Přeskočit na hlavní obsah

PO SETMĚNÍ

28. června 2020 v 10:09 | Mirijam


Po setmění
se den za noc mění.
Rozličné věci se dějí,
dívky se toužebně chvějí.



Za soumraku
obloha plná mraků.
Po noci je známo
přichází ráno.



Tma v hlavě,
píšu hravě.
Z tunelu jede vlak,
vlak do oblak.




Počet komentářů: 7
 
1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 28. června 2020 v 20:40 | Reagovat
Využiv soumraku
soukám se do vlaku
na černu se tajně vezu
až mne chytí - tedy slezu.
2 Mirijam Mirijam | Web | 29. června 2020 v 11:54 | Reagovat
[1]: Jj.
Jízda na černo
na střeše vagónu
obhlížím krajinu.
Chápeš to? To gómu.
Brněnsky chápu. :-)
3 pribehynaivniblondyny pribehynaivniblondyny | 29. června 2020 v 18:45 | Reagovat
Krásné 👍🏻😘
4 pribehynaivniblondyny pribehynaivniblondyny | 29. června 2020 v 18:45 | Reagovat
[1]: 😀😀👍🏻
5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. června 2020 v 19:40 | Reagovat
[2]: :-)
6 Mirijam Mirijam | Web | 30. června 2020 v 10:35 | Reagovat
[3]:[4]: Chtěla jsem psát, jak to bylo krásné, když člověk projížděl tunelem a všude tma. Ale teď se ve vlaku svítí. Žádná legrace. :-)
7 Mirijam Mirijam | Web | 30. června 2020 v 10:36 | Reagovat
[5]: Kde to bylo? V Obecné škole? A ještě když nákladní vlaky přepravovaly obilí ...  
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...
22 komentářů
Další informace

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  
18 komentářů
Další informace

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...
8 komentářů
Další informace