Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček. Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě. Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích. Obr. 1: V porodnici Obr. 2: Po třech dnech doma Obr. 3 Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“ Obr. 5: A po měsíci už si hraje Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána. Obr. 7: Kuřátko Mějte se hezky.
Já se jen bojím, abych neztratil hezké vzpomínky.
OdpovědětVymazatTo je jako ztratit sám sebe.
VymazatInu, nelze než souhlasit. Ale říkejte to někomu!
OdpovědětVymazatKdyž ztratíš víru a naději, rezignuješ na život, to je konec. Jako kdyby jsi nebyl.
VymazatTo je moc pěkný citát, ale bohužel dnes jsou ty hodnoty nastavené často úplně jinak...
OdpovědětVymazatNevím?! Kariéra, peníze a zase jenom peníze?
VymazatPromarněné příležitosti sice mohou mrzet a pozdě bycha honit, ale zase se objeví něco jiného, mám pocit, že tím se vše vyváží a možná je to nakonec i lepší.
OdpovědětVymazatPokud nechytneš příležitost v přítomném okamžiku, stává se minulostí. A objeví se další příležitosti.
VymazatZle jen dodat: Amen!
OdpovědětVymazatKaždý má své nálezy a ztráty. Důležité je jít dál.
OdpovědětVymazat