Přeskočit na hlavní obsah

MOBIL A TAJEMNÝ LES

Ó, mobile drahý,
marné všechny snahy,
z WC ozývá se volání,
ejhle, mobil vyzvání.

Nakloním se v záchod tůni
a ucítím libou vůni.
Ponořím se v okamžení
a už mne tuhle není.

Neposkytnu data krysám,
k záchodu se pořád lísám.
Padesátkrát modlitbičku,
potápěč jsem na chviličku.

Už ho třímám a pospíchám
k tajemnému lesu.
Hrdá jsem na sebe a
jako páv se nesu.

Možná mi blonďaté víly závidí
a moje utrpení, oběť nevidí.
Zbloudím v tajemném lese rád,
s mobilem v ruce budu tancovat.

S kocourem, blondýnkou, padesátkou
a zachráněným čínským šmejdem,
Na blogu či v tajemném lese
se všichni sejdem.

Mobil mi říká, Mirijam,
takhle o mně mluvit,
to si teda piš,
příště ponořím se níž.

Jsem tvůj anděl strážný,
však mě znáš,
až do celého světa,
se se mnou dovoláš.

Komentáře

  1. pribehynaivniblondyny9. dubna 2019 v 2:17

    Paráda! Vítej v klubu😀😉

    OdpovědětVymazat
  2. Jste na mne moc rychlí. Díky za komentář.

    OdpovědětVymazat
  3. Miroslav Skopal9. dubna 2019 v 12:29

    Tak to jsem nečekal. Miluju překvapení... Za chvíli nám ten les bude malý. Jednou jsem si koupil mobil zn. Samsung a brácha se mi vysmál, že mobily Samsung vozí severokorejci na pole, aby se s nimi dorozuměli, když okopávají brambory... Tak mě tak napadlo, jestli ten mobil není náhodou Samsung ?

    OdpovědětVymazat
  4. Miroslav Skopal9. dubna 2019 v 12:30

    Zapomněl jsem to nejdůležitější... Perfektně napsané... Vítej v klubu Mirijam.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za komentář. Ten mobil byl slídil (anděl strážný) Huawei.

    OdpovědětVymazat
  6. [6]: Ta [7]: patří také Tobě. Úplně jsi mne rozhodil.

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Huawei je dobrá značka, sám ho mám...

    OdpovědětVymazat
  8. [9]: To byli ti Severokorejci, ne já...

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: Hlídač jako hlídač. Když je takový zprofanovaný ...

    OdpovědětVymazat
  10. [11]: Severokorejci jsou tiší i s mobilem, ale tebe je všude plno.

    OdpovědětVymazat
  11. [12]: To se ti zdá, já tu chodím a místo hub sbírám inspiraci... :)

    OdpovědětVymazat
  12. Souhlas. Někdy je to hozená rukavice a člověk chytne můzu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...