Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety.
Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně.
„Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drobné potíže v práci, ale to se srovná. Máte dobrý kořínek a jste člověk pro práci v týmu. Čeká vás skvělá budoucnost. Ať se vám daří.“ Otočila se a odcházela. Nechtěla jsem za ní řvát jak na lesy. Dýchej, počítej do deseti, dýchej zhluboka, říkala jsem si. Nevěřícně jsem zakroutila hlavou. Jak jsem stará, tak jsem hloupá. A odcházela jsem domů o 200,- Kč chudší. Ani jsem se doma nepochlubila, jak mi bylo trapně.
Není dobré na ulici vytahovat peněženku a dávat peníze těm, co o ně žádají nebo žebrají. Často se stává, že tito lidé vám peněženku ukradnou. Pokud nemáte volné peníze v kapse, raději nedávejte nic. Stejně většina lidí dnes platí kartou a hotovost u sebe nemá.
S bezdomovci je potíž. Pokud dostanou peníze, tak je většinou propijí. Lepší je jim poskytnout jídlo, oblečení, deku na zimu. Existují Armáda spásy, azylové domy a další charitativní organizace, které poskytují pomoc v nouzi.
Stalo se mi v r. 1969 na služební cestě do Ostravy. Šla jsem přes náměstí A zastavila mě starší snědá žena. Paní, mozu vám věštit z ruky? Jen za 10 Kčs. Nastavila jsem ruku, sevřela v pěst a pobaveně čekala. Budete mít 3 děti řekla... Mám 2. Tak ještě jedno bude. No a vro e 19(0 se nám narodil syn 4.
OdpovědětVymazatPardon 1980 3. syn. Dala jsem ji těch 10 a pustila to z hlavy.
VymazatKdyby se mne neptala na cestu k nejbližší nemocnici, tak bych ji ignorovala. Snědá nebyla. Ale je to zkušenost.
VymazatLydie
OdpovědětVymazatTak vědma mě žádná nekontaktovala. Ale těch žebrajících bylo dost.
Jeden říkal, že má strašný hlad - ta jsem mu dala svačinu - tak nevím, zda ji snědl či hodil do nejbližšího odpadkového koše.
Kdysi jsem jela večer ze služby a na nádraží - takový chlapec -asi 15 letý mě říkal, že na jízdenku má jen 13 korun, ale ona stojí 30. Tak říkám pojď, jdeme k pokladně - pokladní nám dala požadovanou jízdenku - on dal 13 a já doplatila zbytek - říkám pokladní, ať mu ji nebere zpět, ona viděla, že jsem v uniformě, tak říkala , že jsem mu určitě naletěla - říkám nevadí - co když byl opravdu v nouzi, když jen blafoval, tak přišel o 13 korun.
Pak mi ještě říkal, že má hlad - dala jsem mu zbylou svačinu, tak se do toho hladově zakousl. Možná byl opravdu v nouzi.
To jsi vymyslela moudře.
VymazatTak od takových lidí prchám☺
OdpovědětVymazatPokud chtějí peníze, tak se s nimi vůbec nebavím. Dělám, že je nevidím.
VymazatJá občas dávám jednomu invalidovi (beznohému na vozíku) tu a tam drobné, ale on spíš touží po tom si popovídat, bezdomovec to není. Jednou nestál na svém obvyklém místě, ale byl na okraji chodníku do silnice. Chci mu dát obligátní dvacku, ale on odmítl, řka, že dneska nepracuje, neb ho jeden kamarád bere na výlet. Tak jsem odvětil, že tedy obolos dám konkurenci a ukázal jsem na opodál žebrajícího slepce. A dostalo se mi odpovědi: "Tomu nic nedávejte, on vidí".
OdpovědětVymazatPřed rómskými vědmami prchám.
Ale o věštění znám jeden starý vtip:
Přijde si muž k vědmě vyložit budoucnost. Ta ho chytne za ruku, přejede mu po dlani a zbledne:
"Máte hrozný osud, budete zabit, rozřezán a sněden."
A muž odvětí: "Počtejte chvíli, sundám si ty rukavice z vepřovice.
Taky tu máme takové žebrající na čáře. Jak jim padne, narovná si nohy, najednou má obě a odkvačí pryč. Ani pes mu nestačí.
VymazatNebezpečné je to v zahraničí, takových chmatáků je obzvlášť velké množství v Egyptě, ti se obslouží i bez věštění..
OdpovědětVymazatV zahraničí jich je také dost. Ale jsou i tací, kteří předvedou nějakou pantominu, zahrají na hudební nástroj nebo zazpívají. To je ale jiná kategorie.
VymazatJo, tak u nemocnice jsem na podobnou snědší "vědmu" taky natrefila.
OdpovědětVymazatJinak v dnešní době už pokrokoví "žebráci" prý používají platby přes QR kód, aby člověk nemusel lovit drobné z peněženky :-)
Ti jsou mi tedy pěkně vykutálení. 😂
VymazatJo, ze mně jednou v Paříži taky tak vymámila ženská prachy, protože mi naprosto nečekaně vpadla do momentu, kdy jsem se snažila zorientovat, nebyla jsem schopná toho moc vnímat a vůbec mi to na těch pár vteřin nemyslelo. Ale co mě otravně pobavilo bylo tady v ČR, když jsem se před lety snažila zbavit borce od Krišňáků, že nemám hotovost, a on vytáhl platební terminál :D Nic nedostal, ale rozhodně na něj jen tak nezapomenu :D
OdpovědětVymazatTi jdou s dobou. Nechápu, jak mohou podnikat něco takového jako mámit z lidí prachy. No, vypečenců je dost. 😍
Vymazat