Přeskočit na hlavní obsah

NAROZENÍ DÍTĚTE

Dětství, jak ho známe dnes, existuje jenom čtyři století. Co způsobilo takovou razantní změnu od malých dospělých k nesvéprávným bytostem?

K zásadní změně došlo v průběhu 17. století. Na dětství se začalo pohlížet jako na zvláštní období. Na děti se začalo nahlížet jako na bezbranné bytosti, o které je nutno pečovat, ochraňovat je a vychovávat, aby se staly platnými plnohodnotnými členy společnosti.

Až do pozdního středověku neexistoval pojem "dětství" a děti se prakticky neodlišovaly od ostatních lidí. Od chvíle, kdy se jedinec naučil chodit a mluvit, se považoval za "malého dospělého", jen s menšími silami, jiným způsobem uvažování a omezenějším vnímáním.

Děti musely od útlého věku pracovat a rodiče na ně pohlíželi jako na další pracovní sílu v rodině. Na druhé straně nebylo výjimečné, že se dospělí účastnili dětských her. I dnes se najdou tatínci, co mají schovánu autodráhu, vláčky pod postelí a čekají na svůj čas, až se k nim spolu se synem, vnukem budou moci vrátit. Hračky, které se vyskytovaly v bohatších domácnostech, od dob renesance byly spíše určeny hlavě rodiny. Chudé děti si hrály s předměty denní potřeby (vařečky, kastroly, kočárky) nebo s přírodními předměty, např. kamínky.

Zvláštní postavení měli pouze kojenci, kteří bývali přes den zavěšeni v povijanu, aby nezabírali místo a zůstali v teple a daleko od špinavé podlahy a zvířat.

Kolem čtvrtého až sedmého roku potom malého dospělého poslali z domu na vychování, obyčejně k příbuzným, kde pracoval za bydlení a stravu, nebo do služby na statku nebo do panského dvora či šlechtické domácnosti. Vesničtí chlapci i dívky pomáhali na poli, dívky se navíc staraly o vaření a dobytek.




V období renesance se děti ze šlechtických rodin zobrazovaly důstojně a v nejlepších šatech - jako jejich matky

V 18. století se začalo objevovat slovo rodina. Za rodinu byli označováni ti, kdo s dítětem žijí, bez ohledu na příbuzenské spojení nebo pokrevní pouto.

V průběhu 17. století děti přestaly vykonávat a napodobovat práci a zvyky dospělých. Napomohlo tomu zavedení školní docházky. Škola vytvořila zvláštní svět mezi pátým a patnáctým rokem života, z něhož se pak vyvinulo dnešní pojímání dětství. Zvláštnosti dětského věku upoutaly i našeho významného učitele národů Jana Amose Komenského.

Se školou, kde se předpokládalo, že se děti naučí správným mravům, vytvoří si správný vzor a získají vzdělání pro život, se rozšířilo i kárání, hlídání, nastoupilo více tělesných trestů. Současně se však na děti (a těhotné ženy) nevztahovaly nejtvrdší tresty jinak vyhrazené dospělým.

Dokonce i soudy nově rozlišovaly závažnost přečinu spáchaného dítětem a dospělým. Vina za přestupky a trestné činy dětí padala především na rodiče. Dětství se stalo přípravou na dospělost a vychovatelé měli za úkol vychovat z dítěte řádného a plnoprávného člena společnosti.

V dnešní době rozumíme vývoji člověka a víme, že se kognitivní funkce, chápání, vnímání a uvažování rozvíjí s věkem. Stejně tak jsou nám jasné fyzické a psychické zvláštnosti dětí a dospělých. Dospělí, především rodiče, pak institucionální zařízení, škola, nesou za děti odpovědnost. Rodiče jsou povinni se o dítě starat, pokud se nepostaví na vlastní nohy a nestane se plnoletým.

Za hranici plnoletosti se u nás považuje 18 let, kdy dítě získá i trestně právní odpovědnost.

Dopustí-li se osoba mladší osmnácti let trestného činu, platí pro ni zvláštní režim, který je upraven v zákoně o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy. Dle tohoto zákona se rozlišují mladiství.

To jsou osoby, které dosáhly věku 15 let, ale ještě nedovršily 18. rok věku a děti mladší patnácti let.
Řízení ve věcech mladistvých se vyznačuje určitými odchylkami oproti klasickému trestnímu řízení. V prvé řadě, hovoříme-li o trestném činu mladistvého, používáme výraz "provinění". Trestné činy spáchané dětmi nazýváme "činy jinak trestnými". Je-li mladistvý soudem pro mládež shledán vinným, neukládá se mu trest, ale tzv. "opatření". Zákon zná tři druhy opatření: výchovná, ochranná a trestní.

V trestním řízení ve věcech mladistvým musí být postupováno vždy s přihlédnutím k věku, zdravotnímu stavu, rozumové a mravní vyspělosti osoby, proti níž se řízení vede, tak aby její další vývoj a její psychika byla co nejméně ohrožena. Rovněž je kladen velký důraz na ochranu jejich osobnosti a soukromí. Je zakázáno zveřejnit jakýmkoli způsobem informace, které by umožnily tohoto mladistvého identifikovat.

Děti do patnácti let nejsou trestně odpovědné a nemohou být stíhány za spáchání trestného činu.

V současné době se upouští od fyzických trestů. Striktně autoritativní výchova vede k nízkému sebevědomí dětí nebo ke vzpouře, naproti tomu hodně liberální výchova vede k nekázni, přestupkům a trestným činům.

V legislativě se uvažuje o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti až na 12 let. Je věcí zkoumání, nakolik jsou si takhle staré děti vědomy svých přestupků. Ovšem brutalita a agresivita některých jedinců nám káže urychleně přehodnotit hranici trestní odpovědnosti u dětí. Vypadá to, že děti jsou si až moc dobře vědomy svých práv, ale už ne svých povinností. Přepadávání seniorů, ohrožování životů mlácením, zkopáním stejně starých nebo mladších dětí, okrádání handicapovaných, starých příbuzných, znásilňování nezletilých, dokonce i ozbrojená přepadení nejsou ojedinělým jevem.

Zdroj:
Autor: Tomáš Konečný, 100+1 14/2018
http://archiv.ehutnik.cz/trestni-odpovednost-deti-a-mladistvych-10-cz2642.html
Úprava a vlastní úvaha: Mirijam

Komentáře

  1. Ba jsou mnohdy nezletilí naváděni dospělými lumpy.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Ale nemyslíš ty, co jsou pomalovaní černýma pastelkama?

    OdpovědětVymazat
  3. pribehynaivniblondyny16. listopadu 2019 v 0:07

    Zajímavé a poučné. Ve Francii chtějí i na 12 let snížit hranici sexu. Což s velkým množstvím cizinců ve Francii mi přijde šílená kombinace... Já jsem velice ráda za dětství, co jsem měla. O to víc jak to čtu 😀😉

    OdpovědětVymazat
  4. [4]: Znáš to. Lze sem přesunout z arabských zemí. V 6 letech se zasnoubili a v 9 letech bylo manželství naplněno. Děs a hrůza. I tak máme tady dost pedofilů. 😲🥺😵

    OdpovědětVymazat
  5. Se snížením hranice sexu nesoulasím, nic proti sexu, ale od 15ti let, proč ne, hranice trestní zodpovědnost měla  být snížena dávno, je podivné, že nárůst dětské kriminality je letitý nevyřešený problém, ale inkluze,průser školství byl prosazen v několika letech.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ PRO VĚK 12 A VÍCE

To by člověk nevěřil, co dělá stínování a vhodná volba tužek a pastelek. Zaznamenat dynamiku a světlo je v kreslení docela problém. Musím si ještě obstarat blender pro zesvětlování a thunder pro tmavá místa na kresbě pro získání tmavého efektu. Existuje i pastelka pro plynulý přechod barev, může se hodit. Maluji zatím do sešitu, skicáky zatím nepoužívám. Začnu tehdy až si budu myslet, že kresba získá na kvalitě. Na ten pel mel co zkouším, je sešit vhodný a vleze se do něho více kreseb, i nepovedených. Papír to skousne a já budu vidět, kde se stala chyba. A prvních pár začátečnických obrázků pro dospívající mládež a starší: Obr. 1: Dívka, panda Obr. 2: Dívka s deštníkem Obr. 3: Dívka s flétnou Obr. 4: Chlapec, země, skála Obr. 5: Kříž s andělskými křídly Obr. 6: Matka s dítětem Obr. 7: Dvě slečny a Ježíš Obr. 8: Most s krajinou Obr. 9: Silnice s alejí Obr. 10: Oslava kostlivce Obr. 11: Pistole, hlava koně Obr. 12: Tygr Tak to je vzorek mých prvních...

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

OD PODZIMNÍ DOVOLENÉ K VÁNOČNÍ ZDRAVICI

Od poloviny září jsme ještě proskakovali vlny ve Středozemním moři v Turecku. Minimalistický pokojík v hotelu Sun Beach Park v malebném městečku Side, tentokrát bez balkónu, nám poskytoval tento výhled. Obr. 1: Pohled ze Sun Beach Park V přízemí byla dostatečně velká recepce, obývaná i zvířecími hlídači, kteří byli na každém kroku – kočky. Obr. 2: Kočka z recepce Když turisté odešli a písečné pláže zely prázdnotou, hlídala na vyhlídce kočka. Bystrým okem kontrolovala, zda neuvidí něco k snědku, nebo sledovala dění kolem.  Obr.: 3: Kočka u moře Cestou k Apolonovu chrámu jsme potkali v podvečerních hodinách kočku a ježka. Chtěli jsme zachytit jejich hrátky, ale jakmile jsme se přiblížili s fotoaparátem, ježek se schoulil do klubíčka.                                 ...