Přeskočit na hlavní obsah

DOBROVOLNÍCI NA ANTARKTIDĚ

V prosinci přivede Airbnb (zprostředkující agentura) pět vědeckých pracovníků na nejvzdálenější kontinent světa na vědeckou výpravu.


Na misi do Antarktidy s Airbnb

Málo míst na světě si uchovává dobrodružné a romantické kouzlo tak jako Antarktida. Pokud vnímáte její magnetickou přitažlivost, mohli byste se tam opravdu dostat díky akci Antarctic Sabbatical propagovanou Airbnb: měsíční expedice, která v prosinci přinese pět dobrovolníků do místa věčného ledu, všechny náklady jsou hrazeny.

Zkušenost slibuje, že bude nezapomenutelná, ale nejedná se o výlet za potěšením: mise má vědecký účel, a proto musí být člověk motivován a připraven tvrdě pracovat, a také z toho důvodu, že Antarktida není Sharm el-Sheikh. Ačkoli to už není tajemné a neprozkoumané místo, které bylo dokonce před stoletím místem osudových expedic, jako například Scottova výprava na jižní pól, nemělo by se to brát na lehkou váhu.

Pět dobrovolníků bude v Antarktidě zkoumat životní prostředí a bude sloužit pod vedením vědkyně Kirstie Jones-Williams z University z Exeteru. Budou shromažďovat a analyzovat vzorky sněhu v terénu za účelem studia možné přítomnosti a úrovně penetrace mikroplastů v Antarktidě. Antarktida je dosud vnímána jako nekontaminované místo, ve skutečnosti i nejodlehlejší kontinent světa nese známky globálního znečištění.

Měsíční mise je rozdělena do různých fází. Tým stráví první dva týdny ve městě Punta Arenas v Chilean Patagonia, aby se připravil na výpravu a strávil hodiny a hodiny glaciologií, laboratorní praxí, cvičením s vybavením a fyzickou zátěží.

Poté odjíždíme letadlem do Antarktidy a přistáváme na ledové cestě Union Glacier Camp v zemi Ellsworth. Začne se tak deseti dny strávených na kontinentu, které budou věnované sběru vzorků sněhu a zkoumání antarktického prostředí, spojené s "výletem" na skutečný jižní pól a na sugestivní místa, jako je Drake Icefall (Kačeří ledovec), Charlesův Peak Windscoop a Elephant's Head (Sloní hlava).

Nakonec se poslední týden vracíme do Chile, během kterého pět dobrovolníků bude pokračovat ve vědeckých studiích shromážděných údajů a budou spolupracovat se sdružením pro ochranu životního prostředí Ocean Conservancy a stanou se velvyslanci pro ochranu oceánů.

Chcete-li se účastnit výpravy Antarctic Sabbatical, musíte se přihlásit na webu do 8. října; vylosovaní budou vyhlášeni koncem tohoto měsíce.

Jste-li dobrodružná povaha, pořád je ještě možno se přihlásit (candidarsi sul sito dedicato) do 8. října. Expedice Antarctic Sabbatical je plně hrazena, před ní musíte absolvovat přípravu, abyste v obtížných podmínkách obstáli. Nezbytné je i vědecké povědomí o předmětu zkoumání.

V tomto okamžiku se u mne perou dvě myšlenky. Jedna z nich je krásná, neporušená, panenská příroda a i zde konstatujeme, že vlivem globálního oteplování dochází k tání ledovců, zvyšuje se hladina moře. Dokonce i Antarktida, podle tohoto článku, může nést stopy kontaminace. To jdou výzkumníci zkoumat.

A tady narážím na druhou myšlenku. Expedice tam jede ne aby zabránila znečišťování, ale aby v této neposkvrněné přírodě si svět měl možnost ukládat plastový odpad. Což se mi příčí. Takže výlet oželím.

Zdroj:
Překlad a vlastní úvaha: Mirijam

Komentáře

  1. Mně bohatě stačí návštěva ledáren v Braníku. Kdysi to muselo být báječné, dobývat na Vltavě led a schovávat ho do zásoby, aby byl pak v létě na chlazení piva!

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Aspoň vím, kam mám jít na dobře vychlazené pivo.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...