Přeskočit na hlavní obsah

ROZLOUČENÍ S BLOGEM



„Tak nám zabili Ferdinanda,“ řekla posluhovačka Švejkovi, který když před léty opustil vojenskou službu, byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba.
„Tak nám odstřelili blog,“ ozval se znovu Švejk.
„To máme pěkné léto,“ navázala Mirijam na vážný rozhovor.
„Stojí to všechno za hovno,“ odvětil posté prý um, který si říkal Stuprum.
„To nám to na blogu pěkně vyvedli,“ se slabou nadějí v hlase se ozvala Pade.
„Na jakém? Kde? Na blogu.cz? Tam se perou už dlouho každý den s technickými problémy,“ doplnil kulaťoučký Pablo. „To ví celá Praha.“

„Zařízli ho jako kuře, pane hostinský. Odstřelili ho. Co tomu říkáte?“ pokračoval v rozhovoru Pablo a nalil si novou sklenku vína. „Já vím, proč mám raději kocůry,“ pomyslel si smutně.

„Já se do takových věcí nepletu, s tím ať mi každý políbí pr…l,“ odpověděl ještě slušně Stuprum, zapaluje si dýmku. „Dneska se do toho míchat, to by mohlo každému člověkovi zlomit vaz. A nějaká blogerská politika, to pro nás nic není, z toho kouká jenom Pankrác.“

„Tady ještě před měsícem byly články,“ ozvala se po chvíli Mirijam, „právě tam, kde teď visí prázdné zrcadlo.“

„Jó, to mají pravdu,“ odpověděla Dorka, „visely tam články a sraly na něj mouchy, tak jsme blog definitivně ukryli.“

„To muselo být hodně ošklivý, pane hostinský,“ přidala se bábinka Ježurka.
„Na blogu dnes mají smutek.“

Akimovy oči zasvítily nadějí: „Na blogu je deset černých praporů.“

Blondýnka s rozevlátým vlasem v rozkvetlé Zahradě přerušila ticho s úsměvem: „Tak už je na pravdě boží, dej mu pánbůh věčnou slávu. Ani se nedočkal, až bude císařem.“

„Ztráta, hrozná ztráta. To se nedá upřít,“ přidala se Axi, Fredy a spol. „On se blog tak lehce nedá nahradit,“ ukecla se Mirijam. „Co všichni ti sirotkové? Nechtěla bych být v kůži té vdovy. Má uzavřít sňatek s nějakým novým blogem? Co z toho bude mít? Co když bude zrazena podruhé?“

Mne vaše společnost a psaní baví, proto s těžkým srdcem a se slzou v oku dobrovolně nuceně odcházím na nový blog, který je ještě pořád v úpravě, ale už se začíná rýsovat:


„A budu sloužit blogspotu až do roztrhání těla.“

A na závěr si zapějme tu švejkovskou:

„Což ten mladý mnich v tom křesle
čelo v ruku pravou kloní,
dvě hořké, žhavé slzy
po bledých lících se roní …

Jak je mi teskno okolo srdce,
co těžce, bolně zdvíhá ňadra má,
když tiše sedím, do dálky hledím,
tam, tam do dálky touha má …

Pokud jste rádi chodili na mé stránky, naleznete mne nově na adrese: https://novepsaniozivote.blogspot.com/. Nezmínila-li jsem nějakou příznivou duši v mém článku, odpusťte mi. Bylo mi s vámi dobře.

 

Obr.: vltava.rozhlas.cz


Komentáře

  1. Však ono se zase všechno rozjede. Pravda, trochu jinak, ale co by to bylo za život, kdyby všechno jelo pořád ve stejných kolejích. Maličko to bude možná házet na výhybkách, ale jakmile se dostaneme z nádraží, pojede to zase jako po másle. Jen už nebudeme mít pojítko negativních zážitků, ty fungují často líp než ty pozitivní :-).

    OdpovědětVymazat
  2. Slušnost je rozloučit se a dát novou adresu na pokračování tvého psaní. Děkuji za adresu, ráda budu na tvůj blog zase chodit. Za nějaký den se tam asi setkáme, když náš Blog.cz vyhlásil sám na sebe bankrot. A tolik slibovali, že pojede dál....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je mi to líto. Já si moc neumím nastavit nové stránky a na starém blogu se mi líbilo. Byli jsme taková pěkná komunita. 😊

      Vymazat
  3. Opět jedno veselé rozloučení se starým blogem. Satira vždy pomohla a my se zase sejdeme.Postupně se hezky pomaloučku najdeme a budeme psát až do zblbnutí. Pardon, dokud nám to hlavička a ručičky dovolí..♥ Už tě mám v oblíbených a snad stihnu všechny návštěvy.♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda. Zasloužíme si trochu zábavy, ne? 😉 Dokud bude sloužit zdraví. Nic nám nebrání zlepšit si náladu. Děkuji. 💖

      Vymazat
  4. Trochu mi vytahuje oči z důlků to zelenkavé pozadí, ale jinak to tu máš pěkné.
    Díky za návod, jak na smajlíky 🧐
    Ale udělat si tu anketu, tu bude asi potíž.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Barvy ještě uvidíme. Připadají mi poněkud mdlé. Anketu jsem ještě nezkoušela. Zatím zálohuji - při záloze se mi objevila chyba, tak řeším s Hankou. Ručně je to hodně pracné.

      Vymazat
    2. Mně se záloha zdařila. I přetažení na WordPress. Ale tam se mi nelíbí. Tak začínám z čisté vody na blogspotu. Ono, ruku na srdce, staré články nikdo číst nebude.
      Takže občas mohu znovu zveřejnit nějakou starou poklesslost jako retrovzpomínku.

      Vymazat
    3. Záloha je spíše nostalgie pro mne. Navíc je to přehlednější, doplněno o obrázky k tématu. Záloha, kterou mám, jsou hala bala soubory ve wordu, později už jsem uváděla odkazy na obrázky.
      A můžeme si chodit do starých článků pro inspiraci.
      Zpětně staré příspěvky nikdo číst nebude. Stejně jako příspěvky, které mají více než 3 stránky. Proto je uvádím na pokračování a maximálně ve třech částech.

      Vymazat
  5. Po blogu se mi bude stýskat, ale tady na blogspotu se mi zatím docela líbí a celkem lituji, že jsem se nepřestěhovala už dřív :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blog je bohužel uzavřená kapitola. Začínám se zabydlovat, jen velikost písma, řádkování a odstavce mne neposlouchají, jak bych chtěla. 😊

      Vymazat
  6. Dnes je pohřeb, ale jako Fénix už jsme z popela povstali a blogujeme vesele dál :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak, tak. Ostych z nového prostředí jsme již překonali. Ale jsme tu. Jako správní vlastenci se nedáme. Jsme nezdolní. 😀

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

OČNÍ ZÁŠKUBY

Když se oko zblázní Přichází to docela náhle a trvá většinou několik minut: oční škubnutí. Ačkoliv je to jen nepatrný pohyb, může dost znervóznit. Uvádíme přehled příčin a příznaků - a vysvětlíme, jak se záškubům oka vyhnout. Foto: Susann Städter/photocase.de Náhle se víčko začne chvět. Co za tím vězí a co se s tím dá dělat? Že se naše oči na pár sekund zdánlivě jakoby samy od sebe nakrátko zavřou a zase otevřou, víme. Zavření a otevření oka, mrkání, zajišťuje stabilní slzný film a my jsme na to tak zvyklí, že ho někdy vědomě nevnímáme. Oční víčko však někdy rychle a nekontrolovatelně kmitá a škubá, což může vést k nejistotě. Záškuby očí: Varovný signál těla Napřed dobrou zprávu: I když výsledky vyhledávání na Googlu naznačují něco jiného - u většiny lidí za záškuby nejsou žádné nádory nebo nevyléčitelná nervová onemocnění, ale neškodné příčiny. Otravné škubání je však signálem našeho těla, že je něco špatně. A naslouchat vlastnímu tělu se vždy vyplatí. Příčin, proč oko má záškuby, je

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn