Přeskočit na hlavní obsah

JEŽURA AUSTRALSKÁ

Ježura australská (Tachyglossus aculeatus) patří mezi ježurovité. Existují čtyři druhy australských ježur, ale pouze jediný člen rodu Tachyglossus. Mívá jedno mládě. V období březosti, které trvá 21 - 28 dní si samice vyhrabe noru. Poté si jedno hladké kožnaté vejce o průměru 13 - 17 mm vloží do vaku na břiše. Po 10 dnech se vylíhne mládě o velikosti 1,5 cm a s vahou kolem 0,3 g. Vaječným zoubkem prorazí skořápku. Po vytvoření mléčného zoubku může sát mléko z tzv. mléčných polí (ježura nemá bradavky), na kterých matka vypotí narůžovělé mléko. Kolem 2 - 3 měsíců jsou mladé ježury vypuzeny z vaku, začínají jim růst ostny. Laktace trvá 200 dní, pak se osamostatňují. Ježura australská dorůstá velikosti 40 - 45 cm, váha se pohybuje v rozmezí 2 - 5 kg. Dožívá se 45 let. Její vlastí je Austrálie a Tasmánie.

Na hřbetě je ježura pokryta tmavohnědou kožešinou, na břiše světlehnědou. Má ostny a zavalité tělo. Na ježuře může cizopasit největší druh blechy (Bradiopsylla echidnae) na světě, která je veliká kolem 4 mm. Výrazný je 75 mm dlouhý čenich. Ke sběru potravy slouží lepkavý jazyk, který se může vysunout na délku až téměř 180 mm až 100x za minutu. Sbírá jím termity a mravence.

Končetiny jsou krátké, mají silné drápy, uzpůsobené rychlému hrabání. U ježury je zajímavý veliký sval (Panniculus carnosus), nacházející se pod kůží a pokrývající celé tělo. Stahování různých částí tohoto svalu umožňuje ježuře měnit tvar. Při ohrožení se zabalí do klubíčka, které chrání její břicho a na nepřítele vystrčí krátké ostny.

Protože se zahrabává, snáší vysoké koncentrace oxidu uhličitého. Ucho je citlivé na nízkofrekvenční zvuk. Ježura má dobře vyvinutý čich, sloužící k vyhledávání jedinců opačného pohlaví nebo k vyhledávání kořisti. Má velmi citlivý oční nerv a pohyblivá očka. Bylo dokázané vizuální rozlišování a prostorová paměť srovnatelné s krysami. Na rozdíl od jiných savců má ježura vzhledem k velikosti těla velikou prefrontální mozkovou kůru.

Ježura australská má nízkou tělesnou teplotu, která se pohybuje mezi 30 - 32oC. Upadne-li do hibernace, pak teplota jejího těla klesne na pouhých 5oC.

Ježury spolu s ptakopysky jsou jedinými savci, kteří se líhnou z vajec velkých jako lískový oříšek. Pohlavní zralosti dosahují mezi 5. - 12. rokem. Námluvy probíhají od května do září, podle místa výskytu (např. v Tasmánii jen pár hodin po procitnutí z hibernace). Během nich samci (až 10) sledují volnou samici. Obě pohlaví v tomto období vydávají silný zápach.


Mládě ježury australské

Pro zajímavost uvádím, že jsme, když byly děti malé, měli přes zimu doma ježka. Manželovi, milovníkovi zvířat, se zdál nějaký dezorientovaný a zraněný. Měl nějaké výrůstky na hřbetě. Tak jsme ho za kuchyňskou linkou u sporáku, kde se uvelebil, léčili. Nicméně většinou přes den spal, v noci se probouzel, dupal, dělal kravál a procházel se po kuchyni. Měl svůj charakteristický zápach, takže jsme ho zavírali v kuchyni. Má nádherné pohyblivé oči, jako dvě kuličky. Po zimě jsme ho vypustili do přírody.

Zdroje:
Wikipedie
Svět na dlani 5/2019
Zpracovala: Mirijam

Komentáře

  1. pribehynaivniblondyny20. července 2019 v 2:01

    Ta je fajnaaa 😂😉

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: je milá. Děkuji za komentář. 🤓😺♥️

    OdpovědětVymazat
  3. Já se také rád zahrabávám.
    Většinou do peřin.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Také hrabu. Babiš hrabe k sobě, krtek a ježura od sebe, já ať hrabu, kterým směrem chci, pořád nemám takové jmění jako Babiš, krtek nebo ježura.
    Asi se zahrabu taky pod peřinu. Tam bývá většinou ticho.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...