Přeskočit na hlavní obsah

ČERTOVY SKÁLY

A pokračovali jsme toho nedělního dne ve druhé polovině srpna tohoto roku na Čertovy skály.

Čertovy skály v obci Lidečko, okres Vsetín jsou zákonem chráněné jako Přírodní památka. Na skalách je možno provozovat horolezeckou činnost.

Pověst říká, že čert slíbil, aby získal dívku Rozinu za nevěstu, „… spěš než ráno kohút zakokrhá, obrátit tok říčky Senica …, aby tekla hore Lidečkem.“ Čerti jako kupci skoupili večer všechny kohouty ze vsi, jen jedna chudá, ale o to chytřejší babička kohouta neprodala a schovala ho pod necky. „A sotva slunko zašlo za hory, vyrojil se krdél čertů a ti s velikým ponáhláním ložili kameně na sebě v mohutnú hrázu, která měla obrátiť tok potoka. Už nésl za pustého chechotu sám Satan poslední kameň, když sa z babiččiny chalúpky ozvalo kokrhání kohúta. Čertisko zařvalo, pleštilo šutřiskem do potoka a všichni rohatí sa za strašného klení a smradu ztratili.“ A tak chudobná babička zachránila Rozinu, která jistě pak už zůstala na ocet, když si ani čerta nezískala.



Pohled na obec Lidečko seshora.

Lidečko je obec, nacházející se v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, 16 km jižně od Vsetína. Žije zde přibližně 1 800 obyvatel.  Obec Lidečko leží v údolí říčky Senice. Její tok tvoří rozhraní dvou pahorkatin. Levobřeží Senice omývá konec Vizovických vrchů a druhý břeh patří k pohoří Javorníků. Vizovické vrchy končí kótou Vrchkopec 699 m.n.m., na jehož úpatí leží známý přírodní výtvor Čertovy skály.


Zatímco jsme se plahočili cestou, necestou, byli i tací, kteří za použití ferratů a horolezecké techniky se dostali nahoru s větší elegancí. My, co raději máme rádi pevnou půdu pod nohama, jsme to vzali po svých po přístupnějších cestách.

Začínalo se schylovat k dešti, tak jsme raději rázným krokem vyrazili směrem k autu a vrátili se domů.
   

Komentáře

  1. Dnes by stačilo, kdyby zakokrhal moderátor Kohout z rádia Beat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kohout na vesnici není vzácný. Stejně jako moderátor Kohout z rádia Beat. Připomíná mi to Brémské muzikanty, jak zvířátka šla do světa a v zoufalé chvíli kohout křičel: Bijte je! A všichni se lekli a utekli.

      Vymazat
  2. Rád se na lezení koukám, ale jinak mám sám radši pevnou půdu pod nohama :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se lezení po řetězech také moc nezamlouvá, ale když je terén schůdný, proč ne.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...