(NE)HŘÍŠNÍK

Nejsme takoví, jací bychom měli být. Kolikrát jsme to slyšeli? To je důvod, proč pochybujeme, že Bůh je v našem nitru. Jak by mohl být? Všichni nám přeci vždycky tvrdili, že Bůh sedí na zlatém trůnu v sedmém nebi, obklopen anděly hrajícími na harfy a zpívajícími halelujá.

On není tady, je velmi daleko. Je veliký, mohutný, věčný, je tam i jinde. Je všude. Jak by mohl být v našem srdci? Vždyť naše srdce je tak malé. Jak by v něm mohl být? Jsme tak ubozí a špatní a odsouzeníhodní. Jak by tam mohl být? Je-li Bůh v nás, kde by pak byl ďábel? A pochybujeme.

Když někdo řekne, že Bůh je ve vás, nemůžete to přijmout. Ježíš mnohokrát opakoval lidem: "Ve vás je království boží." Ale apoštolové, jeho následovníci, všichni křesťané se pořád dokola ptali na Boha na nebesích, a Ježíš jim říkal stále znova: "On je ve vás," ale oni si dál mleli svou: "Jaký bude život v nebi po smrti? Kdo bude sedět vlevo a kdo vpravo od Boha? Kdo vpředu a kdo vzadu? Kde budeme my? Jaké budeme mít postavení?" A Ježíš znovu zdůrazňuje: "On je ve vás," ale nikdo mu nevěří, protože jsme nebyli naučeni, abychom důvěřovali v sebe. Měli zdravou sebedůvěru.

Od samého narození jsme byli odtrháváni od svého já - od svého autentického skutečného bytí. Všichni nás posuzovali. Všichni říkali - Nejsi takový/á, jaký/á bys měl/a být! Musíš se chovat takhle. Takhle je to správně. Musíš se chovat podle našich představ.

Byly nám stanoveny cíle a podle představ o dokonalosti jiných nás posuzovali a odsuzovali. Jak bychom mohli přijmout skutečnost, že Bůh je v nás, že je vše jak má být?

Bůh ve mně. A zase hlodá pochybnost. Můj otec říkal: "Jsi to nejošklivější dítě ve městě." A matka mi říkala: "Jsi ostudou celé rodiny, jsi její hanbou, černá ovce. Stydím se za tebe." A učitel říkal, že jsem hloupá, tupá, pomatená. A kněz říkal, že jsem zralá pro peklo, že jsem hříšník.

---

Vyznavač východního náboženství byl pozván do křesťanského kostela. Kněz zahřímal: "Padněte na kolena a skloňte se k modlitbě! Všichni jste hříšníci!" Shromáždění odříkávalo: "Pane, vím, že často hřeším, myšlením, slovy i skutky a nekonám, co mám konat." A bili se v prsa: "Je to má vina, má veliká vina, proto prosím Matku Boží, Pannu Marii, všechny anděly a svaté, i vás bratři a sestry, abyste se za mne u Boha přimlouvali."

Kněz vzhlédl a viděl, že pozvaný stále stojí. "Vy se nepřipojíte k naší modlitbě?" otázal se.

A on na to odpověděl: "Chtěl jsem se k vám připojit, ale nejsem hříšník. A nemám pocit, že by kolem mne byli samí hříšníci. Chtěl jsem se připojit k vaší modlitbě, ale teď už to není možné. Nemohu padnout na kolena. Nejsem hříšník. Bůh je ve mně. Nemohu být k němu tak bezohledný. Mohu se modlit jen díky tomu, že Bůh je ve mně. Já se nemodlím za něco. Má modlitba je díkůvzdání, vyjádření vděčnosti za vše, co mi bylo dáno; je to dík za to, že si mne vybral do mého těla jako své ztělesnění. Poctil mě tím, jsem jeho částí, náleží mi, je ve mně. Jsem připraven se modlit i na kolenou, ale nejsem hříšník. To prostě není pravda."

Všichni nám tvrdí, že jsme hříšníci. Dokud nás Ježíš nespasí, budeme směřovat do pekla.

Nikdo není hříšník. I když pácháme mnoho chyb, i když máme mnohdy černou mysl, i když ubližujeme druhým, chtěně nebo nechtěně, i když máme svoji temnou schránku svého života, stále jsme božská bytost. Posuzujme, co je dobré, co špatné, snažme se konat a sloužit dobru, ale NEODSUZUJME! V nás je skutečná božskost. Je to podstata. Naše skutečné bytí. Autentické JÁ.

Má-li nás někdo opravdu rád, bere nás jako božskou bytost. Objeví nás jako božskou podstatu. Pokud někdo tvrdí, může to být naše matka, otec, kdokoliv, že tomu tak není, pak to není ani láska. Jakmile nám někdo vnutí představu o neúctě k sobě samému, vpichuje nám tím jed do žil. Říká-li někdo, že nás nemůže přijmout takové, jací jsme, že nejdříve nás musí transformovat, pak snad … ale pak to nebudeme my. I kdyby nám říkali, že sám Bůh na nebesích nás bude milovat teprve po splnění určitých podmínek, pak nás tím ničí, je to náš nepřítel - dejme si na něho pozor.

Ještě že Bůh (dobro, energie, jsoucno) je naše podstata a nelze se ho vzdát. "Ve vás je království boží," jsou Ježíšova slova. Musím jít hodně do sebe. Věřím, že Boha - to božské - objevím.

Výňatek z knihy Diamantová sútra. Autor: Osho

Úprava: Mirijam