Jednoduché komunikační pravidlo k záchraně manželství

Jednoduché komunikační pravidlo může zachránit vaše manželství. Naučte se spojit a naslouchat.

Fejetonistka Ellen Goodmanová kdysi citovala přítele, který dal její dceři nádhernou radu:

"Mluv, mluv, mluv!" říkávala její matka. Vylepšil jsem to radou a vznesl jsem: "Poslouchej své nápady a čas od času přidávej poznámky pod čarou."

Všechny způsoby mluvení však nejsou rovnocenné. Jednou z výzev v manželství jsou autentická tvrzení v "já" formě, která vyjadřují naše přesvědčení a pocity bez posuzování či útoku na vašeho partnera. To může být dost snadné, pokud váš partner rázně souhlasně přikývne ("Myslela jsem, že budeš dnes večer skvělý") nebo pokud se jedná o neutrální záležitost ("Vím, že se ti líbí vanilka, ale dávám přednost čokoládě"). Ale když se zabýváte defenzivním partnerem nebo záležitostí, která vzbuzuje emoce, nic není jednoduché ani snadné.

Tvrzení v JÁ formě při obtížné konverzaci však může vyústit v explozi nebo až k všestrannému boji. Prohlášení "JÁ" začíná slovy "Myslím…" "Cítím…" "Obávám se…" "Chci…" Zkoušejte tento způsob prohlášení.

A co je nejdůležitější, nezapomeňte, že pravdivé prohlášení v "já" formě, první osobě:

• se jenom lehce zdůrazňuje
• neposuzuje a neobviňuje
• neznamená, že druhá osoba je zodpovědná za vaše pocity nebo reakce
• je jen o vás, nikoliv o vašem partnerovi.

Každé "ty" ("ty" vládneš, řídíš!") Může být změněno na "JÁ". ("Musím zde učinit vlastní rozhodnutí"). Mějte však na paměti, že změna gramatické struktury vašich vět je jen částí výzvy. Musíte také dostat správnou intonaci do vašeho hlasu. Intenzivní, reaktivní tón "vrátí" i ty pečlivě zkonstruované "JÁ" tvrzení "a může narazit na obviňování. Zdržte se jakékoliv komunikace, dokud vyjadřování v první osobě nebude útočné.

Upozornění: Pozor na pseudojazyk "JÁ"! (Pseudojazyk "JÁ" - zdá se, že mluvím v první osobě, ale není tomu tak)

Můžeme si myslet, že mluvíme v jazyce "JÁ", když před větou používáme "myslím" nebo "cítím", ale to neznamená, že tomu tak skutečně je. Někdy je snadné odhalit pseudoprohlášení v JÁ formě - první osobě, ("Myslím, že máš narcistickou poruchu osobnosti"), která posuzuje nebo diagnostikuje druhou osobu.

V mnoha případech však může být rozdíl mezi pravdivým "JÁ" tvrzením a pseudo "JÁ" tvrzením jemný. Můj přítel vypráví tento příběh o své ženě Jill. Je to dobrý příklad jeho manželky, která učinila prohlášení v první osobě, které bylo opravdu "tvým" prohlášením, převlečeného do "mého" oblečení.

Můj přítel píše: V mojí domácí kanceláři byl v poslední době nepořádek a Jill, která sdílí tento prostor, je mnohem energičtější a pořádkumilovnější osoba než já. Po pohledu na hromady papírů všude na mém stole a podlaze mi řekla:

"Když vstoupím do této místnosti, mám pocit, že se naše domácnost úplně rozpadá."

Úplně se rozpadá! Naše domácnost? Jsem její pracovitý věrný partner 14 let, a protože kancelář je z poloviny zavalena nepořádkem, tak jí připadá naše domácnost jako všechno, co se kolem ní rozpadá? A přesto, když jsem řekl: "To je velmi tvrdé prohlášení," prostě odpověděla:" No, je to, jak to cítím. "

Jak na to mohu odpovědět?

Je nepravděpodobné, že by partner měl prostor na to, aby zvážil své chování, ještě méně je pravděpodobné, že se bude za to omlouvat, zvláště pokud se domnívá, že by položil hlavu na špalek, uzavřel prostor veškeré komunikaci a převzal odpovědnost nejen za své chování, ale také za vaše neštěstí.

Pamatujte si toto: Prohlášení v první osobě - JÁ formě - by mělo sloužit k objasnění naší pozice, ne jako trojský kůň pro pašování soudů a obvinění.

Harriet Lerner, Ph.D., je autorkou mnoha knih, včetně New York Times bestselleru, Tanec hněvu a Proč se nebudete omlouvat: Léčení velkých zrad a každodenních zranění.

Zdroj:

https://www.psychologytoday.com/intl/blog/the-dance-connection/201905/simple-communication-rule-can-rescue-your-marriage

Překlad: Mirijam