Přeskočit na hlavní obsah

KDYBY …

Kdyby byl Bavorov,
Kdyby byla Morava,
Kdyby ty muziky nebyly,
Kdybych já měl sto ovec,
Kdyby se v komnatách,
Kdybych já byl kovářem,
Kdyby šel vrátit čas,
Kdybys tak náhodou,
Kdyby tady byla taková panenka,
Kdybych byla vlaštovkou,
Landovo a Polákové Kdyby …
dost písní a veršů bylo složeno na slovíčko kdyby.

Ale co kdyby lidi byli k sobě hodní,
kdyby se usmívali, den po dni.
kdybych do tvé duše viděla,
kdybych potkala na schodech anděla.

Kdybych byla letuškou,
kdybych chodila s Matuškou,
kdybych vystupovala v cirkusovém varieté,
kdybys mě pozval na laskonku a tea.

Kdybych byla slavná celebrita,
kdybys byl student chudý,
já v průšvihách, co pořád lítá,
ty kolem krku šátek pionýrský, rudý.

Kdybych byla ryba,
byla bych jiná.
Kdyby šel vrátit čas,
dováděli bychom zas.

Kdybych měla křídla ptáka,
třeba z ptáka Rosomáka,
kdyby všechno lítalo,
kdyby bylo, co bývalo.

Kdybys nebyl hlupákem,
tak bys nebyl medvědem,
když tě chytím drapákem,
tak povíme lidem všem.

Jak nás slůvko kdyby láká,
kdybys stavěl sněhuláka,
kdybych byla Eskymák,
kdyby tys byl vlčí mák.

Kdybych řídila raketu,
kdybys postavil maketu.
Kdybych byla pevná skála
a každé bouřce odolala.

Kdybych byla astronaut,
kdybys ty měl hodně aut,
kdyby tys byl voják švarný,
kdy bys volal: "Máš to marný."

Kdyby tvoje ruce skvělé,
mě hladily po mém těle,
kdyby se roztrhlo nebe,
kdybych měla, miláčku, tebe.

Kdyby nebyla elektrika,
rozžali bychom petrolejku, co bliká,
kdyby nebylo mobilů,
bylo by méně debilů.

Kdyby všichni nosili v hlavě informace,
páni, to by zase byla jiná práce,
kdyby nám nepomáhaly počítače,
byli bychom země, která znovu pláče.

Kdyby láska zmizela
a zmizela by docela.
Kdybych měla koně
a žila jenom pro ně.

Kdybych byla zdráva,
nerostla, jak na poli tráva,
kdyby květy nezpívaly,
žádné bychom nedostaly.

Kdyby čas nehojil rány,
kdyby nepospíchal vpřed,
kdybych byla prosta many,
kdybych neměla žaludeční vřed.


Kdyby si příroda dělala, co chtěla,
kdyby člověk neničil ji zcela.
Kdyby mluvila zvířata,
to bychom se neměnili v prasata.

Kdyby byla nová revoluce,
kdybychom zas měli hole v ruce,
kdyby šel změnit svět,
šílenec zmáčkne knoflík - teď.

A zas máme nepopsanou tabuli rasu,
hledáme si novou trasu,
ještě že na KDYBY se nehraje,
to bychom se nedostali do ráje.




Komentáře

  1. Skvělý! Až jsem z toho dostala chuť na laskonku :).

    OdpovědětVymazat
  2. To byl opravdu ohromující seznam kdyby... Mě nejvíc pobavil ten výpis názvů písniček na začátku. Moje máma měla vždycky takovou hlášku: Kdyby byly v řiti ryby, potřeba by nebyly rybníky...:)

    OdpovědětVymazat
  3. Kdybys tak náhodou
    měl pocit, že jsi sám,
    tou cestou mechovou
    přijď rychle rovnou k nám,
    vždyť fůru přátel máš
    v Zeleném údolí
    no tak si jich jen važ,
    ať už jsi kdokoliv...:)

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Je jich určitě mnohem víc. Napadla mě ještě lidová Kdybych byla ptáčkem, tím malým zpěváčkem, zatočila bych se, zatočila bych se, nad naším dvorečkem.
    Moje mamka říkala: Kdyby chyby.

    OdpovědětVymazat
  5. [4]: Tu tam taky mám, akorát mi nedošlo, že je z Přátel ze zeleného údolí.
    Děkuji za komentář a že jsi se zamyslel se mnou.

    OdpovědětVymazat
  6. Mirijam, to je skvělé, uděluji velkou pochvalu. KDYBY má velkou moc, ale na to se opravdu nehraje.

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Děkuji. Já mám kdyby zafixováno většinou se špatnými událostmi. KDYBYCH věděla, tak bych ... ale pozdě bycha honit. Ale od jisté doby si KDYBY nepřipouštím. Co dělám, dobře dělám, s nejlepším vědomím a svědomím - s trochou nadsázky ovšem.

    OdpovědětVymazat
  8. pribehynaivniblondyny26. června 2019 v 9:48

    Kdybys tu nepsala, smutno by mi bylo😉

    OdpovědětVymazat
  9. ten nápad s poskládáním textů z písní je skvlěý!

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Děkuji. A já už chtěla volat, kde jsi? 😀😋😺

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: Napadly mně ještě další, ale to by byl dlouhý seznam. Poznalas úryvek z Mrazika? Děkuji za komentář. 🙂

    OdpovědětVymazat
  12. Kdybych tam moch, tak jako vy, jezdit ve zlatém kočáře, nedělal bych cestáře.
    Dneska off šem honorace jezdí v mercedesech. černejch.

    OdpovědětVymazat
  13. [13]: Dneska cestáři silnice nestloukají,
    pracovníci silniční správy se holedbají,
    jak úspěšně se nové cesty staví,
    ale ty uzavírky našinec praví.Zlatý kočár, mercedes, trabant, nebo alfa romeo s nízkým spojlerem si přijdou na své. Lepší chodit pěšky. Nebo jezdit sockou.

    OdpovědětVymazat
  14. [14]:
    Jenom aby se tu za chvíli nejezdilo na velbloudech.
    Lhostejno jestli na dvouhrbých nebo jednohrbých.

    OdpovědětVymazat
  15. [15]: Velbloudi by neměli pohon v rezervoáru. Voda došla, nezaprší a nezaprší ...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...