Přeskočit na hlavní obsah

ODCHOD ZIMY A NESMĚLÝ PŘÍCHOD JARA 2021

 10. ledna 2021 se náš tahač Ori radoval ze sněhu.

13. března jsme se začali těšit na jaro ...

... i vodáci si udělali na Svratce první plavby.


Šli jsme prozkoumat, zda by se přece jenom dalo navázat na naši oblíbenou cyklotrasu, která je přerušena výstavbou čtyřproudové silnice na Žabovřeské v Brně. 

 

Zjistili jsme, že na naši oblíbenou trasu do Údolí oddechu bude možno využít most, který překlene čtyřproudou silnici.


Realizace projektu probíhá za plného provozu a má být dokončena v roce 2023. Dnes zde řidiči přejíždí ze čtyř pruhů do dvou. Silnice kolem Svratky se rozšíří a tramvaj se ponoří do tunelu pod Wilsonovým lesem. Poslední fotografii plánovaného dokončeného projektu jsem přejala z publikace Kam kráčíš Brno. Ostatní fotografie jsou foceny mobilem.


Tak jsme se těšili, že už v brzké době vytáhneme kola a den před příchodem jara se mi z okna naskytl takovýto obrázek. Návrat zimy.


Nicméně věřím, že příští týden už opravdu schováme zimní boty a bundy a začneme si užívat jara. 


Mirijam


Komentáře

  1. Snad to už brzy vypukne.
    Aby nám sluníčko dodalo vitamínu D.

    OdpovědětVymazat
  2. Sněženky a krokusy už pukly,
    tak i to jaro snad vypukne.
    A covid, snad konečně zpět cukne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. První jarní kytičku jsem dostala od neznámé holčičky, když jsem čekala až mi padne zelená. Podle mého přesvědčení a názoru, pokud to v létě nepohnojíme, bychom covid na podzim už mohli vnímat jako okrajovou záležitost. 😊

      Vymazat
  3. Já čekám na rekonstrukci silnice od 2008, kdy se na zastupitelstvu probírali připomínky. A pořád nic, tedy... děr přibývá😡

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No ono než se ledy pohnou, tak to někdy trvá. A do toho mnohdy ti aktivisté...

      Vymazat
    2. Aktivisté působící pasivitu🙃

      Vymazat
  4. U té Žabovřeské ulice mně nebylo jasné, jak chtěli řešit posun dráhy tramvaje, když je tam skála, informace o tunelu je velmi zajímavá.
    Údolím oddechu jsme nedávno procházeli na vycházce z Kohoutovic do Bystrce a došli jsme až na zastávku pod benzínovou pumpou. Na most jsem také zvědavý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skálu odsekávají a zabezpečují řetězi. Tunel se plánuje na úkor zahrádek a odklonu cyklistické stezky.

      Vymazat
  5. Tedy ne, že by jaro přicházelo zvlášť ochotně. Spíš trochu z donucení, asi jako když se jde v pondělí ráno do práce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda. I na home office se člověk musí nutit. 😀

      Vymazat
  6. Bylo by super, kdyby s příchodem jara odešla ta "mrcha", jak se jí tady hodně říká.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už je to na spadnutí. Jen aby s příchodem jara bylo období dešťů a jarního tání krátké. A pak už jen slunce.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...