Přeskočit na hlavní obsah

ČERTOVY SKÁLY

A pokračovali jsme toho nedělního dne ve druhé polovině srpna tohoto roku na Čertovy skály.

Čertovy skály v obci Lidečko, okres Vsetín jsou zákonem chráněné jako Přírodní památka. Na skalách je možno provozovat horolezeckou činnost.

Pověst říká, že čert slíbil, aby získal dívku Rozinu za nevěstu, „… spěš než ráno kohút zakokrhá, obrátit tok říčky Senica …, aby tekla hore Lidečkem.“ Čerti jako kupci skoupili večer všechny kohouty ze vsi, jen jedna chudá, ale o to chytřejší babička kohouta neprodala a schovala ho pod necky. „A sotva slunko zašlo za hory, vyrojil se krdél čertů a ti s velikým ponáhláním ložili kameně na sebě v mohutnú hrázu, která měla obrátiť tok potoka. Už nésl za pustého chechotu sám Satan poslední kameň, když sa z babiččiny chalúpky ozvalo kokrhání kohúta. Čertisko zařvalo, pleštilo šutřiskem do potoka a všichni rohatí sa za strašného klení a smradu ztratili.“ A tak chudobná babička zachránila Rozinu, která jistě pak už zůstala na ocet, když si ani čerta nezískala.



Pohled na obec Lidečko seshora.

Lidečko je obec, nacházející se v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, 16 km jižně od Vsetína. Žije zde přibližně 1 800 obyvatel.  Obec Lidečko leží v údolí říčky Senice. Její tok tvoří rozhraní dvou pahorkatin. Levobřeží Senice omývá konec Vizovických vrchů a druhý břeh patří k pohoří Javorníků. Vizovické vrchy končí kótou Vrchkopec 699 m.n.m., na jehož úpatí leží známý přírodní výtvor Čertovy skály.


Zatímco jsme se plahočili cestou, necestou, byli i tací, kteří za použití ferratů a horolezecké techniky se dostali nahoru s větší elegancí. My, co raději máme rádi pevnou půdu pod nohama, jsme to vzali po svých po přístupnějších cestách.

Začínalo se schylovat k dešti, tak jsme raději rázným krokem vyrazili směrem k autu a vrátili se domů.
   

Komentáře

  1. Dnes by stačilo, kdyby zakokrhal moderátor Kohout z rádia Beat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kohout na vesnici není vzácný. Stejně jako moderátor Kohout z rádia Beat. Připomíná mi to Brémské muzikanty, jak zvířátka šla do světa a v zoufalé chvíli kohout křičel: Bijte je! A všichni se lekli a utekli.

      Vymazat
  2. Rád se na lezení koukám, ale jinak mám sám radši pevnou půdu pod nohama :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se lezení po řetězech také moc nezamlouvá, ale když je terén schůdný, proč ne.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

ROZHLEDNA CHOCHOLÍK

  Tuhle v neděli jsme se rozhodli, že se projdeme přírodou. Zvolili jsme si kopec Chocholík v blízkosti Drnovic s rozhlednou. Podle předpovědi mělo být hezké počasí. Rozhledna se nachází v nadmořské výšce 366,5 m. n. m. Měří 26 metrů a má 144 schodů. Je vyrobena z oceli. Stojí na místě původní dřevěné stavby z dřevěných kulánů, která vzala za své. V roce 2010 na nejvyšším místě kopce Chocholík byla započata výstavba současné trojúhelníkové věže, ze které je možno pozorovat jak nejbližší okolí, tak i vrcholky Beskyd. Kopec Chocholík je okrajovou součástí Drahanské vrchoviny, jejíž panoramata jsou pozorovatelná všemi světovými stranami. Při pohledu na jihozápad lze spatřit Pálavu, na jihu Ždánický les a jihovýchodně Chřiby. Dominantní pohled však poskytuje východ, kde jsou Hostýnské vrchy. Při dobrých podmínkách je možno vidět pouhým okem i baziliku na Svatém Hostýnu. Někdy se na severovýchodě objeví pohoří Beskyd. Místní tvrdí, že z kopce Chocholík lze prý spatřit i vrcholky rakouských

POVELIKONOČNÍ

Tak už se mně nějak nechce sledovat každý večer v 19,00 hodin sedmilháře, jak říkám Televizním novinám kdekoliv, nejen na ČT 1. Hlásím: „Po velikonocích bude klid. Nic zvláštního se dít nebude.“ Zapnu zprávy a aby člověk neměl dojem, že se nic neděje, hlasatelé oznamují odchod ministra zdravotnictví. Na mysli mi vytane přísloví: Dva se perou, třetí se směje. V upravené podobě: Dva se smějí (premiér a prezident) a třetí se má dobře (Covid). Jen hostitelé neví, zda se mají smát nebo plakat. Hlavně ZDRAVÍ!!!  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro