5. července 2020 v 0:09 | Mirijam
[5]:
Když myslíme na pěkné věci, myslíme správným způsobem, tak vidíme kolem
sebe pěkné věci. Občas přijde nějaký mráček, ale když ho nebudeme moc
zkoumat, zase odpluje.
Obloha
je plná hvězd. Čekáme, že nám bude padat hvězda. Přináší štěstí.
Nejspíš je někdo drží na provázku. Nikdy jsem necítila skutečnou hvězdu
na své dlani. Nestojím každý den pod tmavou oblohou a neukazuji na
jednotlivé hvězdy, nehledám každý den souhvězdí.
Když
jsem byla malá, promítali jsme doma na diaprojektoru film. Nevím
přesně, jak se jmenoval. Nějak jako Děvčátko a hvězdy. Chudé děvčátko
nemělo nic, bylo absolutně chudé. Jedné zimy vyšla ven jen v zástěrce,
bez kabátu. Smutně pozvedlo oči k nebi, které bylo poseto hvězdami. "Kéž
bych měla aspoň jednu hvězdičku," pomyslela si. Nebesa se protrhla,
hvězdy se rozzářily a začaly padat z nebe. Děvčátko s údivem a úsměvem
na tváři pozvedlo svou zástěrku a všechny hvězdičky pochytalo. Bylo
šťastné.
Hvězdy, měsíc, slunce, vesmír, voda, oheň, vítr, země, rozkvetlé louky, lesy mě fascinují.
Nejvíce
si to uvědomuji, když chodím na ohňostroje. Mám možnost shlédnout
ohňostroje za sucha, kdy jsou odpalovány z věže či z hradu nebo z lodi.
Ty "vodní" mě přitahují více. V dálce vidíte pár světélek z parníku,
před vámi žbluňkání tmavé vody, je slyšet podmanivá hudba. S úderem
bubnů začne ohňostrojová paráda. Jako kdyby z nebe padaly barevné ohnivé
blesky, hvězdy, zář, která míří přímo k vám. Chvějete se úzkostí,
vybavujete si všechny krásné okamžiky vašeho života a zíráte s pusou
dokořán. Čekáte, že vás ta nádhera zavalí.
Po
půl hodině ohňostroj končí, hudba utichá. Na louce leží vypálené
rachejtle, které ještě před okamžikem vykouzlily na obloze nádherné
světelné efekty. A hvězdy toho byly svědkem. Kdo ví, třeba mi jednoho
dne nějaká hvězdička spadne do klína, tak jako chudému děvčátku. A
určitě si budu něco přát. Třeba lásku mezi lidmi, hodně lásky.
Komentáře
[1]: Ale proč? Mají to vysoko domů do nebe? Faktem je, že znovu zavěsit je neumíme. Nemáme správné háčky. 
Taky ráda věřím, že splní přání, ale přála jsem si asi před 13 lety a furt nic...
Jednou to přijde ...
Krásně jsi to Mirijam napsala 
,
ano, lásky je mezi lidmi pořád málo.. A doufat, že přijde něco pěkného,
se vyplatí, protože už jen tou vírou to dobré k sobě přitáhneme .
,
ano, lásky je mezi lidmi pořád málo.. A doufat, že přijde něco pěkného,
se vyplatí, protože už jen tou vírou to dobré k sobě přitáhneme .
Komentáře
Okomentovat