Přeskočit na hlavní obsah

3leté dítě zemřelo v Janově





Tříletému chlapci se na ulici udělalo špatně a odpoledne zemřel v Gaslini v Janově. Jak uvádějí místní média, dítě, které v posledních dnech mělo horečku, odešlo se svou matkou doprovázet bratry do školy. Sanitka ho dopravila na pohotovost ve velmi vážném stavu. Státní zastupitelství zahájilo stíhání pro zabití proti neznámým osobám a bude provedeno lékařské vyšetření, aby se objasnily příčiny smrti.

Nejenom u nás, ale i v Itálii se potýkají podle mne s nedostatkem péče o nezletilé děti nebo s týráním svěřené osoby, v tomto případě 3letého chlapce. Pro mne je celkem zarážející zpráva, že matka s 3letým dítětem v horečkách šla doprovázet syny do školy. Pokud chodí do školy, mohou chodit již sami, anebo jet autobusem nebo školním autobusem. Pokud horečka nepoleví do 24 hodin, je nabíledni, že by rodiče měli vyhledat lékařskou pomoc.

Pokud se tomu tak nestalo, je zcela pochopitelné, že soudy zahajují řízení pro zabití proti neznámým osobám a k objasnění příčiny smrti bude provedena pitva a další vyšetření, aby se zjistilo, co přesně způsobilo smrt.

Já tyhle rodiče nechápu. Člověk se může ocitnout v tíživé životní situaci, ale neposkytnout pomoc vlastnímu dítěti, které se zmítá v horečkách a bolestech, mi nepřipadne lidské. Jedině, že by se rodiče na jeho zbídačelém a zuboženém stavu podíleli. Pak by za způsobilou smrt měli být odsouzeni k trestu odnětí svobody.

Zdroj:
Překlad a doslov: Mirijam

Komentáře

  1. Ještě horší jsou jehovisti - ti lékařům nedovolí, aby dali jejich dítěti transfuzi krve.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Jehovisti patří mezi takové náboženské fanatiky.

    OdpovědětVymazat
  3. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, kolikrát když tu čtu u Deníčkářů jejich stěžování na věci, které jsou u jiných zcela normálním životem, říkám si, jak si neváží toho, že se vlastně mají oproti opravdovýmu neštěsí - dobře.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Tváří v tvář takové tragédii jsou denodenní normální problémy zcela zanedbatelné.

    OdpovědětVymazat
  5. pribehynaivniblondyny15. listopadu 2019 v 23:58

    Hrozné...

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Já takové nezodpovědné rodiče bych ... Ona smrt může u miminek přijít překotně, ale s dítětem v horečkách nebudu běhat po ulici ... 😐

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...