Přeskočit na hlavní obsah

ČÍNSKÁ MEDICÍNA III.

22. dubna 2020

Než přistoupím k čínskému členění typů osobnosti na "horké" a "studené" lidi, které spojuje fyzické i duševní znaky, zmínila bych se krátce o typologii osobnosti z pohledu významných psychologů.

Nejstarším členěním bylo Hippokratovo rozdělení čtyř tělesných tekutin krve, žluté žluči, černé žluči a hlenu, které představují čtyři základní živly vodu, zemi, vzduch a oheň. Tohle členění se hodně přibližuje čínským pěti prvkům: vodě, zemi, ohni, dřevu a kovu.

Později byly čtyřem tělesným tekutinám přiřazeny temperamenty osobnosti, dnes notoricky známé.

Sangvinik (krev) je emočně vyrovnaný, stabilní, veselý, společenský, někdy lehkomyslný.

Flegmatik (sliz; hlen) bývá emočně vyrovnaný. Jeví se jako lhostejný, apatický, málo co ho vyvede z míry. Vyzařuje z něho spokojenost, klid až chladnokrevnost. Tichý, bezkonfliktní.

Melancholik (černá žluč) smutný pesimista, který prožívá věčný strach. Žije si svůj introvertní uzavřený život, nespolečenský, obtížně navazuje kontakty a vztahy. Nemá rád vzrušení.

Cholerik (žluč) silně vzrušivý, agresivní, vznětlivý, netolerantní egocentrista. Těžko se ovládá, jedná impulzivně, nerozvážně. Soužití s ním je těžké.

Carl Gustav Jung přistoupil k dělení temperamentu podle toho, jak člověk vnímá okolní svět.

Introvert je uzavřený, málo komunikativní, všímavý, nechává si věci pro sebe. Je přemýšlivý, empatický.

Extrovert bývá společenský, povrchní, spontánní, komunikativní. Má smysl pro humor, rozhoduje se rychle, někdy až zbrkle. Je otevřený, ale spíše povrchní.

K typologii osobnosti podle C. G. Junga přidal Eysenck ještě další dimenze. K dimenzi extrovert/introvert přiřadil ještě stabilitu/labilitu.

Zajímavá je i typologie Ernsta Kretchmera, které byla později zpochybněna. Vycházel z tělesné stavby a temperamentu.

Pyknik se vyznačuje kulatou hlavou, kulatou postavou, mívá vyklenuté břicho. Střídá nálady, otevřený, společenský, realistický. Má sklony k maniodepresivním psychózám.

Astenik je typ člověka se sklony ke schizofrenii. Je vysoký, štíhlý, má slabé svalstvo, úzká ramena, nepřizpůsobivý.

Atletik bývá sportovně vyvinutý. Je klidný, přizpůsobivý, někdy těžkopádný. Má predispozice k epilepsii.

Číňané v duchu duálu, jinu a jangu, tepla a zimy, dne a noci apod. rozdělují i lidi na "horké" a "studené"; stejně jako potraviny.






"HORCÍ" A "STUDENÍ" LIDÉ

HORKÝ
STUDENÝ
Působí emotivně a temperamentně, agresivně, miluje pohyb
Působí chladně, je obrácený sám do sebe, nesmělý, miluje klid
Téměř mu není zima
Snadno mu začne být zima
Červený obličej, červený jazyk, tmavá moč, výrazný tělesný zápach
Bledý obličej, bledý jazyk, moč v menším množství, ale průzračná
Značná žízeň, chuť na studené nápoje, sladkosti a zmrzlinu
Většinou necítí žízeň, dává přednost horkým nápojům a čokoládě
Jí rychle a hodně, když má hlad, je podrážděný, ve stresu hubne
Jí pomalu a často málo, po jídle bývá unavený, ve stresu přibývá na váze


"HORKÉ" A "STUDENÉ" POTRAVINY

Potraviny
Druh potraviny
Studená
Rajčata, okurky, melouny, cukr, pivo, káva, sladidla
Chladná
Téměř všechny druhy zeleniny, hnědý cukr, mléko, jogurt, vepřové maso, mušle, ústřice, treska, halibut, zelený čaj
Neutrální
Rýže, proso, celer, broskve
Téměř neutrální
Veškeré druhy obilí kromě rýže a prosa
Teplá
Pórek, maso, korýši, makrela
Horká
Alkohol, zázvor, chilli, cibule, skořice, hřebíček, čaj yogi, anýz, fenykl. Kmín, česnek, barviva, aromata

Pro šťastný a spokojený život podle čínského modelu je třeba udržovat v rovnováze pět prvků, jin a jang, meditovat, umět si naslouchat, rozvíjet životní energii čchi a správně se stravovat. O tom příště.

Zdroje:
Christine Li:ČÍNSKÁ MEDICÍNA pro každý den
Rita Atkinson: Psychologie

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...