JEŽURA AUSTRALSKÁ

Ježura australská (Tachyglossus aculeatus) patří mezi ježurovité. Existují čtyři druhy australských ježur, ale pouze jediný člen rodu Tachyglossus. Mívá jedno mládě. V období březosti, které trvá 21 - 28 dní si samice vyhrabe noru. Poté si jedno hladké kožnaté vejce o průměru 13 - 17 mm vloží do vaku na břiše. Po 10 dnech se vylíhne mládě o velikosti 1,5 cm a s vahou kolem 0,3 g. Vaječným zoubkem prorazí skořápku. Po vytvoření mléčného zoubku může sát mléko z tzv. mléčných polí (ježura nemá bradavky), na kterých matka vypotí narůžovělé mléko. Kolem 2 - 3 měsíců jsou mladé ježury vypuzeny z vaku, začínají jim růst ostny. Laktace trvá 200 dní, pak se osamostatňují. Ježura australská dorůstá velikosti 40 - 45 cm, váha se pohybuje v rozmezí 2 - 5 kg. Dožívá se 45 let. Její vlastí je Austrálie a Tasmánie.

Na hřbetě je ježura pokryta tmavohnědou kožešinou, na břiše světlehnědou. Má ostny a zavalité tělo. Na ježuře může cizopasit největší druh blechy (Bradiopsylla echidnae) na světě, která je veliká kolem 4 mm. Výrazný je 75 mm dlouhý čenich. Ke sběru potravy slouží lepkavý jazyk, který se může vysunout na délku až téměř 180 mm až 100x za minutu. Sbírá jím termity a mravence.

Končetiny jsou krátké, mají silné drápy, uzpůsobené rychlému hrabání. U ježury je zajímavý veliký sval (Panniculus carnosus), nacházející se pod kůží a pokrývající celé tělo. Stahování různých částí tohoto svalu umožňuje ježuře měnit tvar. Při ohrožení se zabalí do klubíčka, které chrání její břicho a na nepřítele vystrčí krátké ostny.

Protože se zahrabává, snáší vysoké koncentrace oxidu uhličitého. Ucho je citlivé na nízkofrekvenční zvuk. Ježura má dobře vyvinutý čich, sloužící k vyhledávání jedinců opačného pohlaví nebo k vyhledávání kořisti. Má velmi citlivý oční nerv a pohyblivá očka. Bylo dokázané vizuální rozlišování a prostorová paměť srovnatelné s krysami. Na rozdíl od jiných savců má ježura vzhledem k velikosti těla velikou prefrontální mozkovou kůru.

Ježura australská má nízkou tělesnou teplotu, která se pohybuje mezi 30 - 32^oC. Upadne-li do hibernace, pak teplota jejího těla klesne na pouhých 5^oC.

Ježury spolu s ptakopysky jsou jedinými savci, kteří se líhnou z vajec velkých jako lískový oříšek. Pohlavní zralosti dosahují mezi 5. - 12. rokem. Námluvy probíhají od května do září, podle místa výskytu (např. v Tasmánii jen pár hodin po procitnutí z hibernace). Během nich samci (až 10) sledují volnou samici. Obě pohlaví v tomto období vydávají silný zápach.

Mládě ježury australské

Pro zajímavost uvádím, že jsme, když byly děti malé, měli přes zimu doma ježka. Manželovi, milovníkovi zvířat, se zdál nějaký dezorientovaný a zraněný. Měl nějaké výrůstky na hřbetě. Tak jsme ho za kuchyňskou linkou u sporáku, kde se uvelebil, léčili. Nicméně většinou přes den spal, v noci se probouzel, dupal, dělal kravál a procházel se po kuchyni. Měl svůj charakteristický zápach, takže jsme ho zavírali v kuchyni. Má nádherné pohyblivé oči, jako dvě kuličky. Po zimě jsme ho vypustili do přírody.

Zdroje:

Wikipedie

Svět na dlani 5/2019

Zpracovala: Mirijam