualitu nebo agresivní chování, spolupodílí se na snížení bolesti, napomáhá regeneraci orgánů (například jater). A dokonce prý i délku našeho života.
Porucha tvorby a odbourávání serotoninu mohou odpovídat také za určitá psychická onemocnění jako maniodepresivní psychóza, chorobná úzkost apod.
MDMA řadíme do třídy psychoaktivních látek nazývaných empatogeny nebo entaktogeny. Ty zprostředkovávají velmi emocionálně nabité zkušenosti, pocity jednoty, kolektivního pouta, emocionální otevřenosti, tedy empatie a soucitu. Tato třída látek měnících vědomí se liší od tříd halucinogenů nebo psychedelik i amfetaminů či stimulantů. Entaktogeny jsou někdy nesprávně označovány jako halucinogeny nebo stimulanty, protože mnoho z nich vykazují psychedelické nebo stimulační vlastnosti.
MDMA oblíbená droga mladých lidí, aktivní látka známé taneční drogy extáze. Na straně druhé stojí vědecký výzkum, který poukazuje na nevídané výsledky, které MDMA vykazuje při užití v rámci terapeutické intervence v psychiatrii.
MDMA v mozku působí na receptory, které uvolňují v nižších dávkách hlavně serotonin - jeden ze základních neurotransmiterů (chemických látek), jenž umožňuje komunikaci mezi jednotlivými synapsemi v mozku, a ovlivňuje tak emoce, paměť, bolest, spánek či chuť k jídlu. Při užití vyšší dávky se pak hojně produkuje i dopamin, který působí hlavně na naše emoce, pohyby a pocity radosti i bolesti.
Náš mozek obecně produkuje serotonin i dopamin ve chvílích, kdy se cítíme šťastni. A tak po užití MDMA, které podněcuje uvolňování serotoninu a dopaminu, lidé často cítí pocity štěstí, lásky, sounáležitosti či hlubokého pochopení. Problematické však je, jakmile se látka užívá příliš často, v nevhodném prostředí či bez dostatku času na potřebný odpočinek, pak se může projevit nedostatek těchto chemických látek v mozku. Obvyklé jsou příznaky jako deprese, poruchy spánku, nervozita, agresivita či poškození kognitivních funkcí.
Serotonin se v různých formách vyskytuje u pestré palety živočichů. Vědci jej dokonce objevili u rostlin, kde pomáhá regulovat růst. U člověka slouží k přenášení signálů mezi nervovými buňkami. Případné anomálie pak souvisejí s řadou psychických poruch.
Poslední výzkumy překvapivě ukázaly, že serotonin působí i na chobotnice, které jsou člověku anatomicky i způsobem života, hodně vzdáleny. O této vědeckém objevu informovali Gül Dölenová z Johns Hopkins University v Baltimoru a Eric Edsinger z Marine Biological Laboratory ve Woods Hole. Zjistili, že u člověka a chobotnice dvouskvrnné existují téměř shodné dílčí sledy "písmen" v šroubovici DNA, které zodpovídají za to, že do nervových synapsí může vstoupit další dávka hormonu.
V rámci pokusů výzkumníci podali uvedeným chobotnicím drogu MDMA, přičemž předpokládali, že by se uvedená genetická totožnost měla promítnout do podobných reakcí na danou látku.
Chobotnice dvouskvrnné jsou převážně asociální a upřednostňují samotu. Ve vypjatých situacích se dokonce navzájem zabíjejí a požírají. MDMA na ně však zapůsobila jako u lidí: Po jejím podání se více družili, a to především mezi pohlavími. Samci věnovali samičkám větší pozornost než obvykle, což tyto opětovaly a protějšků se například častěji neagresivně dotýkaly.
Z toho vědci usuzují, že pokud se sledy "písmen" DNA v konkrétním genu uchovají po 500 milionů let, musejí být velmi důležité.
Kdo by to byl řekl, že díky serotoninu v DNA, máme podobné vlastnosti jako chobotnice.
Foto: Pinterest
Zdroje:
Autor: Zdeněk Urban, 100+1, 19/2018
Autor: Magdaléna Januševská Polanská, https://www.emocnifitness.cz/clanek/serotonin?fb_comment_id=999805600103917_1050304931720650
Autor: Eva Césarová, https://www.flowee.cz/civilizace/83-archiv-2017/esprit/alternativni-medicina/3356-lek-pro-dusi-tanecni-droga-nebo-krystalicka-laska
Úprava a doslov: Mirijam
V tomto tvém článku na mne blikala reklama na Klub pánů z Ponožkovic (https://www.ponozkovice.cz/?gclid=EAIaIQobChMIg_j3uszc5QIVFc93Ch2rFQ1ZEAAYASAAEgL88PD_BwE) - nedalo mi to a stal jsem se členem. Zvedlo mi to hladinu serotoninu... Juchůůůůůůůů!
OdpovědětVymazatTeplé ponožky, ty zahřejí. A ještě máš správnou hladinku ... (serotoninu).
OdpovědětVymazat