Přeskočit na hlavní obsah

JSI PES

Zas zapomínáš, že tu jsem
jak váza rozbitá
chodíš zpupně pokojem
ticho, láska zabitá.

Když s tebou mluvím
tvoje huba studí
nohy mne zebou
ze sna mě budí.

Aspoň žváro vytáhni
smrad už se táhne zpoza dveří
neb radši rychle odtáhni
odejdi hned, když se šeří.

A proč jsi ke mně vlastně lez?
Krista Pána, vždyť ty jsi pes!


Štítky:

Komentáře

  1. mysteriouswolf6. srpna 2019 v 3:31

    Odejdi, nebo zůstaň navždy!
    Víc si mě všímej,
    buď věrný,
    to nedokáže každý...PS: originální báseň, líbí se mně.

    OdpovědětVymazat
  2. Mirijam6. srpna 2019 v 6:57

    [1]: Děkuji.
    P.S. Ozzy Osbourne a Muk jsou very fine. Ty čteš převážně české autory? Vondruška píše myslím historii.

    OdpovědětVymazat
  3. TlusŤjoch6. srpna 2019 v 11:23

    Člově by se zcvokl:
    Kdo vyje, je čokl.

    OdpovědětVymazat
  4. TlusŤjoch6. srpna 2019 v 11:24

    [2]:
    Vondruška píše i historické detektivky.
    A na Ozzyho nedám dopustit.

    OdpovědětVymazat
  5. mysteriouswolf6. srpna 2019 v 12:26

    [2]: Čtu i například Edgara Poa, ale nejraději mám historii, Vondruška je přesně to, co mně sedí.

    OdpovědětVymazat
  6. Mirijam6. srpna 2019 v 12:41

    [3]: A kdo vyje ještě víc,
    asi kouká na měsíc,
    přeje si jen štěstí
    a dostane štěstí,
    vlka nebo pěstí.

    OdpovědětVymazat
  7. Mirijam6. srpna 2019 v 12:46

    [4]: Viděla jsem v knihkupectví Přemyslovská epopej a Olomoucký bestiář, ale určitě toho napsal fůru.
    Ozzy je třída.

    OdpovědětVymazat
  8. Mirijam6. srpna 2019 v 12:51

    [5]:Poe a jeho Havran je fajn. Prokletí básníci Baudelaire a Verlaine jsou také skvělí, resp. mne se líbí jejich styl. Vaňkovou a Loukotkovou znáš? Ty píší také historické romány.

    OdpovědětVymazat
  9. TlusŤjoch6. srpna 2019 v 13:03

    [8]:
    Já rád Villona, kdysi jsme v hostinci "U Pramene" recitovávali: "Já u pramene jsem a žízní hynu...", když byl číšník pomalý...

    OdpovědětVymazat
  10. Mirijam6. srpna 2019 v 14:05

    [9]: Možná mu Villon vbodl kudlu do zad, po amnestii zdrhl jako pára nad hrncem a místo číšníka poslali brigádníka ...

    OdpovědětVymazat
  11. pribehynaivniblondyny9. srpna 2019 v 1:16

    Úžasné 👍🏻

    OdpovědětVymazat
  12. Mirijam9. srpna 2019 v 1:53

    [11]: Díky moc.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...
23 komentářů
Další informace

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...
15 komentářů
Další informace

Hrdlička

Byli manželé. Manžel našel na ulici zbědovalé ptáče, hrdličku. Nebyla úplně jako holubi, tak ji vyhodili z hnízda. Ležela, ještě neuměla létat, srdéčko ji poplašeně tlouklo. Manžel přišel domů. V náručí malé stvoření: „Já ji naučím létat!“ jásal ve dveřích. „Jak to uděláš? Ty jsi se zbláznil. To nemyslíš vážně,“ odvětila manželka, v očích otázku. „Zůstane tu pták s námi, nebo ho manžel uloží někde do křoví, aby nepřišel k úrazu?“ „Napřed ji musíme nakrmit, aby se postavila na nožičky.“ Krmení vzal doslovně, když nechtěla z lahve, použil metodu z úst do úst. „Tebe už nikdy nebudu líbat! Víš kolik má bacilů a co za nemoci všechno přenáší?“ osopila se na něho manželka.   „Vždyť je to ještě miminko. Podívej, jaké má nádherné peří!“ rozplýval se manžel. Hrdlička po několika dnech dospěla do stavu, že byla schopna učit se létání. „Tady po bytě tedy ne. Jestli jí to chceš názorně předvést, otevři okno ve druhém poschodí, roztáhni křídla, tedy ruce a ...
10 komentářů
Další informace