Přeskočit na hlavní obsah

Chrám v Peru

Archeologové našli 3 000 let starý megalitický chrám, který byl používán při "pohanských rituálech uctívání vodou" ve starém Peru.

Tým peruánských archeologů objevil v Peru 3 000 let starý megalitický chrám "kultu vody" používaný pro rituály plodnosti.

Náboženská památka je dlouhá 131 stop a nachází se v pramenech řeky Zaña, asi 500 kilometrů od Limy, moderního hlavního města Peru.

Uvnitř chrámu archeologové našli čtverec s oltářem, který byl pravděpodobně používán k nabízení důležitých rituálů plodnosti za použití vody, odebrané z řeky Zaña.


Foto: AFP via Getty Images

Náboženská památka, jak je vidět na obrázku, je dlouhá 131 stop a zahrnuje zbytky velkých kamenných bloků a centrální schodiště.

Megalitická struktura byla nalezena v místě Huaca El Toro v peruánském regionu Lambayeque týmem vedeným archeologem Walterem Alvou, který v roce 1987 objevil hrob Pána Sipana.

V chrámu se stále nacházejí zbytky velkých kamenných bloků a dlouhé schodiště.
"Tento objev je jedinečný, protože je to jediná megalitická architektura v Lambayeque," řekl dr. Alva.

Místo bylo objeveno v říjnu, ale zprávy o jeho zjištění byly zpožděny, aby se snížilo riziko, že lovci pokladů budou brát artefakty, které nebyly zajištěny.

Mne vždycky překvapí, jak ve skutečnosti toho málo víme o zaniklých civilizacích a kulturách. Naše znalosti opíráme nejen o archeologické nálezy, ale mnohdy i domněnky. Stejně tak můžeme hovořit o prvních lidech, kteří byli objeveni. Sto tisíc let rozdíl, žádná míra. Údajně člověk moudrý (Homo sapiens sapiens) se odhaduje, že je asi 2,8 milionů let starý. Datuje se do doby kamenné, do doby, kdy začíná nejstarší paleolit.

Ale věřte domněnkám. Dnes si nemůžeme být ani jisti, že jsme se vyvinuli z opice, ani Darwinovou evoluční teorií, kterou opíral o přírodní a pohlavní výběr.


Zdroj:
Překlad a doslov: Mirijam

Komentáře

  1. Když vidím opilce, co vylézají z krčem, tak si myslím, že měl Darwin 100% pravdu...

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Chodí mnohdy po čtyrech a ještě s opicí.
    Ale neplést s Jonatánem. Strejček Jonatán se svojí malou opičkou ... já se připojím...

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Vygůglil jsem i toto:
    Bedřich Engels: Podíl práce na polidštění opice. 31. 03. 2014 10:48:15. Bedřich Engels se mýlí. Opice jsou příliš inteligentní na to, aby se polidšťovaly.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Asi se jim nechce pracovat pro cizí kapitál.

    OdpovědětVymazat
  5. [5]: Čistou jako panna, pramenitou vodu v horách. Aby se k ní člověk dostal, potřebuje posilováka - stakan vodky?

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...