Přeskočit na hlavní obsah

ČERTOVY SKÁLY

A pokračovali jsme toho nedělního dne ve druhé polovině srpna tohoto roku na Čertovy skály.

Čertovy skály v obci Lidečko, okres Vsetín jsou zákonem chráněné jako Přírodní památka. Na skalách je možno provozovat horolezeckou činnost.

Pověst říká, že čert slíbil, aby získal dívku Rozinu za nevěstu, „… spěš než ráno kohút zakokrhá, obrátit tok říčky Senica …, aby tekla hore Lidečkem.“ Čerti jako kupci skoupili večer všechny kohouty ze vsi, jen jedna chudá, ale o to chytřejší babička kohouta neprodala a schovala ho pod necky. „A sotva slunko zašlo za hory, vyrojil se krdél čertů a ti s velikým ponáhláním ložili kameně na sebě v mohutnú hrázu, která měla obrátiť tok potoka. Už nésl za pustého chechotu sám Satan poslední kameň, když sa z babiččiny chalúpky ozvalo kokrhání kohúta. Čertisko zařvalo, pleštilo šutřiskem do potoka a všichni rohatí sa za strašného klení a smradu ztratili.“ A tak chudobná babička zachránila Rozinu, která jistě pak už zůstala na ocet, když si ani čerta nezískala.



Pohled na obec Lidečko seshora.

Lidečko je obec, nacházející se v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, 16 km jižně od Vsetína. Žije zde přibližně 1 800 obyvatel.  Obec Lidečko leží v údolí říčky Senice. Její tok tvoří rozhraní dvou pahorkatin. Levobřeží Senice omývá konec Vizovických vrchů a druhý břeh patří k pohoří Javorníků. Vizovické vrchy končí kótou Vrchkopec 699 m.n.m., na jehož úpatí leží známý přírodní výtvor Čertovy skály.


Zatímco jsme se plahočili cestou, necestou, byli i tací, kteří za použití ferratů a horolezecké techniky se dostali nahoru s větší elegancí. My, co raději máme rádi pevnou půdu pod nohama, jsme to vzali po svých po přístupnějších cestách.

Začínalo se schylovat k dešti, tak jsme raději rázným krokem vyrazili směrem k autu a vrátili se domů.
   

Komentáře

  1. Dnes by stačilo, kdyby zakokrhal moderátor Kohout z rádia Beat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kohout na vesnici není vzácný. Stejně jako moderátor Kohout z rádia Beat. Připomíná mi to Brémské muzikanty, jak zvířátka šla do světa a v zoufalé chvíli kohout křičel: Bijte je! A všichni se lekli a utekli.

      Vymazat
  2. Rád se na lezení koukám, ale jinak mám sám radši pevnou půdu pod nohama :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se lezení po řetězech také moc nezamlouvá, ale když je terén schůdný, proč ne.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

OČNÍ ZÁŠKUBY

Když se oko zblázní Přichází to docela náhle a trvá většinou několik minut: oční škubnutí. Ačkoliv je to jen nepatrný pohyb, může dost znervóznit. Uvádíme přehled příčin a příznaků - a vysvětlíme, jak se záškubům oka vyhnout. Foto: Susann Städter/photocase.de Náhle se víčko začne chvět. Co za tím vězí a co se s tím dá dělat? Že se naše oči na pár sekund zdánlivě jakoby samy od sebe nakrátko zavřou a zase otevřou, víme. Zavření a otevření oka, mrkání, zajišťuje stabilní slzný film a my jsme na to tak zvyklí, že ho někdy vědomě nevnímáme. Oční víčko však někdy rychle a nekontrolovatelně kmitá a škubá, což může vést k nejistotě. Záškuby očí: Varovný signál těla Napřed dobrou zprávu: I když výsledky vyhledávání na Googlu naznačují něco jiného - u většiny lidí za záškuby nejsou žádné nádory nebo nevyléčitelná nervová onemocnění, ale neškodné příčiny. Otravné škubání je však signálem našeho těla, že je něco špatně. A naslouchat vlastnímu tělu se vždy vyplatí. Příčin, proč oko má záškuby, je

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn