Přeskočit na hlavní obsah

KATASTROFY, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT

Výbuchy sopek, ničivá zemětřesení, záplavy a další neštěstí se objevují ve světě běžně. Některé katastrofy se však zapsaly do lidské paměti a za následek měnily změnu fungování společnosti od základu.

Zmíním se zde o třech takovýchto katastrofách.

První a největší z nich je ČERNÁ SMRT. Morová epidemie, která vypukla roku 1347 a při níž zahynulo přes 200 miliónů lidí. Následkem byl zásadní pokles populace, změny na pracovním trhu. Ti, kdo přežili, si však náhle uvědomili svou cenu. Rostla i nenávist k Židům, protože jim se přisuzoval největší podíl viny za morové rány. Propukaly vůči nim násilnosti, které se nikdo nepokoušel zastavit.

Dodnes se přesně neví, kde a hlavně kdy mor původně vypukl. Za morovou epidemií mohly bakterie Yersinia pestis, které žijí v zažívacím ústrojí blech parazitujících na hlodavcích.

Pravděpodobně se k nám dostal z Asie, kterou zdevastovala válečná tažení Mongolů a klimatické změny. Hladomor a celkově bídné podmínky oslabily obranyschopnost tamních lidí, hlodavci opustili svá teritoria a začali žít blíž člověku. Zmínky o moru pocházejí z Kyrgyzie, Číny, Sicílie. S dalšími plavidly pronikla do Benátek a mnoha dalších obchodních uzlů ve Středomoří. Odtud se pak nezadržitelně šířila Evropou.

Černá smrt byla nejničivější epidemií, jaká kdy zasáhla Evropu. Zemřelo až 200 milionů lidí.


Foto: převzato ze 100+1, 19/2018

Za druhou událost obrovského rozměru se považuje zemětřesení v Tchang-šanu v roce 1976. Zemřelo při ní až 655 000 lidí, ale údaje o počtu obětí vzhledem k mlžení tehdejší čínské vlády se mohou lišit. Zemětřesení uspíšilo konec kulturní revoluce a přivedlo změny ve vedení země.

Prvotní živel řádil 14 - 16 sekund, přičemž po 16 hodinách následoval ještě dotřes o síle 7,2 stupně.
Mao Ce-tung zemřel, jím zvolný nástupce Chua Kuo-feng projevil nad katastrofou lítost. Gang čtyř členů Ústředního výboru využil katastrofu k politickému boji. Všichni však byli zatčeni, uvězněni a souzeni. Kulturní revoluce skončila a čínský lid se utvrdil v úsloví, že s velkými přírodními katastrofami přicházejí také společenské změny.

Za třetí katastrofu světového formátu se považuje výbuch sopky Tambora roku 1815, při němž přišlo o život přes 100 000 lidí. Soptění Tambory narušilo počasí po celém světě. V létě mrzlo, úroda byla slabá, zavládl hladomor a šířily se nemoci.

Katastrofy takového rozměru - to je jako válka. Tohle jsou jenom striktní údaje, ale co je za tím utrpení a už není vidět, jak to zásadním způsobem ovlivní životy těch, co přežili.

Zdroj:
Autor: Vilém Koubek100+1, 19/2018
Úprava: Mirijam

Komentáře

  1. pribehynaivniblondyny15. listopadu 2019 v 23:57

    No a bůh ví, co nás ještě čeká... Pěkný článek 👍🏻

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Nás jenom ty záplavy. A po nás potopa. 🌞🙊❤️

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: ...a kobylky. /viz deset ran egyptských/

    OdpovědětVymazat
  4. Kdyby to byla sarančata, měli bychom o jídlo postaráno. Takhle další rána - kobylky záplaví svět.

    OdpovědětVymazat
  5. [5]: Mne nejvíc za srdce chytl mor.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...